aplikace inzulínu

Čím lékaři nově léčí čili tlumí cukrovku 2. typu?

Tři čtvrti milionu obyvatel Česka trpí některou z forem cukrovky. Každým rokem stoupá počet pacientů o dalších několik tisíc. Převážná většina z nich trpí diabetem 2. typu.

Cukrovka je nemoc nevyléčitelná, ale léčitelná. V současné době jsou k dispozici jednak léky ovlivňující citlivost tkání k vlastnímu inzulinu, jednak léky podporující tvorbu a sekreci inzulinu ze slinivky. A samozřejmě také samotná aplikace inzulinu, která nahrazuje jeho nedostatečnou tvorbu.

V České republice je k dispozici rovněž inovativní léčba diabetu 2. typu — nejedná se ani o inzulin, ani o další tabletu. Léčba má podobné účinky jako hormony inkretiny, které v těle regulují hladinu cukru v krvi. Roli při přeměně glukózy na energii totiž nehraje jen inzulin.

Zmíněné hormony vznikají v tenkém střevě, pomáhají regulovat hladinu krevní glukózy a spolu s inzulinem zpracovat přísun energie z potravy. Podnětem pro jejich uvolňování je u zdravého člověka příjem potravy. Pokud hladovíme, hladina těchto hormonů je velmi nízká.

U zdravého člověka je inzulín vylučován při příjmu potravy.U zdravého člověka je inzulín vylučován při příjmu potravy.Autor: Archiv ireceptar.cz

Pacienti s diabetem 2. typu ovšem mají účinky inkretinů porušené. Nová léčba využívá synteticky upravenou látku, která je podobná jednomu z inkretinů — hormonu GLP–1. Ten působí tak, že navozuje pocit sytosti, zpomaluje vyprazdňování žaludku, a tím zlepšuje schopnost těla zpracovat vstřebaný cukr. Zvyšuje také citlivost buněk ve slinivce na stimulaci vysokou hladinou cukru v krvi.

Léčba tedy upravuje odchylky v organizmu tak, aby se přiblížil ke stavu před onemocněním. Je ovšem určena pouze pro diabetiky 2. typu, u nichž ještě nebyla zahájena léčba inzulinem. Účinná látka se aplikuje 2x denně injekčně do podkoží a v těle působí 12 hodin. Dávkování není potřeba regulovat podle množství přijaté potravy či fyzické aktivity, ani není odvozeno od aktuální glykémie.

Stejně jako přirozené inkretiny má tato léčebná metoda vliv také na metabolismus. Navozením pocitu sytosti a zpomalením vyprazdňování žaludku napomáhá ke snížení váhy, což ocení diabetici, kteří marně bojují s nadbytečnými kilogramy.

Boj s nadměrnými kilogramiBoj s nadměrnými kilogramiAutor: Archiv ireceptar.cz

Výhody nové léčby

Velkou výhodou této léčby je, že minimalizuje riziko vzniku nebezpečné hypoglykémie, s níž se diabetici často potýkají. Inkretiny totiž sníží krevní cukr jen do normální hladiny a dál ne, což je velká výhoda. Hypoglykémie znamená, že aktuální glykémie (hladina cukru v krvi) poklesla pod doporučovanou hranici a došlo k nerovnováze mezi nadbytkem inzulinu a nedostatkem glukózy.

Dochází k tomu tehdy, když diabetik neodhadne dávku inzulínu, nebo se nenají a hladina cukru mu příliš klesne. Projevy hypoglykémie mohou být různé: od bušení srdce, pocení, třesu rukou až po vlčí hlad, poruchy vidění, nesrozumitelnou řeč nebo i agresivitu, může však dojít až k bezvědomí a bezprostřednímu ohrožení života.

Pro pacienty s diabetem je tedy velice důležité pravidelné sledování glykémii. Nový lék působí zcela jinak — stimuluje vylučování inzulinu pouze v okamžiku, kdy ho tělo potřebuje, riziko hypoglykémie při této léčbě je tudíž velmi nízké. Pacientům tedy odpadá složité vypočítávání dávky inzulinu s ohledem na očekávanou stravu nebo pohybovou aktivitu.

obrázek z archivu ireceptar.czPro pacienty s diabetem je tedy velice důležité pravidelné sledování glykémiiAutor: Archiv ireceptar.cz

Hypoglykémie a její příznaky

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Závažná je hypoglykémie pod 2,5mmol/l, kdy se začne projevovat nedostatek cukru pro nervové buňky.

