Příčina cévní mozkové příhody a infarktu je stejná - náhlé přerušení krevního zásobování čili ucpání cévy krevní sraženinou (trombem). Příznaky jsou ovšem naprosto odlišné, navíc infarkt bolí, mrtvice většinou ne. V tom spočívá největší zrádnost tohoto onemocnění, které zvlášť ve vyšším věku zabíjí a invalidizuje pacienty více než kterákoliv jiná choroba. Při CMP dochází k přerušení toku krve (tudíž i přísunu kyslíku a dalších nezbytných živin) do některé části mozku. Bez kyslíku vydrží mozkové buňky a neurony pouhých 5 minut, poté začínají postupně odumírat. Pokud se rychle neobnoví přívod krve a kyslíku do mozku, může dojít k trvalému poškození nebo smrti.
Příznaky mrtvice – při záchraně jde o minuty
Při podezření na cévní mozkovou příhodu je třeba okamžitě volat záchranku. Léčba takzvanou trombolýzou, tedy podáním léků na rozpuštění sraženiny a zprůchodnění cévy, musí započít maximálně 4,5 hodiny po vzniku cévní mozkové příhody. U necelé pětiny pacientů s uzávěrem velké tepny lze do 6 hodin odstranit krevní sraženinu katetrizací, pouze minimum pacientů lze léčit až do 24 hodin. Úspěšnost léčby je ovšem neporovnatelně vyšší v prvních hodinách po vzniku příhody – až 70 % pacientů se zcela zotaví, pokud se začnou léčit do jedné hodiny po ohlášení se příznaků.
Příznaky cévní mozkové příhody
Právě příznaky CMP ovšem lidé často podceňují. Co by mělo pacienta a jeho okolí varovat? U více než tří čtvrtin pacientů lze CMP rozpoznat podle jednoduchého testu:
- Prvním příznakem je pokles ústního koutku - člověk se přestane symetricky smát.
- Druhým je slabost končetin, paže a nohy, na jedné straně těla. Testujeme ho předpažením po dobu 10 vteřin - pokud oslabená paže klesá, je pozitivní.
- Třetím a posledním příznakem je náhle vzniklá porucha řeči - člověk například není schopen najít správná slova, říká nesmysly, zadrhává se nebo nemluví vůbec.
U necelé čtvrtiny pacientů se tyto tři základní příznaky neprojeví, mohou mít ale celou řadu jiných: například zrakové poruchy (náhle vzniklé dvojité vidění, výpadek poloviny zorných polí u každého z očí, náhlý výpadek zraku na jednom oku), náhlou poruchu vědomí, brnění nebo necitlivost poloviny těla, krutou bolest hlavy doprovázenou během několika málo hodin ztuhlostí šíje (tedy neschopností položit bradu na hruď), nebo závratě a zvracení. Příznaků je celá řada, někdy jich u jednoho pacienta může být víc najednou. Laici pak příznaky správně nerozpoznají, a pokud nejsou výrazné, někteří pacienti je podceňují a nevšímají si jich.
Přiměřený pohyb je prevencí civilizačních onemocnění včetně mrtvice
Prevence cévní mozkové příhody
K hlavním rizikovým faktorům vzniku CMP patří v první řadě vysoký krevní tlak, potom také cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, výskyt onemocnění v rodině a prohřešky proti zdravému životnímu stylu, jako jsou kouření, nadužívání alkoholu, nadváha a obezita či nedostatek pohybu. Platí přitom bohužel pravidlo, že s každým dalším rizikovým faktorem se riziko vzniku CMP nesčítá, nýbrž násobí. Pokud máme například postižené cévy, zvýší se riziko 2x. Pokud k tomu ještě kouříme, je už riziko 4x vyšší, a máme-li navíc vysokou hladinu cholesterolu, je riziko už osminásobné!
Cévní mozková příhoda
Obecně nejnebezpečnějším rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak. Léčba hypertenze proto hraje v prevenci CMP významnou roli - vhodně zvolenou léčbou v kombinaci s režimovými opatřeními se riziko cévní mozkové příhody může snížit až o polovinu.
Dalším zásadním rizikovým faktorem je hladina cholesterolu v krvi, přičemž platí, že čím nižší jsou jeho hodnoty, tím vyšší je šance snížit riziko onemocnění CMP a dalších zdravotních komplikací. Dvojsečnost cholesterolu ovšem spočívá v tom, že je pro lidský organismus nezbytný, neboť se podílí na tvorbě buněčných membrán a je důležitý pro tvorbu hormonů a vitaminu D. Za „nebezpečný“ se považuje zejména tzv. LDL (low density lipoprotein) cholesterol. Důsledkem jeho nadbytku v krvi jsou cévní změny, vznik a rozvoj aterosklerózy (kornatění tepen) a postupné zužování cév. Pokud se na takto změněných tepnách vytvoří krevní sraženina (trombus), zablokuje průchod krve a přívod kyslíku k orgánům – tak vzniká nejen srdeční infarkt, ale také řada případů CMP.
Co můžeme udělat sami
Cévní mozková příhoda má různé příčiny, existuje tedy i více možností, jak její pravděpodobnost snížit. Dvě základní opatření – snížení koncentrace cholesterolu a dalších lipidů v krvi na doporučené hodnoty a optimalizace krevního tlaku - sama o sobě sníží riziko CMP o dvě třetiny. Vyžadují od nás ovšem aktivní přístup: chodit včas a pravidelně na preventivní lékařské prohlídky a dodržovat stanovenou léčbu či režimní opatření. Při kombinaci s dalšími opatřeními (nekuřáctví, případně léčba diabetu či antikoagulační léčba při srdeční arytmií atd.) lze snížit výskyt CMP dokonce až o 80 %. Přidáme-li k tomu ještě zdravý životní styl (vyváženou stravu, pravidelný pohyb a přiměřenou hmotnost), můžeme riziko vzniku CMP snížit ještě víc.
