Horečka je vyvolána chytrou komunikací bílkovin s částí mozku zvanou hypotalamus. Když naše tělo napadne například virus chřipky, bílkoviny vyšlou informaci o tom, že v těle se vyskytuje problém. Mozek na to zareaguje zvýšením tělesné teploty.

Ze začátku bychom se neměli pokoušet horečku snižovat, je přirozenou reakcí a zabraňuje množení virů a bakterií, navíc aktivuje imunitní systém, který je v souboji s nemocí klíčový.

Jak se v těle mění teplota

Naše tělesná teplota není nikdy stálá. Každý den se mění a kolísá podle toho, jakým způsobem den trávíme a jsme–li v pořádku. Ráno je tělesná teplota nejnižší, poté se zvyšuje zhruba o 0,5 stupně. Postupně se šíří ze středu těla do okrajových částí, končetiny se tedy zahřívají až v odpoledních hodinách, kdy tělo začíná nastřádanou energii vydávat. V odpoledních hodinách je naše tělesná teplota rovnoměrně rozložená a v jednotlivých částech těla nedochází k výkyvům. K večeru začíná zase klesat a tělo se připravuje na odpočinek.

Průběh horečky tento denní cyklus kopíruje, teploty a rychlost změn jsou však v průběhu horečky zvýšené. Horečka probíhá ve dvou vlnách, tou první je vzestup teploty, druhou je vydávání energie.

  • V první vlně máme prochladlé končetiny a je nám zima (přestože teploměr ukazuje 38 °C), tělo se zahřívá na teplotu, která bude ideální pro boj s nemocí. Tato fáze je nejvíce náročná a je často doprovázena bolestí či zimnicí. V podstatě však odpovídá každodennímu zahřívání organismu, jen ve zvýšených hodnotách.
  • V druhé vlně naopak tělo zaplavuje teplo a potíme se, v této fázi se organismus zbavuje škodlivých látek.

Jak horečku snižovat

Velmi důležité je připravit organismu podmínky pro boj s nemocí. Máme-li horečku, je nezbytný klid, spánek, přísun vitaminů a dostatek tekutin.

Horečka není nemocí, ale obranným mechanismem našeho těla.

Nezbytné je diagnostikovat, na který podnět horečka reaguje, a zaměřit se na léčení příčiny. Častou chybou bývá, že se léčí projevy, nikoliv příčina.

„Horečka není sama o sobě nemocí. Jedná se o zvýšení tělesné teploty, které je častým příznakem probíhající infekce,“ říká soukromá praktická lékařka MUDr. Gabriela Navrátilová. „Zvýšená teplota mezi 37 a 38 °C je obrannou reakcí těla. Pokud přesahuje 38,5 °C a je provázena pocením, střídáním horka a zimnicí, je třeba ji snížit.

  • Ke snížení teploty a proti bolestem se užívá kyselina acetylsalicylová, která však snižuje srážlivost krve, může podráždit žaludek a nedoporučuje se dětem.

Zvolte jednu z látek, nekombinujte je! Lékaře vyhledejte, trvá-li horečka déle než dva až tři dny.

  • Bezpečný a účinný je také paracetamol, který ale není vhodný při onemocnění jater.
  • Proti horečce a zároveň proti bolesti a zánětům velmi dobře působí účinná látka ibuprofen, která je volně v prodeji například jako Apo Ibuprofen. Při jeho užívání by měli být opatrní pacienti s onemocněním ledvin.“

Horečka tělo vyčerpává a delší doba boje s nemocí tělo unavuje, protože je zvýšena tepová frekvence a látková výměna. To je velmi náročné zejména pro děti a seniory.

Pokud tělesná teplota přesáhne hranici 40 °C, je pro lidský organismus natolik vyčerpávající, že je nezbytné ji okamžitě snížit. Kritickým bodem je 42 °C — s touto teplotou se náš organismus již nedokáže vyrovnat.