Množství cukru v krvi je za normálních podmínek udržováno ve velmi úzkém rozmezí. Hypoglykémie nastává, když hladina cukru v krvi poklesne pod dolní hranici normy, tj. pod 3,3 mmol/l.

Hypoglykémie vzniká při nerovnováze mezi koncentrací cukru (glukózy) v krvi a množstvím inzulinu v těle. Tělo se příliš velkému úbytku cukru brání vylučováním hormonů, které mají opačné účinky než inzulin. S tím souvisí první příznaky, které se objevují při nízké hladině cukru v krvi a za něž je odpovědný hlavně adrenalin vylučovaný nadledvinkami — bušení srdce, zblednutí, pocení, třes rukou, neklid, pocity úzkosti, často velký tzv. vlčí hlad.

Glukózu potřebuje naše tělo jako stálý a pohotový zdroj energie pro každou činnost, většina buněk v našem organismu ovšem umí využívat i jiné zdroje. To ovšem neplatí pro nervové buňky a mozek, který je závislý výhradně na energii získané z glukózy. Příznaky, které se projeví při pokračujícím poklesu hladiny cukru v krvi, mají původ přímo v mozku.

Pro pacienty s diabetem je tedy velice důležité pravidelné sledování glykémiiPro pacienty s diabetem je tedy velice důležité pravidelné sledování glykémiiAutor: Archiv ireceptar.cz

Patří sem zmatenost, poruchy vidění, vrávoravá chůze, závrať, špatná spolupráce, odmítání pomoci, případně agresivita. Pokud není stav včas rozpoznán, mohou se objevit křeče, nemocný upadá do bezvědomí a je bezprostředně ohrožen jeho život.

Opakované těžké hypoglykémie mohou vést k poškození mozku a mentálních funkcí. U starších lidí může výrazný pokles hladiny cukru v krvi vyvolat mozkovou mrtvici nebo srdeční infarkt.

Proč vzniká cukrovka?

Připomeňme, že diabetes mellitus (úplavice cukrová, lidově cukrovka) je nemoc, při které tělo neumí správně zpracovávat cukr neboli glukózu, jednu ze základních živin vznikajících při rozkladu potravy v žaludku.

Glukóza se odtud dostává do krve, která ji rozvádí k jednotlivým buňkám. Aby buňky mohly použít energii z glukózy, potřebují jakýsi klíč — a tím je inzulin, který produkuje slinivka břišní (pankreas). U diabetiků 2. typu sice slinivka inzulin produkuje, ale jejich tělo ztrácí schopnost využívat jej k přeměně glukózy ve velmi důležitou energii.

Při vzniku diabetu 2. typu hraje zápornou roli tuková tkáňPři vzniku diabetu 2. typu hraje zápornou roli tuková tkáňAutor: Archiv ireceptar.cz

Při vzniku diabetu 2. typu hraje zápornou roli tuková tkáň: Pokud jí je nadbytek, tuky se ukládají jinam, nejčastěji okolo vnitřních orgánů. Když však není tuk v těle vůbec, má to paradoxně úplně stejné následky. Pak závisí na našich genetických předpokladech — když máme štěstí, vznikne jen zhoršená citlivost na inzulin. Pokud však máme genetické dispozice, můžeme si nezdravým životním stylem „vypěstovat“ cukrovku už ve čtyřiceti.

Podle odborníků je cukrovka (i obezita) z 50 % dědičná. V obou případech jde ovšem o polygenní dědičnost, není dána jen jediným genem, ale třeba stovkou genů. Obrovskou roli také hraje vliv prostředí. Má–li dítě obézní oba rodiče, asi nebudou na vině pouze geny, nýbrž nesprávný životní styl. Potomek si pak z rodiny odnáší nejen nepříznivé geny, ale také špatný příklad. Vzorce chování někdy mohou hrát větší roli než genetika: Člověk se „špatnými“ geny, který proti tomu bojuje, se může před těžkou obezitou uchránit, nebo může cukrovku zdravým životním stylem významně oddálit.

Akční letáky