Špatný krevní tlak je v současné době strašákem, a to jak zvýšený, tak i snížený. S touto závažnou zdravotní komplikací se potýká téměř pětina celkové populace. Jde o tlak krve na stěny cév, který je dán dvěma důležitými faktory.
Množství krve v cévách a jejich stav
Jedním z důležitých činitelů je objem krevního řečiště, kdy záleží na tom, kolik krve proudí v cévách. Druhým je stav cévního systému, tedy jestli jsou jednotlivé cévy dostatečně pružné a pevné. Vysokým nebo nízkým krevním tlakem je označován takový tlak, který se odlišuje od běžných hodnot. Standardně by se měly hodnoty krevního tlaku pohybovat mezi 110 až 139 mm Hg u systolického tlaku a 60 až 89 mm Hg u diastolického. Veškeré odchylky, ať už jednorázové nebo dlouhodobé, jsou rizikové.
Špatný krevní tlak je v současné době strašákem doby, a to jak zvýšený, tak i snížený.
Na vzniku vysokého krevního tlaku se často podílí stres, nadměrná konzumace soli, nedostatek pohybu a celkově špatný stravovací i pitný režim. Při dlouhodobých potížích byste zcela určitě měli tento nedostatek řešit s vaším lékařem, který vám stanový vhodnou léčbu.
Kardiovaskulární systém však podle vědeckých studií dokáží podpořit i některé bylinky. Které to jsou?
Hloh obecný (Crataegus laevigata)
Jedná se o protizánětlivou bylinku, která se už v hluboké historii používala k ochraně srdce, a to jak květy, tak i mladé listy. Hloh se podílí na celkovém zlepšení krevního oběhu a dokáže snižovat vysoký krevní tlak i cholesterol. Předchází tak riziku krevních sraženin, infarktu a mrtvici. Zlepšuje prokrvení věnčitých tepen a je perfektním lékem na tzv. stařecké srdce, protože zlepšuje zásobování ochabující svaloviny kyslíkem.
Nepříliš vysoký keř roste převážně ve volné přírodě na sušších a slunných místech blízko lesů a luk. Snadno se dožije i stovek let, důkazem jsou anglické hlohy staré i 500 let.
Květy a mladé listy hlohu se sbírají v období od dubna do června. Sušit je můžete na slunci nebo i v sušičce, ale teplota by nikdy neměla přesáhnout 40 °C.
Většinou se hloh využívá ve formě lahodného čaje. 1 lžičku sušených květů i listů přelijte 250 ml vroucí vody a nechte tak 15 minut louhovat. Denně se pijí 3 až 4 šálky.
Srdečník obecný (Leonurus cardiaca)
Původem pochází tato vzácná bylinka z Asie, odkud se postupem času dostala i do celé Evropy. Možná tuto rostlinu znáte i pod označením buřina a v našich klimatických podmínkách na ni můžete narazit v teplejších oblastech, nejčastěji na loukách, rumištích a v příkopech. Poslední dobou obliba srdečníku velice stoupla, a tak se s bylinkou můžete setkat i v mnoha zahrádkách. V případě, že se rozhodnete rostlinu pěstovat, měli byste ji dopřát hlinitou půdu s přiměřenou vlhkostí a slunné místo. Díky tomu bude srdečník obsahovat větší procento léčivých látek.
Srdečník se řadí mezi hluchavkovité a jsou pro něj charakteristické růžové květy, které rostou v patrech nad sebou.
Srdečník se řadí mezi hluchavkovité a jsou pro něj charakteristické růžové květy, které rostou v patrech nad sebou. Jeho pilovité listy vyrůstají z půlmetrových bohatě větvených stonků. Kvetoucí nať můžete sbírat od června po celé léto. Srdečník neodstraňujte těsně u země, ale ve výšce zhruba 30 cm. Během sezóny vám ještě jednou nebo dvakrát vykvete a doroste.
Bylinka má výborné zklidňující účinky a skvěle vyrovnává činnost srdce. Často se využívá jako průvodní lék na anginu pectoris a arytmii. Zároveň také posiluje srdeční sval a snižuje tepovou frekvenci. Velice často se využívá při prevenci a rekonvalescenci kardiovaskulárních problémů.
K přípravě 1 šálku čaje vám postačí 2 lžičky sušeného srdečníku, které zalijte 250 ml vroucí vody a nechte tak 10 minut vylouhovat. Popíjejte 2 až 3 šálky čaje denně.
Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis)
Rozmarýn je typická bylina, která potřebuje ke zdravému růstu především slunce a teplo. Proto se často pěstuje ve všech suchých oblastech kolem Středozemního moře v Itálii, Španělsku, Francii, Albánii, Chorvatsku a Černé Hoře. Čím více má rozmarýn slunečních paprsků k dispozici, tím má výraznější a silnější aroma. Jedná se o krásně modře kvetoucí polokeř, který se svými nároky podobá citrusům. Prospívá spíše v sušších propustných půdách s vyšším obsahem vápníku.
Rozmarýn je bylinkou, která spolehlivě upravuje nízký tlak a skvěle povzbuzuje krevní oběh a aktivitu mozku. Protože celkově stimuluje organismus, pozitivně ovlivňuje i prokrvení koronárních cév a srdeční činnost. Je obrovským pomocníkem při špatném periferním prokrvení, tedy při studených nohách a rukách.
Rozmarýn je bylinkou, která spolehlivě upravuje nízký tlak a skvěle povzbuzuje krevní oběh a aktivitu mozku.
Nať rozmarýnu se sklízí především kolem termínu kvetení, tedy nejčastěji v květnu, a potom ještě v srpnu. Čaj si připravte z 1 lžičky sušených nebo 2 lžiček nasekaných čerstvých lístků i kvetoucí nati. Spařte je 150 ml vody a nechte cca 7 minut louhovat. Odvar byste měli pít každé ráno i večer.
Zdroje: www.serafinbyliny.cz, www.rehabilitace.info, www.floranazahrade.cz
