Všude se dočítáme, že sluneční paprsky způsobují stárnutí kůže nebo rovnou rakovinu, proto se mažeme opalovacími krémy a většinu času trávíme v budovách nebo ve stínu.

Sluneční paprsky však stimulují tvorbu vitaminu D, který je nezbytný pro desítky fyziologických a biochemických procesů v lidském těle: Podílí se na

  • regulaci dělení a obnovy buněk imunitního systému,
  • činnosti srdce a fungování cév,
  • procesech dýchání, rozmnožování, zdravého spánku, ale i stárnutí a dalších.

Už dlouho je známo, že vitamin D je důležitý pro ukládání vápníku a pro správný vývoj kostí. Podle posledních výzkumů dokonce dokáže snížit riziko a výskyt mnoha vážných onemocnění:

  • kardiovaskulárních,
  • cukrovky,
  • osteoporózy a dalších.

Problémem ovšem je, že podle odhadů je značná část obyvatel rozvinutých zemí ohrožena nedostatkem vitaminu D, mezi nimi pak zvláště senioři.

Nedostatek „déčka“ a diabetes

U osob trpících diabetem 2. typu často dochází k ucpání tepen — ateroskleróze. Ta může mít za následek závažná srdeční onemocnění. Podle některých výzkumů by se na tomto procesu mohl poměrně významně podílet nedostatek vitaminu D — diabetici s dostatkem tohoto vitaminu jsou totiž kornatěním tepen ohroženi méně.

Dostatečné množství vitaminu D navíc zřejmě hraje pozitivní roli při uvolňování inzulínu a při zvyšování citlivosti buněk vůči němu, což je důležité právě pro diabetiky 2. typu.

Co s tím?

Dostatek vitaminu D svému organismu zajistíme, když se budeme pravidelně vystavovat slunečním paprskům, stačí 10—15 minut denně. Při ozáření pokožky ultrafialovými (UVB) paprsky v ní vzniká vitamin D, který posléze játra a ledviny přeměňují na hormon označovaný jako D3 (kalcitriol). Při pravidelném přísunu slunečních paprsků si organismus jeho hladinu optimálně reguluje, nemůže se „předávkovat“ ani ho mít nedostatek.

Neznamená to ovšem, že bychom se měli na sluníčku doslova péct, měli bychom však využít každý slunečný den ke krátké procházce a protisluneční krémy si schovat na dovolenou u moře či v horách.