Posledních několik desítek let počty úmrtí způsobených onemocněním srdce klesaly. Teď ale kardiologové varují, že se čísla začínají obracet. Platí to nejen u nás, situace je obdobná i v Evropě a například ve Spojených státech se lékaři obávají, že by mohla úmrtnost na kardiovaskulární choroby stoupnout do roku 2040 až o čtyřicet procent. „Klesá sice počet úmrtí na akutní infarkt myokardu, i díky péči, kterou jsme schopni pacientům poskytnout, ale zároveň stoupá počet srdečních selhání, a to i u mladších ročníků,“ říká Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti. Na vině jsou přitom rizikové faktory, které můžeme snadno sami ovlivnit jednoduchými změnami životního stylu.

Pravidelné prohlídky

Prevence je základ, a i když ji velmi často zanedbáváme, jsou právě preventivní prohlídky u praktického lékaře místem, kde se často objeví problém, nebo alespoň jeho náznak. Proto je důležité dodržovat doporučený interval a jednou za dva roky se nechat zevrubně vyšetřit. U všech osob nad padesát let by mělo být součástí prohlídky také EKG, a pokud už máme nějaké problémy související s kardiovaskulárním systémem nebo je u nás pravděpodobný jeho výskyt, měli bychom pravidelně docházet také na kontroly přímo k odbornému lékaři. A navíc bychom měli znát a pravidelně kontrolovat také dva nejdůležitější ukazatele onemocnění srdce – krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi.

Tlak tak akorát

Vysoký krevní tlak může poškozovat cévy a vést ke kornatění tepen, mrtvici i infarktu. Proto patří měření tlaku k jednomu ze základních úkonů při většině lékařských prohlídek. Optimálně by měl mít hodnotu kolem 120/80, vysoký krevní tlak se pak počítá od hodnoty 140/90 a výše. Při měření se navíc nemusíme spoléhat jen na preventivní prohlídky, tlak na požádání měří ve většině lékáren a také si můžeme domů koupit spolehlivý tlakoměr a kontrolovat si tlak sami a častěji. A pokud už vysoký tlak máme, je důležité rychle zapracovat na jeho snížení, nejen pomocí léků, ale také změnou životního stylu, včetně pohybu, snížení váhy a omezení stresu.

Vyvážený cholesterol

Hladina cholesterolu v krvi a také dobrý poměr „hodného“ nosiče HDL cholesterolu vůči „zlému“ LDL ovlivňuje zanášení krevního řečiště nežádoucími látkami. Čím více LDL cholesterolu v krvi máme, tím strměji stoupá riziko rozvoje ischemické cévní komplikace, včetně mozkové mrtvice. Obecně se udává, že pro zdravého člověka je bezpečná hladina 5 mmol/l. Ovšem ten, kdo má zvýšené riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění nebo už například prodělal infarkt či jinou chorobu, by měl hladinu cholesterolu držet pod 3 mmol/l. Většina populace nemá správné hodnoty, přitom ovlivnit je můžeme tím, že budeme dobře jíst a také se hýbat.

Zdravá strava

Jedním z vysoce rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárního onemocnění je výskyt cukrovky, především II. typu, tedy toho, který není vrozený. Základem pro boj s diabetem i infarktem je zdravé stravování, tedy konzumace primárních surovin, především ovoce, zeleniny, luštěnin, masa i mléčných výrobků. Z jídelníčku bychom měli vyškrtnout všechny, nebo alespoň co nejvíc průmyslově zpracovaných potravin, včetně všech hotových jídel, uzenin, sladkostí a cukrovinek a zčásti i pečiva.

