Cukrovka, diabetes mellitus, patří mezi nejrozšířenější, ale bohužel také mezi nejvíc podceňované choroby. Přitom s sebou nese rizika, která mohou postiženému výrazně zkrátit nebo zkomplikovat život.
S léčbou by se nemělo otálet, jen tak se zabrání rozvoji nebezpečných komplikací. „Doporučujeme intenzivní léčbu od začátku nemoci, rozhodně nelze čekat na vážnější příznaky,“ tvrdí prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., předseda České diabetologické společnosti a přednosta II. interní kliniky LF UK (FN Motol) v Praze.
Rozpoznat ji včas
Odborníci rozlišují cukrovku 1. a 2. typu, těhotenskou cukrovku a některé další specifické typy tohoto onemocnění.
První typ diabetu se obvykle projeví v prvních desetiletích života, nejčastěji v pubertě. Mezi varovné příznaky patří časté močení, stálá žízeň, výrazná ztráta hmotnosti a únava.
Druhý typ cukrovky se rozvíjí obvykle kolem 40. roku věku, pomalu, doslova plíživě, a tak lékaři mnohdy nemoc objeví pozdě. Všechny typy této choroby mají jedno společné — zvýšenou hladinu cukru v krvi (hyperglykémii). Příčinou je nedostatečné působení hormonu inzulinu v buňkách. Tento hormon umožňuje přenos cukru z krve do buněk organismu a jeho přeměnu na energii.
Více než 90 % nemocných trpí cukrovkou 2. typu. Nemocní mají buď sníženou produkci inzulinu, nebo jsou jejich tkáně na inzulin necitlivé. U obou z těchto stavů dojde ke zvýšení hladiny glukózy (cukru) v krvi.
Nemoc zhoršují některá další onemocnění a především nezdravý způsob života (zbytečně velké množství nesprávných potravin, přemíra alkoholu a nedostatek pohybu), jehož důsledkem je obezita. Zdravým způsobem života — správným stravováním, snížením nadváhy a dostatkem pohybu lze onemocnění udržet na uzdě.
Rozhoduje i genetika: Riziko onemocnění cukrovkou se výrazně zvyšuje v případě, pokud se objevila ve vaší rodině nebo u blízkých příbuzných. V případě, že cukrovkou trpěl jeden z rodičů nebo dokonce oba, rozhodně byste se měli včas poradit s lékařem! Mezi rizikové faktory pro vznik cukrovky 2. typu patří rovněž vysoký tlak, věk nad 45 let a také vysoká hladina nesprávných tuků v krvi.
- Více než 90 % diabetiků má cukrovku 2. typu, nejčastěji lidé nad 50 let
- Cukrovka až z 80 % souvisí s obezitou
- Cukrovka hrozí i mladší generaci, která „tloustne“, u neaktivních lidí se dnes vyskytuje už i v dospívání
- Cukrovka je nejčastější příčinou oslepnutí a příčinou více než poloviny všech amputací nohou
- Cukrovka dvojnásobně zvyšuje riziko infarktu a mozkové mrtvice
Alarmující jsou i další čísla: Polovina evropské populace má nadváhu nebo je obézní a zhruba 7 % lidí trpí diabetem. Každý pátý dospělý má cukrovku! Ne nadarmo se o diabetu mluví jako o epidemii 21. století.
Rizika dalších nemocí
Diabetes 2. typu bohužel často bývá odhalen až po vzniku tzv. pozdních komplikací: Při poškození až selhání ledvin, nervů nebo očí. Kvůli nemoci (především tehdy, pokud nebyla objevena včas a hladina cukru v krvi byla zvýšena dlouhodobě) se častěji a rychleji objevují problémy s cévami, ateroskleróza a její nejvážnější důsledky — srdeční infarkt nebo mozková mrtvice.
Mezi velmi časté komplikace patří poruchy erekce u mužů a také diabetická neuropatie. Nadbytek cukru poškozuje citlivá nervová vlákna i cévy, které zabezpečují jejich výživu. Toto poškození může postupně dosáhnout takového stupně, že nervová vlákna ztrácejí schopnost vést signály z mozku a do mozku, takže mohou nastat i potíže se zrakem, sluchem, trávením, dýcháním a vnímáním nejen bolesti, ale i obyčejného tlaku a tepla. Tzv. periferní neuropatie se často projeví postižením dolních končetin (diabetická noha), autonomní neuropatie způsobí postižení různých dalších orgánů.
Prevence diabetu
- Každý rok byste si při preventivní prohlídce měli dát vyšetřit hladinu cukru a cholesterolu v krvi a dát změřit krevní tlak. Normální hladina cukru je do 5,7 mmol/l, za zvýšené hodnoty jsou považovány hodnoty do 10,9, za rizikové lékaři označují hodnoty od 11 mmol/l.
- Podle odhadů Světové zdravotnické organizace WHO žije dnes na světě 190 milionů diabetiků, jejich počet by se měl do roku 2030 zdvojnásobit. Ještě nedávno bylo v ČR kolem 3 % diabetiků, dnes je to více než dvojnásobek. Ještě víc alarmující je genetická zátěž populace (20–25 %), což znamená, že ve stáří bude mít cukrovku každý 4. až 5. obyvatel!
