Od jahodového jogurtu si mnoho jahod neslibujte. Žádná potravinářská vyhláška neurčuje, jaké množství jahod mají výrobci do jogurtu dát, aby ho směli nazvat jahodovým. Podle toho to s jahodami v jogurtech vypadá. Stačí půlka větší jahody na kelímek jogurtu a všechno je v pořádku.

Ukázal to test časopisu dTest. Pouze tři ze 17 jahodových jogurtů koupených v české obchodní síti se obešly bez umělé příchuti, do 14 bylo přidáno syntetické aroma. A tak se do přírodního produktu, kterým jogurt je, vloudila chemie.

Srdce se směje a sliny sbíhají nad obrázky jahod, jimiž jsou vyzdobeny kelímky s jahodovými jogurty. Ale pozor! Když je na obalu obrázek jahod, musí být na něm současně uvedeno, jaké množství tohoto ovoce výrobek obsahuje.

Ne všichni výrobci jogurtů však povinnost dodržují. Pouhým pohledem na obaly 17 testovaných jahodových jogurtů dTest zjistil, že požadavek potravinářské vyhlášky o způsobu označování potravin nesplnily čtyři z nich. Prohřešky vůči spotřebiteli tak redakce časopisu našla ještě dřív, než laboratoř podrobila testované jogurty chemickým analýzám.

O jahodách je třeba říci, že se jimi v prodávaných jogurtech na českém trhu rozhodně nehýří. Důvod je následující. Zatímco pro mléčnou část jogurtu je potravinářskými předpisy jasně vymezeno, jak má její složení vypadat, pro ovocnou složku žádná závazná receptura neexistuje. Každý výrobce si tak sám určuje, kolik ovoce do jogurtu dá.

Stačí nepatrné množství jahod a jogurt se může jmenovat jahodový, i když mu k pocitu jahodovosti v ústech dopomáhají syntetické příchuti a k pěkné barvě extrakt z vysušeného hmyzu, jehož přítomnost na obalu najdeme pod označením košenila, karmín nebo E 120.

Proč může být německý jahodový jogurt jiný než český?

V Německu by některé z jogurtů testovaných časopisem dTest nesměly nést v názvu slovo jahodové.

Podle německého potravinářského práva — tzv. směrnic BLL — se na německých pultech smí jako jahodové označovat pouze jogurty, které obsahují alespoň šest procent jahod. V Česku žádný potravinářský předpis, který by výrobcům určoval, kolik mají dát do jogurtu jahod, neexistuje.

Náročnější německé předpisy by z hlediska obsahu jahod nesplnilo pět ze 17 výrobků testovaných časopisem dTest v září 2013. Na jejich obalu totiž bylo deklarováno, že obsahují od 4,8 % do 5,25 % jahod. Tyto výrobky by v Německu už nesměly být označeny jako jahodové jogurty, ale pouze jako jogurty s jahodovým přípravkem. Do zmíněné kategorie spadají jogurty, v nichž je nejméně 3,5 % jahod. A jestliže je obsah jahod v jogurtech pod uvedená 3,5 %, pak se v Německu označují jako jogurty s jahodovou příchutí.

Německé směrnice BLL jsou obdobou českých potravinářských vyhlášek. Potravinářské právo se sice v celé Evropské unii řídí jednotnými pravidly, každý členský stát si však může pro kvalitu a jakost potravin nastavit přísnější kritéria. Jejich plnění smí nicméně požadovat pouze od domácích výrobců potravin. Od zahraničních už nikoli, protože by se tím omezoval volný pohyb zboží na jednotném trhu Evropské unie.

V případě ovocných jogurtů je německé potravinářské právo jednoznačně přísnější než české. Pro nás spotřebitele je to pádný důvod k zamyšlení na téma diskriminace.

Když si tedy čeští potravináři stěžují, že je „přísné“ české potravinářské vyhlášky diskriminují v soutěži se zahraničními výrobci na českém trhu, protože jim ukládají náročnější požadavky na složení potravin, než je stanoveno unijními předpisy, měli by se porozhlédnout po praxi v zahraničí.

Připomeňme, že deklarovaný obsah jahod na obalech jogurtů testovaných dTestem se pohyboval od 4,8 % do 11,5 %. To pro ilustraci v přepočtu na jahody znamená, že v nejméně jahodovém jogurtu byla zhruba půlka jednoho většího plodu na 150gramový kelímek. Naopak jogurt s nejvyšším deklarovaným podílem obsahoval přibližně jednu velkou jahodu v kelímku stejné velikosti.

Za pěknou barvu jogurtu často může hmyz

Při množství jahod, které výrobci dávají do jogurtu, je jasné, že k pěkné jahodové barvě dopomáhají většině jogurtů přidaná barviva. Najdete-li na obalu jahodového jogurtu údaj, že výrobek obsahuje barvivo označené jako košenila, karmín nebo E 120, pak vězte, že máte tu čest s přídatnou látkou získávanou z vysušených těl červce nopálového, hmyzu sajícího šťávu opuncií.

Košenila je mimo jiné spojována s dětskou hyperaktivitou. Tato spojitost ovšem není dostatečně prokázaná. V EU je povoleno používat barvivo E120 v omezených množstvích. Více informací o přídatných látkách najdete v katalogu éček dTestu.

Bakterie v plném počtu

Čtyři z chemicky aromatizovaných jogurtů měly na obalu nápadně vytištěné ujištění, že tyto výrobky neobsahují žádné konzervanty. Je to samoúčelné tvrzení, protože konzervanty v jogurtech být nemohou.

Jestliže je v ovocné složce konzervant, výrobek se již nesmí nazývat jogurtem a v regálech ho najdeme například pod označením mléčný dezert.

Zahubilo by to živé bakterie mléčného kysání, které dělají jogurt jogurtem. Výrobci tak vydávají za přednost to, co je samozřejmou a nutnou vlastností pro všechny jogurty.

Potravinářská vyhláška o mléku a mléčných výrobcích nejen ukládá, kolik užitečných mikroorganismů musí být v každém gramu jogurtu, ale současně trvá na tom, že v tomto stanoveném počtu musí zůstat bakterie živé až do vypršení trvanlivosti výrobku. A tak redakce dTestu pověřila laboratoř, aby počty bakterií v testovaných výrobcích přepočítala. V každém gramu jogurtu jich musí být přítomno nejméně deset miliónů.

Dobrou zprávou dTestu je, že stanovenému počtu živých mikroorganismů všechny jogurty vyhověly. A nejen to. Ve všech jich bylo přítomno dokonce o řád více, než vyhláška požaduje, tedy sto miliónů na gram. To je příznivé poselství především pro ty spotřebitele, kteří mají problémy s trávením mléčného cukru (laktózy).

Test zjišťoval také mikroorganismy nežádoucí, tedy různé kvasinky a plísně. Ty byly nalezeny jenom ve dvou jogurtech, a to v počtu menším než sto na gram. Po harmonizaci českých předpisů s unijními už pro jejich počet není stanoven žádný limit, ale nalezené množství by nepřekročilo ani již bývalou českou vyhlášku Ministerstva zdravotnictví. V zásadě však platí, že ideální jogurt by neměl žádné takové nežádoucí mikroorganismy obsahovat.

Jak dopadly konkrétní výrobky v testu, se dozvíte zde.

Převzato z portálu časopisu dTest, publikováno v září 2013 (redakčně upraveno)