Mléko není bezproblémová potravina
Ve spojení se syrovým mlékem vás možná hned napadne až hanlivé označení bio-matky. Nemusíme být ale příliš příkří. Každý by chtěl jíst a pít lépe. Je jisté, že lidé, kterým velmi záleží na původu potravin a způsobu jejich zpracování, se snaží najít nejen pro sebe, ale i své rodiny vhodnější volbu. Nicméně, ne každý si uvědomuje, že s konzumací mléka je to trochu složitější, než by se mohlo zdát.
Být intolerantní na laktózu nebo mít přímo alergii na kasein či syrovátkový protein není žádná novinka ani móda. Těmito obtížemi trpí lidstvo již zhruba deset tisíc let čili od dob, kdy jsme začali domestikovat divoká zvířata a mléko se stalo dostupnější potravinou. Zatímco k masu se lidé dostali lovem, mléko bylo dosažitelné až po domestikaci.
Na konzumaci mléka ale nebylo lidské tělo připravené. I před pěti tisíci lety trpěla stále většina dospělých po konzumaci mléka bolestmi a křečemi břicha či průjmovými stavy. Zato děti mají po narození vyšší hladinu enzymu, který je potřebný k trávení mléka, a proto bylo i je pro děti mléko přirozeně stravitelnější.
Mléko působí problémy dospělým i dětem
Nicméně, přírodu lidský druh stále nepřepral a geneticky se dostatečně neobrnil. Dnes je běžnější nějaká forma intolerance na laktózu u Asiatů, Hispánců či Afričanů. U některých těchto skupin se týká i 95 %. Celosvětově má nějakou formu intolerance minimálně 65 % populace, zatímco u nás jen asi 15 až 20 % Čechů.
V případě zpracovaných mlék pak navíc na člověka mohou číhat v tomto dnes již průmyslově vyráběném zboží i případné hormony či antibiotika. Konzumace mléka má tedy rozhodně mnohá úskalí. Zdálo by se, že nezpracované mléko může být především pro děti dobrou volbou. Může být ale zdravotně závadné a také je hůře stravitelné.
Rizika syrového nepasterizovaného mléka
Kravské mléko může být plné choroboplodných bakterií, které díky dalšímu nezpracování s mlékem děti zkonzumují. Jejich imunitní systém ještě není dostatečně vyvinutý, a proto je výrazně vyšší riziko onemocnění salmonelou, listeriózou či dalšími choroboplodnými zárodky, které mohou být v nezpracovaném mléce. I dospělí mohou těmito nemocemi onemocnět, ale jejich organizmus dokáže bakteriím lépe čelit.
Pasterizace čili převaření je tou nejsnazší metodou, jak udělat ze syrového mléka nejen bezpečnou, ale i lépe stravitelnou potravinu. To stejné platí i pro další nepasterizované mléčné výrobky, například sýry či jogurty.
Ne nadarmo jsou u nás prodávaná syrová mléka vždy vybavená poučením o možných zdravotních rizicích. Musí na nich být uvedeno, že produkt neprošel pasterizací a ideálně by zde mělo být i varování a nevhodnosti produktu pro děti mladší 5 let, těhotné ženy či osoby se sníženou imunitou.
Toho si nebylo vědomo dokonce 71 osob z Jihočeského kraje. Tito lidé v roce 2010 onemocněli kampylobakteriózou po konzumaci nepasterizovaného mléka z automatu. V Německu bylo v roce 2024 hospitalizováno dítě po konzumaci mléka obsahujícího bakterie E. coli a Listeria. V americké Kalifornii se potýkalo se zdravotními problémy v roce 2023 a 2024 dokonce 171 osob. A přitom stačí mléko jen převařit.
Zdroje: openaccessgovernment.org, , santepubliquefrance.fr, mzd.gov.cz