Čokoláda je častou složkou nejrůznějších druhů sladkostí i cukrovinek, které milují nejen děti, ale i dospělí. Samotný název čokoláda pochází z aztéckého výrazu xocolātl, který znamená hořké pití. Vyrábí se z kvašených, pražených a mletých zrnek tropického kakaového stromu zvaného Kakaovník pravý (Theobroma cacao).

Trocha historie

Jako první v Evropě božský nápoj vařili mnichové ve španělském klášteře Piedra kolem roku 1520 a pro lepší chuť do něj začali přidávat i cukr, vanilku a skořici. Čokoládový mok dali Evropanům Aztékové žijící ve středním Mexiku. Jejich vládce Moctezuma I. si prý toto pití natolik oblíbil, že konzumoval až 50 šálků čokolády denně, údajně ji pil i jako afrodiziakum.

Do dalších evropských zemí se čokoláda rozšířila ze Španělska až začátkem 17. století. K velkému rozmachu ve výrobě čokolády došlo za průmyslové revoluce. Během 19. století vylepšili proces výroby čokolády například holandský chemik Coenraad van Houten či švýcarský podnikatel Rudolph Lindt.

Co to je kakao

Zvláštností kakaovníku je, že jeho plody rostou jak přímo z větví, tak přímo i z kmene stromu. Jsou to velké a pestrobarevné lusky, podobné ostatním luštěninám. Většinou se na stromě vyskytují tak 3 až 4 roky po výsadbě. Nejprve mají zelený odstín, ale jak postupně zrají, vybarvují se do žluta až oranžova. Lusky obsahují kakaové boby purpurové barvy a jsou základní složkou sloužící k výrobě kakaové sušiny a kakaového másla.

Správná péče o boby ovlivní chuť čokolády

Obvykle se plody sklízejí dvakrát ročně, a to výhradně ručně, aby se strom neporanil a nechytil plísně. Lusk se rozřízne a uvnitř má většinou něco okolo 20 až 50 bobů, obalených bílou sladkou dužinou, které se vyjmou.

Následuje uskladnění do beden či košů společně s banánovými listy, jejichž bakterie napomáhají fermentaci. Ta probíhá při teplotách až 50 °C, podle odrůdy trvá 3 až 7 dní, a to ve třech jednotlivých fázích. Nejprve nastane alkoholové kvašení, poté mléčné a nakonec octové. Během fermentace se boby zbaví obklopující dužiny, zastaví se klíčení a rozvine se jejich jedinečné aroma, tak typické pro čokoládu.

Po tomto procesu se boby suší na přímém slunci nebo v sušárnách pomocí horkého vzduchu. Jakmile se z nich odpaří všechna vlhkost, jsou připraveny k pražení, které obvykle probíhá při teplotě 120 °C po dobu 15 až 30 minut. Pak je vše připraveno k samotné výrobě čokoládové pochoutky.

Ovoce nebo zelenina?

Otázka, která je stále diskutabilní. Vzhledem k tomu, že je kakaovník považován za ovocný strom, jehož plody uzrávají přímo v koruně a jsou to lusky, lze dojít k závěru, že čokoláda se vyrábí z ovoce a tak je považována za ovoce. Názory se však různí, takže si vyberte. Hlavní je, že vám tato neodolatelná lahůdka chutná a vyvolává pocit štěstí! A kromě toho i skvěle podporuje lidské zdraví.

Proč jíst čokoládu

Faktem je, že kakaové boby obsahují fenoly a flavonoidy. Jsou to antioxidanty, které pomáhají našemu tělu bojovat proti oxidačnímu stresu. Právě tyto účinky kakaa mohou přímo ovlivnit inzulínovou rezistenci a následně snížit riziko cukrovky. Zároveň čokoláda obsahuje hořčík, měď, draslík a vápník, což jsou minerály, které snižují riziko vysokého krevního tlaku a aterosklerózy.

Zdroje: www.askinglot.com, www.gardenerdude.com, cs.wikipedia.org