Oko novorozeněte je velmi krátké. Proto mají malé děti obvykle „plusovou“ refrakční vadu čili velkou dalekozrakost. Na druhé straně mají extrémně pružnou čočku, takže to „uostří“. Postupně, jak oko roste, se dalekozrakost snižuje a někdy kolem 18. až 19. roku se stav vyrovnává, to znamená, že oko dosáhne takové délky, aby byla v souladu s lomivou sílou čočky.

U některých lidí se však tento růst nezastaví, a ve věku kolem dvaceti let se pak objevuje krátkozrakost.

U některých dětí je ovšem růst oka překotný a oko se stane delším, než je potřeba, už někdy kolem 10. až 12. roku života. Pak vzniká tzv. školní krátkozrakost, kdy se najednou začnou objevovat minusové dioptrie. Postižené dítě má třeba i pět minusových dioptrií, které mohou dále narůstat, protože oko stále roste.

Nebezpečná dětská tupozrakost

Šilhání bývá spojeno s plusovými dioptriemi, s tzv. dalekozrakostí. „U malých dětí je dalekozrakost relativně normální a dětské oko dokáže lehce plusové dioptrie ,přeostřit´. Ale je-li dalekozrakost velmi vysoká a dítě intenzivně ostří i do dálky, vede neustálé zapojování ostřicího aparátu k tomu, že oči se stáčejí dovnitř. A protože by tak člověk viděl dvojitě, mozek potlačuje obraz z jednoho oka, a tak vzniká tupozrakost,“ vysvětluje mechanismus této vady lékařský ředitel oční kliniky Neovize MUDr. Josef Hycl.

Vyřazené oko se nerozvíjí, odpovídající receptor není kvalitní a v pozdějším věku, i když se odstraní původní příčina, už toto oko nevidí a tupozrakost zůstává na celý život. Proto je důležité tupozrakost včas rozpoznat a včas léčit. Nejúspěšnější léčba bývá u dětí ve věku do 4 let.

Okluzor zakryje zdravější oko

Někdejší děsivě vyhlížející černé záslepky na brýlích už dávno nahradily okluzory pestrobarevné s veselými obrázky. Okluzi lze zajistiti též kontaktní čočkou, která není vidět vůbec.

Jakmile oční lékař diagnostikuje tupozrakost, nejprve zjistí dioptrickou vadu a koriguje ji speciálními brýlemi. Ty zakryjí oko, které lépe vidí, tzv. okluzí neboli okluzorem. Dítě je tak nuceno namáhat slabší tupozraké oko.

Začátky léčby bývají těžké, odpor dětí k zakrývání funkčního oka je pochopitelně velký, a tak je třeba velké trpělivosti na obou stranách. Výsledek totiž závisí jedině na důsledném provádění této zdánlivě prosté léčby.

Tupozraké oko se musí namáhat; pro děti je ideální, když se tak děje pomocí různých her — hodí se stavebnice, pexeso nebo omalovánky. Pro větší děti jsou ideální počítačové hry. Rodič může argumentovat třeba i takto: „Zakryju ti očičko, ale zato ti dovolím hrát si na počítači“. V těchto hrách se mění barva, je tam pohyb, při tom se řeší různé úkony, zkrátka ideální stimulátor pro tupozraké oko.

Projevy a příčiny tupozrakosti

Jde o funkční postižení oka — o aktivní potlačení vjemu z jednoho oka. Člověk vidí přibližně tak, jako když má 3—4 dioptrie. Problém je ovšem v tom, že oko nevidí ani s brýlemi, protože jak sítnice, tak i dráha mezi okem a mozkem jakoby zakrněla. Proto je prakticky jedinou možností léčby stimulace „horšího“ oka zakrytím druhého, lepšího oka.

Krátkozrakost, dalekozrakost a jejich léčba

Pokud se u dítěte projeví některá ze zmíněných „běžných“ refrakčních vad, nastává dilema: Čím ji nejlépe odstranit?

