Ateroskleróza

Laicky řečeno, ateroskleróza je ukládání škodlivých látek, nejčastěji tuku, do stěn cév. Tím se zanášejí, ucpávají a postupem času dochází k menšímu průtoku krve do orgánů. Navíc se zvyšuje riziko, že se na usazeninách začnou hromadit krevní sraženiny, jež mohou vést k mrtvici, infarktu nebo odumírání tkání a amputaci. „Lidský organismus je stále více ohrožován nepříznivými vlivy z okolního prostředí. Kromě nezdravého stravování, tedy hlavně nadbytku živočišných tuků a soli, vám ubližuje i nedostatek pohybu a odpočinku, kouření, nadměrné pití alkoholu a stres. A výsledkem pak může být kardiovaskulární onemocnění nebo nemoci oběhové soustavy, mezi které patří i ateroskleróza,“ říká kardiolog Doc. MUDr. Michal Vrablík.

Co je cholesterol

Existují tři druhy cholesterolu. HDL, LDL a VLDL. U lékaře se měří výšky hladiny u prvních dvou typů. Vysoký podíl HDL značí skvělou schopnost odbourávat nadbytečný cholesterol z organismu. Proto ho nazýváme jako „dobrý". „Zlý" cholesterol má zkratku LDL. Vzniká v játrech a rád se ukládá právě v cévách. Hodnota LDL by neměla přesáhnout 3,4 mmol/l u dospělých a 2,6 mmol/l u dětí. Celková hodnota obou cholesterolů by pak neměla být vyšší než 5,2 mmol/l, v případě dětí 4,4 mmol/l. Hladina nad 6,2 mmol/l je již vysoce riziková.

Homocystein

Tato toxická aminokyselina vzniká v našich buňkách. Jejich zvýšená hladina je způsobena především nepestrostí naší stravy. „Základní příčina je v tom, že ve skladbě naší stravy chybí zelenina a základní vitamíny, jako jsou kyselina listová (B9) a vitamín B6. Souvisí to s úbytkem minerálů v půdě. Rostliny tak nejsou schopné syntetizovat látky, které potřebujeme. Podle německé studie poklesl výskyt těchto důležitých vitamínů za posledních 50 let o 80 %," upozorňuje lékař Karel Erben. Zvýšená hladina homocysteinu způsobuje civilizační nemoci v čele s aterosklerózou, demencí a též rakovinou.

Související články

Změna jídelníčku je základ

Pokud vám byla zjištěna vysoká hladina cholesterolu, měli byste zvážit změnu životního stylu a především změnu jídelníčku. Obecně se doporučuje jíst více veganská či vegetariánská jídla, omezit konzumaci vnitřností, žloutků, uzenin, tučného masa, plnotučných mléčných výrobků, snížit spotřebu kávy, sladkých nápojů a alkoholu. „Na žilní systém příznivě působí procházky a zařazení pohanky do stravy. Právě ta totiž obsahuje velké množství rutinu neboli vitamínu P. Tím zpevňuje cévy a zlepšuje propustnost kapilár,“ radí bylinkářka Jarmila Podhorná.

Bylinky na pročištění cév

Dostatek kyseliny listové zaručí sběr a konzumace především divokých bylin, jako jsou kopřiva, bršlice, jetel, jitrocel, pampeliška, sedmikráska, rozrazil, svízel, apod. Jaké další byliny pomáhají čistit a posilovat cévy?

Česnek (Allium sativum)

Tato bylina redukuje nánosy v arteriích, snižuje krevní tlak, zlepšuje hladinu krevních lipidů, rozšiřuje cévy a je silným antioxidantem, takže snižuje záněty v těle. Za účelem léčby konzumujte syrový stroužek česneku. Ten nejprve nakrájejte nebo rozmačkejte, aby se uvolnil alicin. Po deseti minutách přidejte k česneku trochu medu nebo másla. Užívejte několikrát denně.

Jinan dvoulaločný (Ginko biloba)

Jinan zpevňuje a rozšiřuje žíly. Působí preventivně i proti Alzheimerově či Parkinsonově chorobě. Od čtyřicátého věku života byste ho měli konzumovat ve formě tinktury.

Pupečník asijský (Centella asiatica)

Působí na zánět žil a žilní nedostatečnost. Chutná jako petržel a konzumovat ho můžete v salátu nebo si z něj připravit mast na křečové žíly.

Čaje na cholesterol

Prevence je nejlepší lékař. Proto si můžete zkusit připravit čaj proti kornatění tepen. Budete potřebovat 30 g přesličky rolní, hrnec a půl litru vody. Přesličku vařte 15 minut, pak sporák vypněte a 15 minut louhujte. Sceďte a dávku rozdělte na dva díly. První šálek vypijte během dopoledne, druhý po obědě.

Vytvořte si směs z 20 g květu hlohu obecného, 40 g natě rozrazilu lékařského, 20 g česneku medvědího a 20 g meduňky lékařské. Bylinky zamíchejte a uložte do sklenice nebo látkového pytlíčku. Každé ráno a odpoledne spařte 200 ml vody 1 vrchovatou čajovou lžičku směsi bylin, 10 minut louhujte a pak sceďte.

Připravte si chutnou směs z 50 g plodů šípku, 20 g natě rdesna ptačího, 20 g natě řebříčku obecného a 20 g listu máty peprné. Dva až třikrát denně si připravte čaj z 1 lžíce směsi zalité 200 ml vroucí vody. Louhujte 10 minut.

Konzultujte s lékařem

Jelikož bylinky mohou interagovat s některými léky, nezapomeňte se ještě před konzumací čajů poradit se svým lékařem. „Je třeba si dát pozor hlavně na kontraindikaci například s antidepresivy či léky na ředění krve," radí bylinkářka Markéta Svobodová.

Zdroj: www.prozeny.cz, www.mojezdravi.cz, www.ceskatelevize.cz, www.bylinkyprovsechny.cz, www.blesk.cz