Chřipka ve srovnání s virózami mívá závažnější průběh a rychlý začátek, provází ji vysoká horečka a nechutenství. Její příznaky jsou spíše celkové: bolesti svalů, kloubů a hlavy, vyčerpání, pocení. Rekonvalescence po chřipce bývá pomalá, může trvat týdny.

Virózy naopak mívají mírnější průběh, pomalejší začátek a rekonvalescence bývá rychlá. Při viróze nás obvykle postihne teplota do 38 °C, neopouští nás chuť k jídlu a příznaky jsou spíše lokální: rýma, zánět hrdla či spojivek.

Jak se preventivně bránit?

Obecně vzato jsou pravidla prevence chřipky a nachlazení podobná: zdravý životní styl zahrnující otužování, odpočinek a pohyb, pestrou stravu s dostatkem vitaminů, vhodný pitný režim, případně očkování. V určitých věkových skupinách jsou ovšem některá opatření důležitější než jiná.

Podle MUDr. Kateřiny Písecké z Centra individuální péče při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze bychom například v dětství neměli bránit přirozenému dozrávání imunitního systému. Děti dnes často vyrůstají v přehnaně sterilním prostředí a nesetkávají se tak v tomto klíčovém období s dostatkem potřebných infekčních podnětů.

Ani přirozené imunitní reakce, jako jsou zvýšená teplota či jiné příznaky počínající virózy, by neměly být ihned tlumeny protizánětlivými léky, jak to bývá zvykem. To však platí i pro dospělé.

S postupujícím věkem, kdy nabývá na důležitosti vliv stresu, je třeba:

  • zaměřit se na dostatečný odpočinek včetně toho aktivního,
  • organismus psychicky či fyzicky nepřetěžovat
  • a především infekce nepřecházet.

Každoroční očkování proti virům chřipky se pak doporučuje

  • zejména lidem starším 65 let,
  • pacientům s chronickým onemocněním či po odstranění sleziny,
  • lidem v léčebnách dlouhodobě nemocných, domovech důchodců, zdravotníkům apod.

Starší lidé často mívají problém s vyváženou stravou, ať už z důvodů finančních, nebo proto, že jsou zvyklí na nepříliš zdravý jídelníček běžný v minulých desetiletích. Hlavním výživovým problémem naší společnosti je podle doktorky Písecké přejídání, tedy vysoký kalorický příjem v poměru k nízkému výdeji (což ani zdaleka neplatí jen pro seniory).

V každém věku bychom měli dodržovat zásady zdravé výživy:

  • konzumovat vyváženou pestrou stravu s dostatkem zeleniny (alespoň 500 g denně), která obsahuje vitaminy v přirozené formě,
  • jíst ryby a rybí výrobky alespoň 2x týdně,
  • zařadit do jídelníčku luštěniny,
  • z mléčných výrobků dávat přednost zakysaným,
  • nahrazovat živočišné tuky rostlinnými,
  • omezit příjem soli a slazených nápojů.

Stravu je vhodné rozdělit do 4—5 denních jídel a nevynechávat snídani. Zásadní je dodržovat dostatečný pravidelný pitný režim, především v podobě obyčejné vody.

Co funguje proti virům?

Zázvor

Může pomoci při nachlazení, ulevuje i při zažívacích obtížích. Pozor: při konzumaci většího množství může vyvolat zažívací potíže!

Česnek

Působí jako dezinfekce a rostlinné antibiotikum, obsahuje také vitaminy A, B1, B2 a C. Je lepší jíst jej syrový, ne však nalačno, protože by mohl vyvolat zažívací potíže. Vyhnout by se mu měli lidí trpící onemocněním žlučníku a slinivky.

Čaj s citronem

Citron obsahuje hodně vitaminu C, který hraje v obraně proti virům důležitou roli, čaj zase bioflavonoidy, díky nimž se vitamin C lépe vstřebává.

Med

Je vhodný při nachlazení s rýmou nebo jako prevence. Pokud ovšem máme kašel, raději ho vynecháme: tvoří krystalky, které mohou ke kašli naopak dráždit.

Pití většího množství tekutin

Napomáhá vylučování škodlivých látek z těla.

Koupel, oplachy

Při zánětu dutin uvolní hleny krátká teplá koupel nebo alespoň namočení paží po lokty do horké vody. Při rýmě pomáhá oplachování obličeje studenou vodou, které opakujeme několikrát během dne.

Léčba je důležitá

Pracující lidé mívají sklony nachlazení a chřipku „přecházet“. Přecházení viróz ovšem vede k vyčerpávání imunitního systému, k jejich opakování, šíření či ke komplikacím bakteriálními superinfekcemi a tím pádem k prodlužování následné pracovní neschopnosti.

Vhodné je myslet i na ostatní a tyto kapénkové infekce zbytečně nešířit.

Krom toho může mít i vážnější důsledky, jako jsou zápal plic či postižení srdce.

Pozor při chronických nemocech

Pro chronicky nemocné může být především chřipka i smrtelná. Při kterých diagnózách bychom si měli na infekce dýchacích cest dávat zvláště pozor?

Podle MUDr. Ferdinanda Poláka, náměstka pro zdravotní péči, lékaře pro intenzivní péči v pražské Všeobecné fakultní nemocnici se jedná zejména o:

  • vážnější onemocnění respirační či kardiovaskulární,
  • diabetes mellitus či jiná metabolická onemocnění,
  • poruchy imunitního systému,
  • ledvinnou nedostatečnost,
  • chudokrevnost aj.

V těchto případech je namístě očkování proti virům chřipky. Základem prevence ovšem zůstává celkový zdravý životní styl.