- Pokud vyšetření odhalí cukrovku, posílají praktičtí lékaři své pacienta do diabetické poradny pro praktické informace. U této nemoci platí, že všechna doporučení je nutné dodržovat naprosto přesně.
- Pro všechny diabetiky jsou dnes k dispozici inzulinová pera a další pomůcky, díky nimž aplikace inzulinu nebolí.
- Velmi důležité je pravidelné domácí měření glukózy v krvi glukometrem a testovacími proužky, správné vyhodnocení naměřených údajů a schopnost reagovat na ně správnou dávkou inzulinu.
- Dlouhodobý stav nemoci a tím i míru rizika rozvoje případných komplikací umí posoudit vyšetření hladiny „dlouhého cukru“ (glykovaného hemoglobinu). Informuje o hladině cukru v krvi za období asi tří měsíců a nedá se ovlivnit krátkodobou dietou. Pro pacienta i lékaře je to proto v současnosti jedno z nejdůležitějších vyšetření.
Pohyb léčí
Velká část diabetiků může svou chorobu velmi dobře udržet na uzdě pravidelnou pohybovou aktivitou — někdy tak, že mohou za čas snížit dávkování léků či inzulinu, nebo je dokonce zcela přestat užívat.
Tělesná aktivita totiž snižuje a stabilizuje hladinu cukru v krvi, zlepšuje poměr tuků v krvi (zvyšuje „hodný“ HDL a snižuje LDL škodlivý cholesterol) a triglyceridů, omezuje riziko dalších zdravotních problémů, jako jsou infarkt, cévní mozková příhoda a jiné vážné nemoci, a pomáhá udržet optimální váhu. Zdravotníci doporučují:
- Pokud jste dříve nikdy nesportovali, poraďte se nejdříve se svým lékařem.
- Nejste–li příliš sportovní typ, stačí denně půlhodina rychlejší chůze či jízdy na rotopedu nebo na kole, vhodný je i tanec nebo i aktivní péče o zahrádku.
- Pěšky vůbec choďte co možná nejvíc, nepoužívejte výtah. Kupte si pohodlnou obuv a měkké silnější ponožky, které ochrání nohy před otlačeninami.
- Nezapomeňte na protažení před cvičením a na pití dostatečného množství tekutin (základem pitného režimu by měly být voda, čaj a ředěné stoprocentní zeleninové a ovocné šťávy).
- Pokud berete léky nebo si aplikujete inzulin, změřte si před cvičením i po něm hladinu cukru v krvi. V případě jeho snížené hladiny snězte něco sladkého.
Bez cukru
Výživa při diabetu 2. typu vyžaduje především pravidelné stravování každé 2–3 hodiny, tedy 5 až 6x denně, a téměř stoprocentní vyloučení jednoduchých sacharidů (především cukru a potravin cukr obsahující — cukr na slazení kávy nebo čaje, cukrovinky, zákusky, ale také bílé pečivo. Pozor na velké množství ovoce!).
Naopak vhodné sacharidy obsahují zelenina (syrová, dušená, vařená, grilovaná), neloupaná rýže, pohanka, jáhly, celozrnné těstoviny a celozrnné pečivo. Vhodný je dostatek vlákniny a používání kvalitních tuků — rostlinných olejů, tučných ryb, ořechů, semena.
Tipy od specialistky
Nutriční terapeutka Jaroslava Štochlová nabízí několik vánočních tipů:
Bílou mouku zcela nebo alespoň částečně nahraďte celozrnnou, která má nižší glykemický index a navíc obsahuje důležitou vlákninu. V prodejnách zdravé výživy nebo v dia koutcích naleznete i amarantovou, sójovou (zdroj kvalitních aminokyselin) či špaldovou mouku.
Ke slazení kromě náhradního sladidla využijte sušené ovoce — meruňky (obsahují draslík), datle, fíky nebo rozinky. Kromě přirozené sladivosti doplní cukroví o důležité minerální látky, vlákninu a samozřejmě specifickou chuť ovoce. Do cukroví můžete přidat i opražené ovesné vločky, které nahradí ořechy.
Živočišné tuky nahraďte kvalitními, nejlépe jednodruhovými rostlinnými oleji (např. řepkovým a olivovým).
Namísto pečení a smažení je vhodnější vaření v páře, dušení v troubě, krátké restování nebo grilování v alobalu.
K zahuštění pokrmu použijte namísto jíšky zeleninu.
Do bramborového salátu použijte zdravější zeleninovou nebo bílkovou majonézu.
Zeleninová zálivka
Uvařte menší celer, propasírujte jej přes cedník, vyšlehejte s olivovým olejem, podle chuti přidejte citronovou šťávu, sůl a pepř. Dochuťte bylinkami. S takto připravenou zálivkou přelijte brambory a nechte uležet.
Bílková majonéza
Vařený bílek pokrájejte do mixéru, přilijte vlažné mléko a za stálého mixování postupně zašlehávejte olej. Z této majonézy můžete udělat také obdobu tatarské omáčky — do základního receptu rozmixujte hrstku krájené cibulky, okurky a sterilované kapie.
Zdroj: projekt Diadesatero