Brýle

První volbou jsou obvykle brýle. Ty však často děti odmítají, navíc někdy jsou z nich nešťastní i rodiče, zvláště když se jedná o vyšší počet dioptrií.

Operace

Další možností je operace. „Dnes už se díky velkému rozvoji technik v očním lékařství dají operovat i malé děti,“ vysvětluje MUDr. Hycl. Operuje se laserem a v případě, že se jedná o dalekozrakost spojenou se šilháním, přistupuje se k operaci obou očí. Tím se odstraní nejen dalekozrakost, ale současně i hlavní příčina tupozrakosti. Pak je mnohem větší šance, že se vyléčí i tupozraké oko.

Operace u dětí? Není důvod se bát.

„Operujeme děti laserem zhruba dva roky. Máme za sebou několik desítek operací a jsme překvapeni, že děti je v podstatě snášejí lépe než dospělí,“ říká Josef Hycl. „Možná je to také proto, že si neuvědomují závažnost okamžiku a jsou klidnější.

Při operaci je na sále vždycky jeden z rodičů, takže dítě neztratí kontakt s maminkou a tatínkem a lépe spolupracuje s lékaři. To je další důležitý moment — právě kvůli této spolupráci operujeme děti nejdřív od 9 nebo 10 let. Děti se také lépe a rychleji hojí, takže pooperační průběh bývá bezproblémový a lepší než u dospělých.

Operace probíhá za plného vědomí, v lokální anestézii, dítě nic nebolí, je jen zapotřebí, aby se v průběhu zákroku občas podívalo do světla a chvilku se tam vydrželo dívat. Proto se tyto zákroky nedělají u malých dětí, rozdíl ve spolupráci mezi šestiletým a devítiletým dítětem je totiž obrovský.

Laserová operace je vhodná hlavně u těžších případů refrakčních vad. Velice často se na nás obracejí rodiče sportujících dětí a dětí s vysokým astigmatismem. Ten se velmi špatně koriguje kontaktními čočkami, pro tyto děti je podle mě laserová operace ideálním řešením.“

Někdy jedna operace refrakční vady nemusí stačit, protože dětské oko se vyvíjí až do plnoletosti. „Lékaři jsou schopni odstranit aktuální počet dioptrií, ale nemohou ovlivnit další růst oka. Je–li dítěti souzeno, že oko dále poroste, bude se vada samozřejmě dále zhoršovat. Laserovou technikou ovšem lze tento zákrok mnohokrát zopakovat až do celkového součtu 12—13 dioptrií,“ vysvětluje MUDr. Hycl.

„Existuje samozřejmě nějaká mez, protože nemůžeme rohovku ztenčit pod hraniční hodnotu. Když ale dítěti odstraníme například v 10 letech 3 dioptrie a ono má pak v 15 letech dvě, tak je opět odstraníme. Pokud vada pokračuje, tak ještě v 19 letech odebereme další dioptrii. Po dvacátém roce se zpravidla růst této vady pomalu zastavuje a u naprosté většiny dětí jsme schopni opakovanými zákroky držet oční vadu na velmi nízké (nebo nulové) hodnotě až do dospělosti.“

Ceny těchto operací jsou stejné jako u dospělých a pojišťovny tento zákrok bohužel nehradí. Pohybují se podle typu zákroku mezi 19—24 000 Kč za jedno oko.

Jak se řeší těžší poškození očí

Mezi relativně závažná onemocnění patří vrozený šedý zákal (katarakta) a vrozený zelený zákal (glaukom). Méně časté jsou pak vrozené choroby, které postihují centrální sítnici. Ty se bohužel léčebně příliš ovlivnit nedají. Důležité je snažit se dostat ze zbytku vidění co nejvíce a snažit se ji udržet, tzn. postižené oko trénovat a stimulovat, aby se zachovala aspoň ta část sítnice, která je funkční, a aby došlo k nejlepšímu vývoji zrakového orgánu i mozkových center, která zpracovávají obraz.