Žádný alkohol

Nebo alespoň téměř žádný. Velmi malé množství alkoholu, tedy sklenka piva nebo vína a určitě ne každý den, dokáže sice pozitivně ovlivnit hladinu LDL cholesterolu a také lehce snížit srážlivost krve. Silnější, soustavné a dlouhodobé pití alkoholu působí na srdce toxicky. V extrémním případě pak může dojít až k takzvané alkoholické kardiomyopatii, při které se srdce nedokáže správně smršťovat, a vypuzovat tak krev do těla. Prospěšné není ani nárazové hojné pití, které zase může vést k srdeční arytmii. A když nebudeme pít vůbec nebo skutečně jen výjimečně, prospějeme tak nejen srdci, ale i dalším orgánům, včetně jater a mozku.

Dobré tuky

Srdci a cévám neprospívají především takzvané trans mastné kyseliny, tedy všechny ztužené a částečně ztužené tuky, které se nejčastěji objevují v různých polevách, cukrovinkách i v některém pečivu, rostlinných náhradách smetany, nebo v hotových a mražených těstech. Vyšší obsah trans mastných kyselin mají také živočišné tuky, máslo a sádlo. Naopak se už dnes téměř nevyskytují, nebo jen ve velmi malém množství, v margarínech, stejně tak je neobsahuje olivový olej. Podstatné je, že obsah trans mastných kyselin se včetně procentuálního zastoupení povinně uvádí na obalech potravin, stačí si tedy přečíst štítek a výrobku s nimi se vyhnout.

Dostatek pohybu

Ideálně půl hodiny každý den, přičemž bychom měli pravidelně provozovat jak aerobní aktivity, třeba rychlejší procházku, tak ty anaerobní, což může být rychlý výjezd na kole do většího kopce i posilování, zkrátka pohyb, při kterém se pořádně zapotíme. Počítá se ale každý pohyb, a i když víme, že zrovna předepsaných třicet minut nestíháme, je vždy lepší se projít nebo cvičit deset minut než vůbec. Navíc se nesmíme bát začít zvolna, zvlášť pokud jsme se dlouho nehýbali, a na pohyb si postupně zvykat. Ideální je už zmíněná chůze, ale také třeba nordic walking, jóga nebo tanec.

Konec kouření

Tohle je bod bez debaty, zvlášť pro každého, kdo už má nějakou kardiologickou anamnézu nebo genetickou zátěž spojenou s onemocněním cév a srdce. Kouření zkrátka neprospívá nijak a nikomu, platí to navíc jak pro aktivní, tak pro pasivní kuřáky, proto je dobré se vyhýbat zakouřeným místům, čemuž jen nahrává protikuřácký zákon. Omezení se samozřejmě vztahuje i na elektronické cigarety. Skoncovat s kouřením, zvlášť po letech, sice nemusí být snadné, ale zdravé srdce, a nejenom ono, za to rozhodně stojí.

Dentální hygiena

Na první pohled se to zdá zvláštní, ale lidé, kteří trpí zánětem dásní, zároveň zvyšují riziko onemocnění srdce. Bakterie způsobující zánět se totiž mohou dostat až do krevního oběhu, tady zprostředkovaně způsobit zánět v cévách, a vyvolat tak srdeční onemocnění. Všichni bychom se proto měli naučit pravidla dentální hygieny, věnovat se jí doma a pravidelně také v ordinaci hygienistky a záněty dásní tak nejen léčit, ale také jim předcházet.

Dlouhý spánek

Dospělí, kteří spí denně méně než šest hodin, si dvakrát zvyšují riziko prodělání cévní mozkové příhody nebo infarktu myokardu. Srdce zkrátka spánek potřebuje pro regeneraci stejně jako všechny ostatní orgány. Měli bychom se proto naučit nepřerušovaně spát sedm nebo osm hodin. Důležité je vytvořit si pro spánek zdravé prostředí, v ložnici dostatečně větrat, pořídit si třeba zatemňovací závěsy, které nám umožní chodit v létě dřív spát nebo později vstávat, a také dávat pozor na pravidelnost. A pokud to nejde, objednat se například na vyšetření do spánkové laboratoře, kde umějí zjistit příčinu nespavosti a také ji řešit.

Zdroj: Časopis Receptář