Cestování znamená balení a dlouhou cestu, ať už jedete na prázdniny k babičce nebo na dovolenou k moři. To představuje zátěž, která je tím větší, čím je cestovatel menší. Jaké zásady se vyplatí dodržovat v autě či v letadle? Co je nezbytné si na cestu zabalit, aby spokojeně a rychle uběhla a nic se na dovolené nepokazilo?

Cestovní doklad i pro děti?

Vlastní cestovní doklady pravděpodobně nezapomenete, ale i nejmenší děti musí být vybavené podobným dokumentem. Pořídit jim můžete cestovní pas nebo občanský průkaz. Občanský průkaz může být vydán i osobám mladším patnácti let a vyjde vás na padesát korun. Platí v zemích Evropské unie a také na Islandu, v Norsku, Lichtenštejnsku, Švýcarsku, Albánii, Makedonii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře a Srbsku. Vydání cestovního pasu stojí v běžné lhůtě 30 dnů sto korun, prokázat se s ním můžete po celém světě. Přestože oba doklady mají platnost pět let, je dobré jejich stav včas zkontrolovat. Pokud jejich držitel výrazně změnil podobu, musíte na výměnu dokladu pamatovat častěji.

Řešit doklady na poslední chvíli se prodraží, expresní vydání (do 6 pracovních dnů) cestovního pasu stojí pro občana mladšího 15 let 2000 korun. Před cestou taky nezapomeňte na pojištění, kromě kartičky pojištěnce si určitě sjednejte cestovní pojištění pro konkrétní cestu. Cena za jakékoli ošetření v zahraničí může vystoupat do astronomických výšin.

Určitě nesmím zapomenout...

Pro klid všech zúčastněných je nejlepší si všechny potřebné věci připravit předem a nebalit na polední chvíli. V příruční tašce by neměla chybět lékárnička, svačina na cestu a dostatek tekutin. Do lékárničky zabalte prostředky proti nejčastějším potížím, tedy léky proti bolesti, horečce a nachlazení, kapky proti kašli, kapky do nosu a do očí, tablety proti průjmu a zácpě, krém na opruzeniny, krém na popáleniny. Nesmí chybět opalovací krém, repelent a vlhčené ubrousky. Dále nezapomeňte na pinzetu, nůžky, spínací špendlík, obvazy, obinadlo, náplasti, dezinfekci a teploměr. Hodí se také náhradní oblečení, polít se nebo zmazat svačinou, v horším případě pozvracet se může kdokoli kdykoli.

Auto nebo vlak?

Jaký dopravní prostředek zvolit na cestu? Auto je flexibilní, průběh a délku cesty můžete přizpůsobit potřebám nejmenšího člena

posádky. Pokud jedete s úplně malými dětmi, je možné dobu jízdy načasovat podle jejich denního spánku tak, aby část transportu prospalo. Dítě je však upoutané v sedačce, je nutné dělat častěji zastávky, aby se proběhlo a protáhlo. Vlak je pro delší cestování vhodnější, děti tu mají relativní možnost pohybu a můžete se jim celou cestu věnovat. Problémem zvláště v letních dnech může být nedostatečná cirkulace vzduchu a vysoká teplota.

Letadlem do dálek

Letadlo představuje způsob rychlé a efektivní dopravy na dlouhé vzdálenosti. Počítejte ale i s časem, který strávíte cestou na letiště nebo čekáním na terminálu. Pokud plánujete na dovolenou letět, musíte údaje o malém pasažérovi zadat už do rezervačního systému, kde je třeba uvést jaký servis požadujete. Novorozenci (tzv. infants, ve věku 0–2 roky) cestují bez nároku na vlastní sedadlo. I kočárek většina leteckých společností přepravuje zdarma. Důležité je připravit děti na nepříjemný pocit během vzletu a přistání. Tento pocit je způsoben přetlakem ve středním uchu. Zmírnit tento projev můžete bonbónem nebo žvýkačkou, pitím z lahve nebo malými sousty potravy. Pokud se vaše dítě potýká s virózou, cestu letadlem si hodně rozmyslete. Oteklé sliznice mohou bránit vyrovnávání tlaku ve středouší a způsobit tak velké bolesti.

Kdy už tam budeme?

I při pečlivé a promyšlené přípravě na cestu se od svých ratolestí určitě dočkáte otázky: „Kdy už tam budeme?“ V první řadě před cestou dětem vysvětlete, co je čeká. Pokuste se jim délku cesty přiblížit třeba porovnáním s délkou jejich oblíbeného filmu.

Ukažte jim fotky a obrázky z místa, kam se chystáte a povídejte s dětmi o tom, jaké nové zážitky je na výletě čekají. Pro ukrácení cesty se neztratí různé hry, knihy nebo oblíbené hračky, přibalit můžete i tablet nebo DVD přehrávač. Při čekání na nádraží nebo dlouhé cestě autem oprašte staré slovní hry, které jste hráli už s rodiči. Zahrajte si s dětmi slovní fotbal, zkuste hru „Hádej, co si myslím“, počítejte auta, domy, lidi nebo psy, které cestou uvidíte.