V přírodě mají dřevokazné houby (patří mezi tzv. saprofágy) své nezastupitelné místo. Rozkládají hmotu odumřelých stromů na jednodušší látky – část z nich jim slouží za potravu a zbytek pak vracejí do přírodního koloběhu živin. Ovšem aby houby do koloběhu začlenily i celou chalupu nebo aspoň její krovy či podlahy, po tom určitě nikdo netouží.
Houba může narušit statiku domu
Dřevokazná houba, kterou můžeme najít v chalupě, se nazývá dřevomorka domácí (Serpula lacrimans či Merulius lacrimans). Tím, že dřevokazné houby dřevní hmotu rozkládají, snižují pevnost dřevěných nosných prvků a mohou vážně narušit statiku celého objektu.
Jak se dřevomorka šíří?
Zralé plodnice produkují velké množství výtrusů, které mají klíčivost i několik let. Jsou velmi lehké a snadno se přenášejí vzduchem i na velké vzdálenosti. Ve vhodném prostředí z výtrusů vyrostou jemné hyfy mycelia (vlákna podhoubí), které se rozrůstají na povrchu i uvnitř dřeva, kde vyvolávají hnilobný rozklad. Při nižší vlhkosti vzduchu není na povrchu napadení houbou příliš patrné. V okamžiku, kdy se objeví plodnice, je již na nějaká opatření většinou pozdě.
dřevomorka domácí (Serpula lacrimans či Merulius lacrimans)
Dřevomorka se rozrůstá velmi rychle. V příznivých podmínkách (uzavřený prostor s optimální vlhkostí a teplotou 22 °C je to až 6 mm denně a asi 2 m za rok.
Kde se může dřevokazná houba objevit?
Při teplotě 26 °C dřevomorka zastavuje růst a při 40 °C začíná odumírat. Toho lze využít při její likvidaci mikrovlnným ohřevem.
Dřevomorka domácí se u nás vyskytuje zejména ve vlhkých sklepech, v chatách, chalupách, suterénních bytech a obecně v bytech s vyšší vlhkostí. Intenzivně rozkládá dřevo jehličnanů a měkkých listnáčů. Dub, akát a ořešák černý jí podléhají pomaleji. Ve volné přírodě se většinou nevyskytuje. V lesích je jen sporadicky rozšířena velmi podobná dřevomorka lesní (Merulius silvestris).
Dřevomorka domácí je velmi nenáročná na teplotu i na vlhkost. K růstu jí stačí teploty v rozmezí od 3 do 26 °C a vlhkost dřeva pouhých 18 až 20 %. Méně ohrožuje dostatečně větrané střešní konstrukce, do kterých nezatéká. V budovách napadá vše s obsahem celulózy, tedy nejen dřevěné prvky, ale např. i tapety, rámy či plátna obrazů.
Dřevomorka prorůstá i betonem a zdí
V odborné literatuře se všeobecně uvádí, že dřevomorka při rozkladu dřeva tvoří vodu, která se objevuje na povrchu jejího podhoubí. Odtud pochází přívlastek lacrimans (slzící) v jejím latinském botanickém názvu. Vodu a živiny z původního zdroje nákazy houba přivádí provazci mycelia (rizomorfy). Tyto šedě až šedohnědě zbarvené provazce jsou až několik milimetrů silné, mohou prorůstat i zdmi, šířit se pod omítkami, řídkým betonem či v minerálních zásypech. Takto se dřevomorka může rozšiřovat do dalších prostor až na vzdálenost i několika metrů, kde na zdech i bez přítomnosti dřeva vytváří povlaky mycelia a plodnice. To hodně ztěžuje její likvidaci. Zdivo bývá působením houby rozrušováno. Prorostou–li provazce podhoubí zdivem, vytvoří se polokruhovité, bokem přirostlé plodnice, často střechovitě nad sebou. Uprostřed místnosti mohou být kruhovité až 1 m v průměru.
Pozor na nakažené dřevo
Houba se však může šířit nejen výtrusy, ale i kousky nakaženého dřeva, což se v praxi vyskytuje nejčastěji.
dřevo po útoku dřevomorky
- Výtrusy nejlépe klíčí ve vlhkém prostředí při kyselosti dřeva mezi 4–5 pH a optimální teplotě 18–22 °C.
- Klíčivost výtrusů je velmi dlouhá – až 6 let.
- Mycelium (podhoubí) dřevomorky způsobuje hnědou hnilobu dřeva, v jejímž pokročilém stadiu se napadené dřevo zbarvuje do tmavohnědých odstínů. Je měkké (dá se rýpat nehtem), velmi křehké, lámavé až drobivé, značně vlhké a snadno se stává zdrojem nákazy, přijde–li do styku se zdravým dřevem.
- Brzy po tomto období se dřevo rychle začne rozpadat do hranolků s příčnými trhlinami, ve kterých se vyvíjejí blanité povlaky podhoubí. U prken a trámů a zejména u povrchově upraveného dřeva zůstává svrchní vrstva, která může vysychat, zdravá a podléhá rozkladu až poměrně pozdě.
Dřevomorka může způsobit zdravotní problémy
Houba škodí nejen všemu, co obsahuje celulózu, ale i lidskému zdraví. Velké množství výtrusů z plodnic zamořuje ovzduší objektu. Kromě toho staré mycelium a hlavně staré plodnice se při větší vlhkosti rozkládají a produkují dráždivé
dusíkaté sloučeniny, které mohou způsobit citlivějším jedincům zdravotní obtíže projevující se špatným psychickým stavem, bolestmi hlavy, pocity nevolnosti, závratěmi i vážnějším onemocněním.
