Bylo by zbytečné popisovat, odkud se vzala tradiční čínská medicína, protože místo svého vzniku má přímo ve svém názvu. Řada z nás si ale pod tímto pojmem nedokáže představit nic konkrétního. Tu a tam k nám pronikne zpráva, že se někde otevírá klinika čínské medicíny, setkáme se s doplňkem stravy, který z ní vychází, nebo narazíme na bylinku či rostlinu, která je s ní spojená. Možná nám něco říkají slova jako akupunktura (té se budeme podrobněji věnovat v následujícím dílu seriálu), moxování, ženšen či reishi. Anebo o nich slyšíme poprvé v životě. O co tedy jde? A kdy nám může čínská medicína prospět?
čínská medicína
Tělo v harmonii
Kdybychom chtěli popsat tento směr jedním slovem, byla by to nejspíš právě harmonie. Podle čínských lékařů je nejdůležitější, aby tělo, tedy všechny jeho fyzické části, ale stejně tak i naše myšlenky a emoce, fungovaly v rovnováze, která je jim přirozená.
„Kromě fyzického těla si tradiční čínská medicína všímá také mentálního stavu pacienta. V tom se podobá psychosomatice,“ vysvětluje Guan Xin, lékař jak moderní, tak tradiční čínské medicíny a hlavní konzultant Center TCM. „Staré čínské texty zdůrazňují, jak je pro celkové zdraví důležité udržovat mysl a emoce v dobrém stavu. Mysl by měla být v přiměřené radosti. Ani přílišná není ta správná. Žádný extrém není dobrý.“
Cílem je tedy dostat tělo do stavu, ve kterém vlastně samo touží být. K tomu slouží celý složitý systém postupů a praktik, které tradiční lékaři používají. Jde o ryze praktické rady a návody. Zahrnují třeba cvičení, užívání bylinek v různých formách či jiné postupy. Těmi se většinou pacient řídí v běžném životě. V ordinaci pak lékař provádí specializované úkony - už zmíněnou akupunkturu, baňkování či moxování, tedy hloubkové prohřívání akupunkturních bodů zapálených svazkem sušeného pelyňku. Může to znít hrozně, ale ve skutečnosti jde o velmi příjemnou metodu, která přinejmenším pomáhá od různých druhů bolesti a také velmi účinně posiluje imunitu.
čínská medicína
Dobrý pomocník
Bylo by chybou představovat si, že je čínská medicína odtržená od historie, že někdy vznikla a od té doby je neměnná. Naopak. Postupně se vyvíjí tisíce let, mění se a částečně také přizpůsobuje dnešnímu světu. Přímo v Číně dnes lékaři věnují polovinu studia tradiční, a polovinu západní medicíně – právě proto, aby mohli využívat přednosti obou. „Největších výsledků dosahujeme právě ve spojení se západní medicínou,“ říká odborník. „Dobrým příkladem je migréna. Nikdy pacientům neříkáme, aby přestali brát léky na tišení bolesti. Protože ale mívají hodně vedlejších účinků, kombinujeme je s akupunkturou. A ta časem redukuje dávku léků.“
Stejně tak může čínská medicína dodávat podpůrnou léčbu. Třeba při řešení onkologických onemocnění, problémy gynekologickými či urologickými, potížemi s trávením či dýcháním a s těmito problémy spojenými orgány.
„Jsou evidovány případy, kdy běžné postupy TCM, které normálně zabírají, nefungují ani po několika sezeních. Ani metody TCM nejsou stoprocentní. Ze sta pacientů tak osmdesát zaznamená nějaké zlepšení, někteří velké, jiní menší. Ale pokaždé kolem dvaceti z nich zůstane beze změny,“ vypočítává lékař.
čínská medicína
Prevence jako základ
To vše se samozřejmě týká onemocnění, která je nutné nějak řešit. Tradiční čínská medicína (a nutno říct, že stejným směrem se postupně vydává také ta západní) se zaměřuje především na prevenci onemocnění, tedy udržení těla v už zmíněné harmonii.
K čínskému lékaři se chodí už ve chvíli, kdy máme pocit, že by nám mohlo něco hrozit, nebo kdy se jen necítíme ve své kůži. Čínský lékař nepracuje jen s příznaky a případně výsledky testů jako náš západní praktik. Pacienty zkoumá také pohledem, všímá si barvy i stavu kůže a mnoha dalších detailů, které by nás asi předem nenapadly. Na základě tohoto zkoumání pak lékaři dokážou lidem přiřadit jejich element (v tradičním čínském pojetí je jich pět) a podle toho také odhadnout problémy, s nimiž by se dotyčný mohl potýkat, i doporučení týkající se zdravého životního stylu.
Neméně důležitá je pro čínské lékaře vzájemná spolupráce s pacienty. „Vztah mezi pacientem a lékařem by neměl být jen o tom, že doktor pomáhá pacientovi. Doktoři a pacienti jsou spojenci, v jednom týmu bojují proti společnému nepříteli – nemoci. Nemám rád pacienty, kteří přijdou, položí se na lehátko a řeknou: Doktore, dejte mi akupunkturu. A nic dalšího pro své zdraví nedělají. Vždycky říkám: Léčení je týmová práce. Dám jim doporučení na byliny a cvičení. Stačí jen trochu, ale každý den,“ doporučuje Guan Xin. „Pro zdraví je důležité řešit malé potíže, když se objeví, ne čekat a jít do nemocnice, až když je vám ouvej. Původ všech vážných nemocí, včetně rakoviny, se totiž dá vystopovat až k prvotní příčině – fyzickému neduhu, nebo třeba jen špatnému pocitu, emoci nebo mentálnímu vzorci. Když problém včas nevyřešíte, způsobí stagnaci čchi, blokáda energie má za následek zhoršení cirkulace krve a na to se nakupí další problémy.“
Od čínské medicíny zkrátka nemůžeme očekávat jen předepsání léků, ale naopak se od nás očekává, že budeme mít sami aktivní přístup a budeme se snažit dát své tělo i mysl zase do pořádku.
čínská medicína
CO JE ČÍNSKÁ MEDICÍNA
Co je cílem?
Dosažení harmonie všech částí těla i mysli. Díky tomu také plnohodnotný, zdravý a dlouhý život.
Nejznámější metody
Akupunktura a akupresura, tai-či (tedy soubor cviků pro harmonizaci těla, které se ovšem používají jako sestavy i odděleně), baňkování, moxování, bylinná terapie.
K čemu je vhodná?
Metody čínské medicíny mají prokazatelně účinky proti bolesti a dokážou zlepšovat kvalitu života. V každém případě může čínská medicína dobře fungovat jako podpůrná léčba při všech druzích onemocnění nebo chronických chorob.
Kam jít za odborníky?
Centrum tradiční čínské medicíny působí v Praze, Brně, Olomouci a Hradci Králové. Pokud hledáme odborníka, je důležité najít takového, který působí buď v akreditovaném centru, anebo vystudoval některou akreditovanou formu vzdělávání v tomto oboru. Ideální je kombinace západního a tradičního lékařství, stejně jak se dnes vzdělávají lékaři v Číně.
Pro koho je vhodná?
Konkrétní omezení nejsou, TCM je vhodná stejně pro děti i dospělé, a neuvádí se omezení na některé konkrétní diagnózy.
Související články
Zdroj: Časopis Receptář