  • Katarakta znamená sníženou průhlednost (zakalení) normálně čiré oční čočky. Zkalená čočka brání průchodu paprsků světla na sítnici a člověk pak vidí zamlženě nebo zkresleně. Šedý zákal u dětí je buď dědičný, nebo vznikl v důsledku nějakého problému v nitroděložním vývoji. Naštěstí se dnes dají vrozené šedé zákaly velice účinně operovat, dětem se mohou implantovat i nitrooční čočky, takže šedý zákal je nemusí nějak trvale zrakově poznamenat.
  • Větším problémem bývá glaukom, kdy se dítě narodí s vrozenou vadou, jež vede k tomu, že v oku je vysoký tlak, který poškozuje zrakový nerv. Zákeřnost zeleného zákalu spočívá především v tom, že o něm nemocný člověk zpočátku vůbec neví, zvýšený nitrooční tlak totiž nepůsobí žádnou bolest ani jiné obtíže. Naneštěstí podstata tohoto onemocnění je taková, že i přes veškerou péči a operace se nedaří glaukom úplně zvládnout. U postižených dětí někdy nastává trvalé poškození zraku. I přes obrovský pokrok v oční medicíně v posledních letech bohužel lékaři neumějí poškozenou nervovou tkáň obnovit ani transplantací, ani léky.

Oční nádory: vzácné, ale nebezpečné

Podobně jako u ostatních typů nádorů, i v případě očí je nesmírně důležité přijít na existenci nádoru co nejdříve. „Chtěl bych apelovat na rodiče, že šilhání u dětí starších šesti měsíců není normální, stejně jako není normální trvalé šilhání u dětí mladších,“ upozorňuje MUDr. Josef Hycl.

Pokud dítě od narození intenzivně šilhá, je potřeba navštívit lékaře a nečekat, že ,z toho vyroste´.

„Právě šilhání může být příznakem toho, že uvnitř oka se něco děje. Bohužel v některých případech signalizuje, že v oku je nádor. Z hlediska prognózy — vyléčení a zvládnutí choroby — je velice důležité, aby se na něj přišlo brzy a rychle se začalo s léčbou.“

Nádorů je celá skupina, od takových, které nejsou příliš nebezpečné, až po ty, které jsou velmi agresivní a těžko léčitelné. Léčebných možností je celá řada, od chemoterapie po záření, ale někdy je nutné v zájmu záchrany života dítěte celé oko i s nádorem vyjmout. Je to opravdu krajní řešení, ale pokud je v sázce život, není proč váhat.

Varovné příznaky nádorového onemocnění oka

  • Šilhání dětí starších 6 měsíců nebo trvalé šilhání mladších dětí.
  • Změna tvaru a barvy zorničky: Pokud má dítě bílou zorničku, nebo má zornička na každém oku různou velikost a barvu.
  • Nemožnost vybavit z oka tzv. reflex. Když posvítíte do oka, mělo by zasvítit červeně (známe u fotek, kde to neradi vidíme). Pokud tento reflex na jednom oku je a na druhém není, tak to opět znamená, že na sítnici je něco, co tam nemá být, a v některých případech to může být i oční nádor.

Jak pečovat o zrak u dětí

Oko je orgán uzpůsobený k tomu, aby se člověk díval, a proto není žádný důvod oči šetřit. Neškodí ani čtení „zblízka“ ani dívání se na televizi. Dokonce neškodí ani slabé světlo ke čtení…

Je však nutné chránit oko před úrazem, proto bychom měli dětem pořídit pro různé aktivity ochranné brýle a pokud možno jim nekupovat vzduchovky a podobné hračky.

Pokud dítě ve škole přestává vidět na tabuli, necháme mu předepsat brýle a nečekáme, že z toho „vyroste“.

Pokud dioptrie porostou do hodnot, kdy dítě velmi obtěžují, popřemýšlíme o možnosti laserové operace.

Chráníme oči před sluníčkem — ovšem pouze v rozumné míře! To znamená u moře nebo na horách, v naší zeměpisné šířce a nadmořské výšce saháme k brýlím jen, když slunce opravdu svítí „na plné pecky“.