Rajčata a brambory jsou často ohrožena zákeřnou plísní bramborovou. Tato choroba je způsobená houbou Phytophthora infestans. Spory se šíří vzduchem a nejdříve napadají listy. Na nich vznikají neohraničené vodnaté šedozelené, později tmavě hnědé skvrny. Na plodech se objevují malá šedozelená místa, která se rychle rozšiřují a hnědnou. Plísni vyhovuje vlhké a chladné počasí, proto se nejčastěji rozšiřuje od začátku srpna. V tomto období je však mnoho odrůd rajčat již zralá nebo právě dozrávají. Podobně jsou na tom i hlízy brambor. Proto je možné, že si plísně všimnete až na poslední chvíli při sklizni nebo až v kuchyni. Co dělat?
Plísně
V dnešní době rozlišujeme asi 300 tisíc druhů plísní. Od ušlechtilých, které najdeme na zrajících sýrech, po ty, jež nás mohou zabít. Poznáte je tak, že povrch napadené potraviny pokrývají jemným bílým nebo barevným podhoubím. Plísně jsou všude kolem nás, takže se jim nedá vyhnout. Důležité je si uvědomit, že to, co vidíme pouhým okem, je pouze „špička ledovce". Kořeny plísně jsou často prorostlé do hloubky a produkují houbové jedy neboli mykotoxiny.
Plíseň na listech rajčat
Zákeřné mykotoxiny
Mykotoxiny jsou jedovaté látky, které se ukrývají hluboko v těle zasažené potraviny. Rozšiřují se především na plodech ovoce a zeleniny, které obsahují vysoký obsah vody. Mezi ně patří například okurky, broskve, ale také rajčata nebo brambory.
Z pohledu lékaře
„Jednorázové požití plesnivé potraviny nejspíše vyvolá akutní zažívací obtíže nebo přinejmenším odpor k pokrmu omezující jeho požití. Opakovaná a častá konzumace plesnivých potravin může mít mnohem vážnější následky včetně vzniku nádorového onemocnění," upozorňuje lékař Tomáš Andrt. Mykotoxiny totiž dokáží poškodit játra, ledviny, tvorbu krve a imunitní systém. „V momentě, kdy zkonzumuji něco plesnivého, tak rozhodně to není o tom, že začnu okamžitě propadat panice," vysvětluje Petr Havlíček. Mikrobiom a imunitní systém by si měl s plísní hravě poradit. Pokud však pociťujete trávící problémy, můžete si dát živočišné uhlí.
Výjimku tvoří tvrdá zelenina
Podle organizace Food Safety and Inspection Service US Department of Agriculture: „Odříznout plíseň můžete u ovoce a zeleniny s nízkým obsahem vody, například u hlávkového zelí nebo mrkve. Pro plíseň je v tomto případě velmi obtížné proniknout tvrdým povrchem." Je-li však zelenina napadená po celé ploše, rozhodně ji nekonzumujte.
Plíseň na mrkvi.
Jak skladovat zeleninu a ovoce
Brambory uchovávejte v chladu a tmě. Rajčata nejlépe ve sklepě, kde se teplota pohybuje kolem 10 °C. Odborníci také nedoporučují skladovat ovoce a zeleninu vedle sebe. Výpary z plodů mohou ovlivnit dobu zrání nebo chuť.
Jak plísni předcházet
Plísni bramborové, která napadá brambory a rajčata, je nutno předcházet pravidelnými postřiky. Je však možné, že se plíseň objeví u potravin, které jste zakoupili v obchodě. U nich nevíte, kde byly plodiny pěstovány a jak byly ošetřeny. Proto si preventivně vybudujte tzv. protiplísňovu domácnost. Lednici nastavte na teplotu mezi 1,5 až 4,5 stupni Celsia. Mrazák by měl udržovat teplotu kolem -18 °C. Nedojedené zbytky umístěte do lednice během dvou hodin. Zabráníte tím růstu bakterií. Chcete-li vařené jídlo znovu ohřát, mělo by projít teplotou alespoň 75 °C. Pokud najdete ve své spižírně nebo lednici plesnivou potravinu, je nutné celý prostor vydezinfikovat. Spory plísní v něm mohou přetrvávat dál a napadnou další kusy ovoce a zeleniny.
Zdroje: www.lidovky.cz, , www.idnes.cz, , www.mesicnikzdravi.cz, , www.prozeny.blesk.cz
