Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) název získala díky svým léčebným účinkům při záchvatu dny, která se označuje též jako pakostnice či podagra - palec na noze postižený dnou je napuchlý a připomíná kopýtko.

Bršlice je vytrvalá plevelná rostlina asi 70 cm vysoká, s dutou, hranatě rýhovanou lodyhou a větveným plazivým oddenkem. Kvete od května do října, květenstvím jsou složené okolíky s 10-20 okolíčky. Květy jsou bílé až narůžovělé a drobné, plody jsou asi 3 mm dlouhé dvounažky. Podobají se kmínu, ale nevoní.

Bršlice je prastará léčivka, z níž se k léčebným účelům využívá oddenek. Její obsahové složení je poměrně málo známé, uvádějí se silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, tanin, prchavý olej, mastný olej a chemicky nejasný aegopodin.

Léčebné účinky bršlice

Bršlice je výrazně močopudná, podporuje zvýšené vylučování solí kyseliny močové a chloridů. Proto je vhodnou příměsí v diuretických, protirevmatických a krev čisticích čajích a ve směsích proti dně. Má i slabé spasmolytické účinky, tlumí křeče v břiše a harmonizuje střevní činnost. Využívala se také k léčbě otoků a vodnatelnosti.

Z oddenku se obvykle připravuje nálev, který se například v revmatologii podává v množství asi 350 ml vždy před jídlem. V urologii, například při výskytu močových kamenů, se někdy užívá ještě větší množství – asi 500 ml na jednu dávku. Tyto vysoké dávky jsou ovšem určené pouze pro krátkodobé užívání po několik dnů, protože mohou podráždit ledviny. Obvykle se po několik dnech razantní léčby přechází na čaje ze směsí.

Přestože je bršlice poměrně bezpečnou drogou, u níž nebyly zjištěny nežádoucí nebo vedlejší účinky, je při používání vzhledem k její neprobádanosti zapotřebí jistá opatrnost.

Ve formě obkladů namočených do nálevu z oddenku se bršlice používá zevně k léčbě zanícených míst a hemoroidů. Pro léčebné obklady se mohou využít i podrcené čerstvé listy. Hojí rány a v podobě horkých kašovitých obkladů ulevují bolavým kloubům.

Roste sama a je zcela nenáročná

Bršlici není třeba zvlášť pěstovat, vyskytuje se prakticky v každé zahradě, trávnících i sadech. Na stanovišti setrvává velmi úporně bohatě větvenými vodorovnými i svislými oddenky a kořeny. Vytváří rozsáhlá ohniska, tzv. hnízda, ze kterých se velmi rychle šíří do okolí. Na neobdělávaných půdách se velmi intenzivně rozmnožuje nažkami, které vypadávají přímo na stanovišti a rozšiřují se vodou, větrem, osivem, nářadím, kompostem i chlévským hnojem. Čerstvé nažky jsou neklíčivé, přezimováním v půdě se ovšem jejich klíčivost zvyšuje. Na zahradě se velice intenzivně rozmnožují vegetativními částmi žlutavě bílých až hnědých oddenků, které raší až z podorničních vrstev.

Podle knihy Herbář léčivých rostlin