Co se děje ve vašem těle a mozku, když se vám stýská po domově

Bolelo vás někdy břicho z toho, jak moc se vám stýskalo? V angličtině mají poměrně přesný výraz „homesick“, což doslova znamená „nemoc ze stesku po domově“. Člověk se totiž cítí smutný, unavený, a dokonce i fyzicky slabý. Máme to tak všichni? Proč někteří z nás zvládají odloučení snáz než jiní?

Stesk po domově, pocit, kdy vám začne chybět vaše rodina, přátelé, oblíbená kavárna, nebo třeba jen vaše pohodlná postel. Každý z nás ho někdy zažil, ať už při dlouhé dovolené, stěhování za prací nebo třeba na letním táboře. A i když se může zdát, že jde o něco čistě emocionálního, to, co se při tom děje v našem těle a mozku, je mnohem zajímavější, než si myslíme.

Co se děje v hlavě, když se nám stýská?

Představte si, že jste se právě přestěhovali do nového města. Neznáte tam skoro nikoho, všechno kolem je cizí, a vám začíná být smutno po domově. Váš mozek v tu chvíli začne jednat. Aktivuje se limbický systém, který má na starosti emoce, vzpomínky a především stres. Klíčovou roli zde hraje amygdala – malá část mozku, která je mistrem v rozpoznávání hrozeb a generování úzkosti. A tak se spouští stresová reakce.

Do hry vstupuje také hypothalamus, který vypouští kortizol, známý jako stresový hormon. Ten nám může způsobit pocit neklidu, rychlejší tep, a dokonce i svalové napětí. Celé tělo tak reaguje na to, že jsme mimo naši komfortní zónu.

Zároveň se v mozku začne odehrávat další zajímavý proces. Aktivuje se hipokampus, což je naše „centrála vzpomínek“. A co dělá hipokampus, když se nám stýská po domově? Začne vám servírovat vzpomínky na šťastné chvíle strávené doma.

Najednou si vybavujete, jak jste si užívali společné večeře s rodinou nebo procházky po známých místech. Tyto vzpomínky vás sice uklidňují, ale zároveň ještě více prohlubují touhu po návratu.

Proč se někomu stýská víc než jiným?

Každý z nás reaguje na stesk jinak. Někteří lidé si rychle zvyknou na nové prostředí, jiní mají s adaptací problém. Jednou z hlavních příčin stesku po domově je narušení našich běžných zvyků.

Představte si, že najednou nemůžete jít na oblíbené místo, kde jste si vždy dávali svou ranní kávu, nebo nemáte kolem sebe přátele, se kterými jste každý pátek chodili na večeři. Tato změna v rutinním životě může být dost nepříjemná.

Dalším faktorem je takzvaná „kulturní vzdálenost“. Čím více se liší nová kultura od té vaší, tím obtížnější je si zvyknout. Pokud se třeba přestěhujete do země, kde jsou zvyky úplně jiné, může vás to doslova „odrazovat“ od zkoušení nových věcí, a ještě více vás to táhne zpět domů.

Někteří lidé zase mají problém s přizpůsobením. Ti, kteří se pevně drží svých starých zvyklostí, mají tendenci prožívat intenzivnější stesk. Studie dokonce ukázaly, že vojáci, kteří vstoupili do armády, měli větší problémy se steskem, pokud byli méně flexibilní ve svém chování a odmítali se přizpůsobit novému prostředí.

A co pocit nepatřičnosti? I když už v novém městě žijete několik let a vše kolem vám připadá známé, můžete mít stále pocit, že jste tam cizinci. Tento pocit, že „sem nepatřím“, je běžný u lidí, kteří se přestěhovali do jiné země. A může trvat opravdu dlouho, než se to změní.

Pozor na depresi a problémy se spaním

Stesk po domově není jen o smutku a vzpomínkách. Může se z něj stát opravdový problém, pokud ho nezačneme řešit. Jedním z nejzávažnějších důsledků je deprese. Stesk po domově může vyvolat příznaky, které jsou velmi podobné depresi – smutek, problémy se spánkem, potíže se soustředěním, a dokonce i vyhýbání se lidem. A pokud tento stav trvá dlouho, může se rozvinout do skutečné deprese.

Lidé také často prožívají jakousi formu „žalu“ nad ztrátou domova. I když se přestěhovali za lepšími příležitostmi, stále cítí smutek z toho, že museli opustit to, co bylo pro ně tak důležité.

Stesk po domově také může snížit naši produktivitu. Pocit, že jsme v neznámém prostředí, nám může bránit se soustředit na práci nebo školu. Lidé, kteří jsou silně steskem postiženi, často mají problémy věnovat se čemukoli jinému než myšlenkám na domov.

A nesmíme zapomenout na fyzické projevy – nedostatek chuti k jídlu, bolesti žaludku, nespavost nebo dokonce bolesti hlavy. Tohle všechno může stesk po domově vyvolat.

Co s tím?

To, co prožíváte, je úplně normální. Všichni občas toužíme po domově, a to znamená, že máme zdravé vazby na naše blízké a prostředí, které máme rádi.

Pomůže vám být aktivní a zapojit se do nového prostředí. Mnoho firem nebo škol pořádá akce pro nové zaměstnance nebo studenty, což vám může pomoci poznat nové lidi a více se sžít s novým místem. Sport a jiné fyzické aktivity také dokážou zázraky – nejen, že vám pomohou udržet se v kondici, ale také vám zlepší náladu.

Další skvělou strategií je najít si v novém prostředí „oblíbené místo“. Ať už je to kavárna na rohu, knihovna nebo park, kde si můžete číst, toto místo vám poskytne pocit pohodlí a pomůže vám vytvořit novou rutinu.

A nezapomínejte na kontakt s domovem! Volání nebo psaní rodině a přátelům vám může zvednout náladu. Jen pozor, abyste to nepřehnali – neustálé volání domů může naopak zesílit stesk. Volat jednou dvakrát týdně je ideální.

Nakonec zkuste vést deník vděčnosti. Každý večer si napište tři věci, za které jste ten den vděční, a tři věci, na které se těšíte zítra. Pomůže vám to soustředit se na pozitivní stránky nové situace.

Stesk po domově je těžká emoce, ale dá se zvládnout. S trochou úsilí a správným přístupem můžete najít způsob, jak se adaptovat na nové prostředí a začít si ho užívat. Tak hlavu vzhůru, nový domov může být skvělým místem k objevování a novým začátkům.