Cukrová třtina (Saccharum officinarum L.) je spolu s cukrovou řepou nejvýznamnějším zdrojem cukru. Patří k vytrvalým travám z čeledi lipnicovitých, je tedy slakou a mnohem větší příbuznou našich lipnic, které běžně rostou na loukách a pěstují se v trávnících. Pochází pravděpodobně z Nové Guineje či Indie, v současné době se ale pěstuje ve všech tropických a subtropických zemích. Velkými producenty třtiny jsou především Brazílie, Kuba, Havajské ostrovy, ostrovy Karibského moře, Egypt, Čína, Filipíny, Indonésie, Austrálie a Indie.
Třtina
Jak vypadá sladká tráva?
Cukrová třtina je mohutná, dva až šest metrů vysoká, víceletá tráva. Na první pohled připomíná rákosí. Vyrůstá ze země v trsech, nebo se vysazuje do řádků. Během růstu spodní listy odpadávají, na konci vegetace zůstává na vrcholu rostliny asi jen osm listů.
Cukrová třtina kvete v latách stejně jako všechny lipnicovité trávy. Dozrálá semena (obilky) velmi rychle ztrácejí klíčivost. Proto se v praxi třtina rozmnožuje výhradně vegetativně osními řízky. Ty se vysazují na pole v období dešťů. Na plantážích není dovoleno rostlinám kvést, protože právě těsně před tvorbou květních lat obsahuje třtina nejvíce sacharidů. Po sklizni se pole zakrátko znovu zazelená výhonky z kořenů.
Sklizeň třtiny
Třtina se sklízí mačetami
Stébla třtiny jsou rozdělena kolénky, v každé části je dřeň a v té šťáva s obsahem cukrů. Stonky se sklízejí většinou ručně. Mačetami se odsekávají od země jednotlivá mohutná stébla a vrcholy stonků (chrást) se usekávají zcela.
Po sklizni se třtinová stébla odvážejí ke zpracování do cukrovarů. Stébla se drtí a při lisování z nich vytéká sladká šťáva, ze které se vyrábí cukr. Cenným odpadem je také melasa plná minerálů a dalších, pro náš organismus důležitých a prospěšných látek.
Z čerstvě sklizené třtiny se „podomácku“ lisuje sladká šťáva, kterou milují v chlazených limonádách děti i dospělí. Čerstvá stébla třtiny v její domovině lidé žvýkají jako pochoutku.
Třtinový cukr voní
Ve stéblech je 85 % šťávy, která obsahuje sacharózu (8–22 %, malé množství fruktózy a glukózy, minerální látky). Chemicky není rozdíl mezi tzv. cukrem třtinovým a cukrem řepným, v obou případech jde o sacharózu. Složení těchto rostlin je však rozdílné, což se odráží v odlišné zpracovatelské technologii. Ze 100 tun stébel se v cukrovarech získá 9–13 tun cukru. Liší se rovněž výsledná chuť, třtinový cukr má díky přirozeným příměsím lahodnou vůni a karamelovou příchuť.
Třtinový cukr je vyráběn ve čtyřech druzích:
- demerara – krystal
- surový – hnědý
- muscovado – tmavý
- melasový – černý
Druhy třtinového cukru
Melasa pro zdraví
obrázek z archivu ireceptar.cz
Melasa má navíc méně kalorií než cukr nebo med
Třtinová melasa se nejvíce podobá velmi tmavému medu a často je nazývaná Černým zázrakem. Má zajímavou, specifickou chuť a vůni, chutná po karamelu. Je sama o sobě napěchována prospěšnými látkami, navíc se do některých výrobků z ní přidávají ještě výtažky z léčivých rostlin (například rakytníku řešetlákového, jinanu dvoulaločného a meduňky lékařské) a biologicky účinnými látkami (beta–glukan). Melasu je možné koupit v supermarketech a v prodejnách zdravé výživy.
- Třtinová melasa je v celém světě oblíbená k přípravě nápojů a koktejlů.
- Výtečná je v pečivu, různých sušenkách, pernících. Jednoduše jí nahradíte cukr, zakoupit lze i třtinový cukr s melasou.
- Milovníci exotických jídel přidávají melasu do různých marinád na grilování masa.
třtina
Cibulovo-melasový sirup proti nachlazení
Potřebujeme
- 2 střední cibule
- 2–3 lžíce třtinové melasy
Jak na to
- Cibuli jemně nasekáme a nasypeme do misky z umělé hmoty. (Pozor: Miska nesmí být kovová!)
- Přidáme melasu a zamícháme.
- Necháme hodinu odstát. Během této doby několikrát promícháme.
Cibule díky třtinové melase pustí šťávu a vznikne sirup, který je vynikající proti nachlazení. Obsahuje vitamin C, přírodní fytoncidy (rostlinná antibiotika) z cibule a energii. Používáme vždy jen čerstvý sirup, při delším uložení by ztratil účinné látky. Používáme nejméně 3 x denně 1 lžíci. Sirup je vhodný i pro děti.
