Datum spotřeby: V těchto případech byste ho měli brát smrtelně vážně! Neriskujte

Jogurty i po týdnu, šampon s výhradami a dezinfekci nebo sirup na kašel raději vůbec. Zatímco někdy jsou data spotřeby spíš doporučení, jindy byste je měli brát smrtelně vážně. A my víme kdy.

Někdo bere datum spotřeby jako doporučení, jiný ho bezmyšlenkovitě dodržuje. Řada lidí vyhodí neotevřený jogurt den před datem uvedeným na víčku, někdo i po letech používá řasenku a rtěnku zastrčenou v útrobách kosmetické taštičky. Téměř všechny věci, které vás obklopují, jsou označené nějakým datem, do kdy je můžete používat. Někdy se jím příliš řídit nemusíte a jindy zas může jeho překročení ohrozit zdraví a někdy dokonce i život, jak např. v případě pneumatik automobilu.

Věděli jste, že i pneumatiky mají své datum spotřeby? Kde ho najdete? Podívejte se ve videu:

Zdroj: Youtube

Sledované potraviny

Obecně se totiž rozlišují dvě značení potravin. Termín „spotřebujte do“ označuje takzvané datum použitelnosti. Používá se především pro potraviny podléhající rychlejší zkáze, jako je maso, mléčné výrobky anebo pečivo. Datum se uvádí na den a znamená, že po tuto dobu výrobce garantuje bezpečnost produktu. Po tomto datu je také nesmějí prodávat obchody.

Na druhou stranu to ale neznamená, že když například tvaroh nebo balení rajčat zapomenete do daného data spotřebovat, už se jich nesmíte dotknout. Velmi často se totiž nezkazí a je lepší je nejdřív prohlédnout, „očichat“ a až pak případně vyhazovat. (Podrobnější přehled potravin, které lze používat déle, nebo je naopak musíte vyhodit hned, si přečtete v příštím Receptáři.)

Trvanlivé potraviny, jako jsou těstoviny, rýže, mouka, cukrovinky a další, se označují datem minimální trvanlivosti. Uvádí se někdy na den, ale častěji jen v rozsahu měsíce a po uplynutí této doby mohou obchody potravinu ještě prodávat, ale pouze s výrazným upozorněním na prošlou trvanlivost. Minimální trvanlivost má pak spíš informativní charakter – zjednodušeně řečeno, pokud nevidíme nebo necítíme, že by potravině něco bylo, velmi pravděpodobně ji můžeme bezpečně sníst.

Kosmetika na měsíce i roky

Podobně složitá je situace s kosmetikou. Některá je méně odolná, jiná více a v některých případech ještě záleží na tom, jak danou věc používáme. Rozlišuje se kosmetika s trvanlivostí do 30 měsíců, což je většinou běžná pleťová kosmetika, šampony a sprchové gely, a kosmetika trvanlivější, jako je dekorativní kosmetika.

Všechny produkty ale mohou podle složení spadat do obou kategorií, a tak je lepší řídit se údajem na obalu. Méně trvanlivá kosmetika bývá označená konkrétním datem spotřeby, většinou údaj obsahuje měsíc a rok. Na té trvanlivější pak nenajdete datum, ale obrázek otevřeného kelímku nebo tuby s číslem. To udává počet měsíců od otevření produktu, po jejichž uplynutí byste měli výrobek zlikvidovat.

Podstatný je i zmíněný způsob používání. Pokud uplyne datum spotřeby šamponu nebo krému a nijak se nemění jejich struktura ani vůně, většinou je můžete bez problémů dopotřebovat za předpokladu, že vám nezačnou způsobovat kožní problémy.

Jiná je situace tam, kde přichází celý obsah balení do častého kontaktu s tělem. To jsou většinou pleťové krémy nebo balzámy na rty v kelímku, stejně jako rtěnky, řasenky a oční linky nebo tužky. Do nich se totiž každý den dostávají bakterie i plísně a ve chvíli, kdy se příliš pomnoží, může být produkt nebezpečný. Proto bychom u nich měli opravdu pečlivě dodržovat doporučenou spotřebu a například řasenky a linky, tedy to, co se dotýká očí, měnit nejpozději po pár měsících.

Odolná drogerie

Nejrůznější čisticí prostředky bývají tak plné chemie, že je snadné si myslet, že ani projít datem trvanlivosti nemůžou. Tak docela to ale neplatí, a pokud se podíváte na obal, datum spotřeby jistě najdete. Pokud je prostředek nový, datum spotřeby bude vzdálený možná pár let. Pokud věc ovšem nebudete používat často – to se týká například čističů na koberce nebo kožené sedačky, které vytahujete jednou za rok, můžete se postupně k datu spotřeby propracovat.

Co pak? U běžných čističů se nic neděje, pokud nijak nemění konzistenci nebo barvu. Pak by totiž mohly čištěný povrch spíš poničit než vyčistit. Musíte také počítat s tím, že po datu spotřeby mohou ztratit účinnost a čištění bude o něco obtížnější.

Jiná pravidla platí pro jakékoli dezinfekční prostředky. Pro ně se pečlivě počítá doba, po kterou skutečně spolehlivě zabíjejí dané viry a bakterie, a jakmile datum spotřeby uběhne, nemůže už výrobce zaručit slibovaný efekt. Pokud tedy chcete dezinfekcí skutečně účinně dezinfikovat, je pak potřeba ji vyměnit za novou.

S léky ani den

U léků se totiž datum spotřeby, v tomto případě označované jako exspirace, stanovuje velmi pečlivě a má svůj dobrý důvod. A i když můžete mít někdy pocit, že přece o moc nejde, je lepší neriskovat.

Nejméně náchylné jsou pilulky a dražé, pokud je tedy skladujeme v suchu, nejlépe tmě a přiměřené teplotě. Nejsnáz se naopak zkazí „vodičky“ včetně sirupů a obsahů jednorázových injekcí. Nepoužívejte také nic, co sice ještě neprošlo datem exspirace, ale nějakým způsobem to změnilo vzhled. Opatrnost je namístě také v případě, že se poškodil ochranný obal. Ve všech těchto případech se mohl lék zkazit, rozložit, mohly se v něm pomnožit bakterie nebo mohl také snížit či ztratit účinnost.

Obecně platí, že byste neměli používat žádné prošlé léky – proto je dobré každých pár měsíců, nebo alespoň jednou za rok, projít domácí lékárničku a to, co je po datu exspirace odnést do lékárny. Na druhou stranu poslední krize s dodávkami léků ukázala, že někdy se vyplatí krátce prošlé léky, kterým na pohled nic není, přece jen uchovat. Je ovšem důležité přesně dodržovat pokyny k uskladnění, nepouštět se do užívání bez konzultace s lékařem, a to jen ve skutečně výjimečných případech.