obrázek z archivu ireceptar.cz

Co pít v létě aneb omyly v pitném režimu

Správný pitný režim je důležitý a za horkých letních dní víc než jindy. Ovšem panuje okolo něj spousta mýtů, které se týkají množství tekutin i jejich druhů. Uveďme některé z nich na pravou míru.

Připomeňme si, že zvýšeným výdejem tekutin — například intenzivním pocením, ale také vinou průjmu či zvracení — může dojít k dehydrataci organismu.

Snížený obsah tekutin v těle oslabuje jeho výkonnost. Cítíme se unavení, bez energie, může nás začít bolet hlava, dostaneme zácpu, při fyzickém či duševním vypětí nebo delším pobytu na slunci může nastat dokonce celkový kolaps.

Snížený obsah tekutin v těle oslabuje jeho výkonnostSnížený obsah tekutin v těle oslabuje jeho výkonnostAutor: Archiv ireceptar.cz

Zdravý ovšem není ani opačný extrém, tedy nadměrný příjem tekutin. Konzumujeme-li navíc s tekutinami i nadměrné množství soli, zvyšuje se nám krevní tlak, přetěžujeme krevní oběh a ledviny, mohou vznikat otoky nohou.

Které mylné zásady pitného režimu nejčastěji dodržujeme?

Denně bychom měli vypít nejméně 3 litry tekutin. Ne!

Příjem tekutin se rozhodně nedá paušalizovat, fyzicky pracující stokilový muž může za den klidně vypít i čtyři litry tekutin, průměrnému člověku postačí mnohem menší množství tekutin: zhruba 1,5 až 2 l. Za horkých dní samozřejmě adekvátně více.

pitný režimpitný režimAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Nebezpečný je však také nadměrný příjem. Obecně se udává jako hraniční množství tekutin vypočtené podle vzorce „tělesná výška v metrech na druhou“. Žena měřící 1,6 m by tedy za den neměla vypít více než 2,5 l tekutin (1,6 x 1,6 = 2,56).

Je jedno, co pijeme, hlavně že to teče. Ne!

Základem pitného režimu by měla být čistá voda. Naše tělo se bez ní neobejde, všechny chemické reakce totiž probíhají ve vodním prostředí. Pokud zatoužíme po změně, jsou nejvhodnější alternativou 100% džusy či nektary, naředěné vodou v poměru alespoň 1:2 či více. To kvůli obsahu přírodních cukrů, jež jsou poměrně energeticky vydatné.

Neměli bychom se jim však zcela vyhýbat, protože glukóza slouží jako palivo pro mozek. Naprosto nevhodné jsou sycené či nesycené nápoje plné cukru (většina obsahuje zhruba 10 % cukru!), chemických přísad, konzervantů a barviv. Samy o sobě mohou být tyto látky neškodné, jejich společným působením ovšem vzniká chemický koktejl, jehož účinky nikdo nezná.

100% džus ředěný vodou100% džus ředěný vodouAutor: Archiv ireceptar.cz

V létě je nejlepší pít ledově vychlazené nápoje. Ne!

Obyvatelé horkých pouští vědí dobře, proč v největším vedru pijí vlažný mátový čaj. Ledové nápoje totiž žízeň zaženou jen na okamžik. Na nízkou teplotu nápoje organismus zareaguje zvýšeným prokrvením rtů a nosohltanu, proto pak pocítíme ještě větší žízeň. V létě je proto vhodnější pít nápoje o teplotě kolem 16 °C, v zimě ještě o 5 až 10 °C teplejší.

Vhodné jsou bylinkové a slabé zelené či černé čaje, ovšem jen ty čerstvě připravené, o průmyslově připravených tzv. ledových čajích totiž ve valné většině platí totéž, co o sycených nápojích.