Dárcovství zlepší kvalitu života nemocných nebo ho i zachrání: Co všechno můžete darovat?

Darovat nemusíte jen o narozeninách nebo Vánocích. Všichni máme věci, které považujeme za samozřejmé, ale někomu jinému můžou zachránit život, nebo alespoň zlepšit pocit z něj.

Moderní medicína dokáže zázraky, ale některé části lidského těla stále nahradit neumí. V tu chvíli často přicházejí na scénu dárci. Lidé, kteří chtějí nezištně pomoct někomu jinému. Darovat to, co jim samotným nebude chybět. Nemusí totiž vůbec jít jen o orgány, s nimiž si dárcovství spojujeme nejčastěji. Darovat můžete i to, co se doplní nebo doroste. Od krve třeba po vlasy.

Krev nad zlato

Podle statistik Českého červeného kříže dostane každý člověk za život čtyřikrát transfuzi a dvanáctkrát preparát vyrobený z krve. Může to být při těžkém úrazu, operaci nebo při léčbě otrav. Na pomoc dárců jsou také odkázáni lidé s různými onemocněními. Zároveň však v posledních letech dárců krve ubývá. Kdo může doplnit řídnoucí řady dobrovolníků?

Podmínkou je věk od 18 do 65 let, váha alespoň 50 kilogramů a splnění zdravotních kritérií, která posoudí individuálně lékař na transfúzní stanici. Ty obvykle fungují ve městech při větších nemocnicích. Odběr netrvá dlouho, nanejvýš čtvrt hodiny, během nichž přijdete o necelého půl litru krve.

Plazma zachraňuje životy

Podobně cenná je krevní plazma, protože se z ní vyrábí celá řada důležitých léků, které pomáhají například nemocným s poruchami imunity či srážlivosti krve. Získává se oddělením z plně odebrané krve, darovat lze ale i samotnou plazmu. „Přímo na odběrovém křesle se jednorázovou odběrovou soupravou odvádí krev do separátoru, který s pomocí speciálního filtru nebo centrifugy oddělí plazmu od zbývajících složek krve (červené a bílé krvinky, krevní destičky). Zatímco získaná plazma se zachytává do speciálního plastového vaku, přístroj vrací lehce zahuštěnou krev zpět do oběhu dárce. Během odběru se kontroluje krevní obraz dárce a odebraná plazma je na závěr procedury částečně kompenzovaná podáním fyziologického roztoku,“ popisuje proces Miroslav Šuta, lékař z plazmaferetického centra Amber Plasma. „Zájemci o darování plazmy procházejí registračním pohovorem a vyšetřením. A při každém odběru plazmy se provádějí laboratorní testy krve.“

Zdroj: Youtube

Proces trvá do hodiny, a před ním i po něm by se měla ruka, z níž se odebíralo, vyhnout fyzické námaze. Objem odebrané plazmy závisí na hmotnosti dárce, pohybuje se v rozmezí 650 až 890 ml. Podmínky darování jsou stejné jako pro darování krve, jen plazmu můžete darovat častěji.

Šance pro pacienty s leukémií

Leukémie patří mezi nejčastější i nejznámější poruchy krvetvorby a někdy je jedinou šancí na vyléčení transplantace kostní dřeně. Pro řadu nemocných se ovšem dárce nikdy nenajde, a proto je důležité mít v Registru dárců kostní dřeně co nejvíc zájemců. Přihlásit se mohou zdraví lidé ve věku 18 až 35 let. Proces je rychlý a bezbolestný – stačí podstoupit odběr malého vzorku krve nebo stěr z úst, který se pak analyzuje a uloží do databáze.

Pokud by se prokázala shoda s příjemcem, prošli byste důkladnou lékařskou prohlídkou, a jestliže se rozhodnete darovat, vyberete si jeden ze dvou způsobů odběru. Klasický způsob se provádí v celkové narkóze odsátím malého množství krvetvorných buněk jehlou z kosti pánevní. Přes noc zůstává dárce v nemocnici a druhý den může jít domů. Druhým způsobem je separace pomocí separátoru, což trvá asi čtyři hodiny a za dvě hodiny lze jít domů.

