Červená řepa podporuje peristaltiku střeva a činnost žaludku a žlučníku, detoxikuje tělo od jedovatých látek, pomáhá stavbě vazivových tkání, zesiluje stěny cév, zpevňuje pokožku a aktivuje tvorbu červených krvinek. Měli bychom ji konzumovat co nejčastěji a nejen ve známém kyselém nálevu. Můžeme připravit třeba šťávu (pro zlepšení chuti ji lze smíchat se mrkvovou šťávou). Ostrou chuť řepy zmírní i kombinace se smetanou (což je ostatně základ známé polévky boršč).

Zdravá je i vařená a pečená

Z hlediska nutričních hodnot je dobře uvařená bulva červené řepy podobně dobrým zdrojem živin jako řepa syrová. Z uvařené a oloupané červené řepy lze připravit i pomazánku s mírně nasládlou chutí.

  • Řepné bulvy vaříme zásadně vcelku; nejprve osolenou vodu přivedeme do varu a pak do ní vkládáme dobře umyté neoloupané bulvy i s kořenem. Vaříme pomalu minimálně hodinu. Po uvaření vodu scedíme a bulvy oloupeme a nastrouháme nebo krájíme do salátu.
  • Bulvy lze také upéci na plechu a pak oloupat. Nebo je nakrájet na hranolky a upéct pokapané olivovým olejem s bylinkovou solí a sezamem.

Jedlé jsou i listy. Obsahují beta-karoten, vápník a železo. Upravují se stejně jako špenát, naši předkové dokonce konzumovali pouze listy, kořen užívali spíše k léčebným účelům.

Blahodárná fialová

Sytou barvu řepě propůjčují antokyany. Jsou to ve vodě rozpustné pigmenty obsažené v některých buňkách. Považují se za skupinu bioaktivních látek, které vykazují mnohé pozitivní účinky na lidský organismus - jsou antikarcinogenní, antioxidační, antialergické, antivirové či protizánětlivé. Epidemiologické studie naznačují, že jejich zvýšenou konzumací se snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění či diabetu, zlepšuje a podporuje elasticita kapilár v oku, vidění za šera a v noci.