Diabetická neuropatie je jedním z průvodních jevů cukrovky Diabetes Mellitus. Zákeřnost tohoto onemocnění spočívá v tom, že se neprojevuje nějak agresivně. Nemocného sice trápí žízeň nebo časté močení, ale jinak se nic zvláštního neděje. Tedy zatím!

Uvnitř těla totiž probíhá tajná válka, kdy organismus není schopen zpracovat cukr (glukózu) z potravy, a tak stoupá hladina cukru v krvi. Cukrovka se pomalu ujímá vlády a válcuje důležité orgány, jako jsou ledviny. Způsobuje kornatění tepen nebo ucpávání drobných cév. Když nemoc nikdo nezastaví, může dojít k takzvané diabetické neuropatii, tedy poškození nervů. Jak se to projevuje?

Když nervy jsou „na nervy“

V těle existují různé druhy nervů - senzitivní (slouží k vnímání citlivosti), motorické (umožňují pohyb) a pak nervy, které ovlivňují funkci důležitých orgánů, jako je srdce, trávicí ústrojí nebo močový trakt. Cukrovka bohužel ničí všechny. Zpočátku zaútočí na nejzranitelnější skupiny nervů, které jsou na dolních končetinách. Nejvíce se to projevuje při usínání, kdy nemocného brní nohy. Tento stav může být tak nepříjemný, že dotyčný na sobě nesnese ani peřinu! Aby toho nebylo málo, cukrovka zachvacuje další nervy a to už přestává být legrace.

Nešika, ale ne vlastní vinou

Zákeřná cukrovka 2. typu si s vámi hraje ruletu o čas. Nezkušení hráči okamžitě ztrácí citlivost na dotyk, teplo a dokonce i bolest v nohách. Tenhle „mrtvolný stav“ pokračuje směrem vzhůru – ke kotníkům, kolenům. Někteří „cukrovkáři“ tento stav popisují, jako kdyby měli na nohou permanentně ponožky. S přibývajícími měsíci nemoc přidává grády. Bere nemocným sílu a obratnost a tak se často stává, že zakopávají, padají nebo jim všechno padá z rukou… Mnozí tomu říkají stáří, ale může to být cukrovka.

Kůže jako průklepák

Neléčená cukrovka bere člověku nejen pohyblivost, ale i půvab, samostatnost a leckdy i vlastní důstojnost. Spousta utajených cukrovkářů se potýká s kožními problémy – mají špatně se hojící vředy, vypadává jim ochlupení a kůže je suchá a tenká jako papír. Někteří si stěžují na dvojité vidění či nefunkčnost některých obličejových svalů (například jim poklesá koutek na jedné straně nebo nemohou dovřít oko). A pak jsou tu ještě poničené nervy vnitřních orgánů, které způsobují zažívací obtíže, zvracení, průjmy, zácpu, močové infekce, poruchy pocení či pocity na omdlení.

Honem k lékaři!

Pokud si po těchto informacích připadáte jako v hororu, nebudete daleko od pravdy. Každá nemoc dokáže člověku hodně ublížit. Proto na nic nečekejte, a jakmile pocítíte jakýkoliv diskomfort, jděte k lékaři, který vás pošle na základní testy. Možná, že výsledky žádnou nemoc nepotvrdí, ale jistota je jistota.

Co když vám zjistí cukrovku?

Nejspíš přejdete do péče diabetologa a neurologa, kteří vám provedou vyšetření a nasadí léčbu na míru. Ta se většinou skládá z přísné diety, perorálních antidiabetik (případně insulinu – což je hormon, kteří si „cukrovkáři“ píchají pod kůži). Někdy bývá součástí léčby i rehabilitace, která podpoří citlivost nohou, například stimulace chodidel „vířivkou“. Ať tak či onak, v případě cukrovky platí – kdo dřív přijde, ten dřív mele. Tak na to myslete a nenechte se nemocí semlít!

Zdroje: www.ulekare.cz, www.elekarnice.cz, Vědecká studie NHI

Související články