Zázrak zrození

O zábavných i dojemných situacích s darováním spermatu se vyprávějí vtipy, točí filmy i píšou knihy. Ve skutečnosti to taková legrace není. Dárci by mělo být 18 až 40 let, často se požaduje středoškolské vzdělání. Musí podstoupit kontrolní spermiogramy, projít vyšetřeními, konzultací s genetikem a specialistou na umělé oplodnění a podstoupit odběry krve a moči.

Darovat lze opakovaně zhruba po osmi dnech, maximálně však desetkrát. Vzorky jsou po odběru v půlroční karanténě a po provedení testů na infekční nemoci je možné uvolnit je k dárcovství.

Darují se ovšem i vajíčka. Může to udělat zdravá dospělá žena do 34 let, která má v normě BMI index a podstoupí komplexní prohlídku. Před odběrem si dárkyně po dobu dvou týdnů samy hormonálně stimulují pomocí injekcí vaječníky, aby v nich dozrál dostatek kvalitních vajíček.

Folikuly se pak odsávají tenkou jehlou pod ultrazvukovou kontrolou v celkové anestezii. Hotovo je za patnáct minut, ale kvůli možnosti krvácení se pak dárkyně ještě několik hodin sleduje. Odebírá se znovu nejdřív po třech měsících a obecně se nedoporučuje tento proces podstoupit víc než čtyřikrát. Obojí zajišťují kliniky a centra asistované reprodukce.

Vlasy, koruna krásy

Někomu se můžou zdát nedůležité. Až do chvíle, než o ně přijde. Pro onkologicky nemocné pacienty nebo ty, kdo trpí alopecií, nejsou vlasy určitě tím nejdůležitějším. Pomůžou jim ale cítit se zase „normálně“. Tak, že se na ně nikdo nedívá divně v autobuse ani se hned neptá, co se jim stalo.

Každý si sice může koupit paruku umělou, jenže pod tou se potí hlava a klouže a vlastně je hned každému jasné, co máte na hlavě. Paruky z pravých vlasů jsou ale prodyšné a vypadají přirozeně. Na výrobu jedné bývá potřeba čtyři až šest dárců a výroba trvá tři týdny každodenní práce.

Darované vlasy musí mít okolo 40 centimetrů, protože při poutkování paruky se zkrátí o dalších deset čísel. Logicky nejde o nic levného, ale právě pro vážně nemocné pacienty zprostředkovávají výrobu nadace a spolky, třeba Daruj Háro nebo Nové vlasy, v jejichž spřátelených salonech se můžete nechat ostříhat pro dobrou věc.

4x o dárcovství

V České republice je dárcovství bezplatné, ale u některých typů darování můžete získat finanční náhradu vynaložených nákladů, která kompenzuje čas, cestování a nepohodlí spojené s odběrem. Týká se to například darování krve, krevní plazmy nebo vajíček. Dárci pak mohou dostávat i benefity od zdravotních pojišťoven nebo využít odpočet ze základu daně. Tím nejdůležitějším motivem je ale hřejivý pocit z vykonání dobrého skutku.
Nezjistíte, komu jste pomohli. Dárcovství je anonymní. Dokonce ani v případě darování kostní dřeně o sobě dárce a příjemce nedostanou informace. U darování vajíček může příjemkyně získat pouze informace o fenotypu, případně krevní skupině či věku. Výjimku tvoří pouze darování vlasů, kde některé nadace organizují i setkání dárce a příjemce.
Darovat lze také mateřské mléko, jímž se krmí novorozenci (zejména nedonošení nebo nemocní), kteří nemohou mít mléko od vlastní matky. Darovat lze v bankách mateřského mléka, podmínkou je opět dobrý zdravotní stav a také musí jít o maminku miminka mladšího než 6 měsíců.
Letos vznikla první centrální dárcovská banka stolice v Česku. Funguje při pražské Thomayerově nemocnici a transplantace stolice pomůže pacientům s vážným onemocněním tlustého střeva, takzvanou klostridiovou kolitidou.