Příznaky napadení a identifikace
Velmi důležité je dřevomorku včas zjistit a spolehlivě určit. V počáteční fázi příznaky většinou chybějí. Později je cítit houbová vůně. Dále mohou být viditelné povlaky bílého mycelia, které později šedne, nebo je i slabě nažloutlé. Může postupně přecházet v blanité až kožovité útvary (syrrocia) a provazce (rhizomorfy), které se rozrůstají horizontálně i vertikálně. V pokročilé fázi se ve vhodném prostředí vytvářejí i plodnice.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Určení dřevomorky domácí je většinou možné již podle těchto makroskopických znaků. Po mikroskopem lze pak houbu spolehlivě identifikovat podle typického vzhledu výtrusů (basidiospor), které se tvoří v plodnicích. Mikroskopická identifikace podle povrchového mycelia a podhoubí uvnitř dřeva, které způsobuje jeho degradaci, je již obtížnější.
Kde se poradit?
Vhodnými poradci v boji proti houbám bývají odborné instituce bez přímých vazeb na výrobní podniky. U nás to je zejména Česká mykologická společnost: www.myko.cz nebo laboratoře Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského: www.vvud.cz. Obě tyto instituce zajišťují i poradenskou službu.
Další dřevokazné houby v domech
Kromě dřevomorky u nás ohrožují stavební objekty i další dřevokazné houby – například popraška sklepní (Coniophora puteana), pórnatka zprohýbaná (Poria vaporaria), trámovka plotní (Gloeophyllum sepiarium) či trámovka trámová (Gloeophyllum trabeum). Většinou mají vyšší nároky na životní prostředí, tj. potřebují ke svému zdárnému růstu vyšší teplotu nebo vlhkost, případně obojí. Při poklesu teploty a vlhkosti přestanou růst a po dostatečném vyschnutí dřeva odumírají. Přesto je nelze podceňovat a především v teplých sklepech mohou být ještě nebezpečnější než dřevomorka. Pokud nevytvářejí plodnice, přesně určit jejich druh a stupeň agresivity je možné jen laboratorně.
Prevence vůči napadení dřevomorkou
- Základním preventivním opatřením proti dřevomorce je mj. udržení vlhkosti dřeva pod 18 %.
- Zpracované suché dřevo má schopnost pohlcovat vlhkost – proto zabráníme, aby do konstrukce zatékala voda. Důležitá je také dokonalá izolace zdiva a podlah.
- Boj proti vlhkosti začíná už během projektové přípravy – všechny prostory domu by měly být dostatečně odvětratelné a v obvykle nepřístupných prostorách (např. mezi podlahou a stropem nižšího patra) by neměla kondenzovat vzdušná vlhkost. Těmto opatřením se říká konstrukční ochrana dřeva.
- V hotové stavbě je pak důležité často větrat – trvale obývané prostory bývají napadány dřevokaznými houbami podstatně méně než jen příležitosně obývané rekreační objekty, či dokonce neobývané domy.
struktura dřevomorky
Kupujeme–li starší nemovitost, měli bychom dřevomorku hledat důkladněji než jiné skryté vady. Náklady na odstranění houby mohou někdy i několikanásobně převýšit prodejní cenu objektu. Obecně platí, že prvků konstrukční ochrany má být co nejvíce, protože nevyžadují dodatečné náklady a jsou velmi účinné bez vedlejších ekologických či zdravotních dopadů.
Chemická ochrana dřeva
Náročnější a ekologicky problematičtější prevencí je chemické ošetření. Přípravků s účinnými látkami (mj. CuSO4, ZnCl2, H3BO3, borax, TCMTB, QAS, IPBC, propiconazol, tebuconazol) je na trhu velmi mnoho – mezi osvědčené patří například řada produktů Dřevosan, Lignofix, Pregnolit a další. Chemická ochrana dřeva proti dřevokazným škůdcům je účinná pouze tehdy, naneseme–li prostředek v koncentraci a v množství na m2 doporučených výrobcem! V laických podmínkách obvykle přichází v úvahu jen povrchové ošetření, které je však nejméně účinné. Lepší ochranu zajišťuje máčení nebo tlaková impregnace. Možné je i již zmíněné mikrovlnné zahřívání napadeného dřeva.
Zásadním faktorem ovlivňujícím účinnost impregnace je vlhkost dřeva, přičemž vlhkost nad 30 % (BNV) znemožňuje kvalitní povrchovou impregnaci. A pokud například vyrobíme krovy z čerstvě zpracovaného dřeva, na kterém „ještě včera zpívali ptáci v lese“, a půdu zateplíme, o problémy s plísní a dřevokaznými houbami si přímo koledujeme.
Když zjistíme dřevomorku
Většinou nezbývá, než učinit následující opatření:
- co nejrychleji snížíme vlhkost prostoru
- povoláme statika, který posoudí stav napadené konstrukce a vypracuje mykologický posudek
- necháme odborně vyměnit nejvíce poškozené části konstrukce podlahy
- chemicky ošetříme nenapadené a vyměněné části a případně i zdivo
- odstraněné části spálíme (můžeme je i umístit do jámy a dostatečně překrýt zeminou)
- použité nářadí omyjeme ve vodě s rozpuštěnými ochrannými přípravky
Je však třeba si uvědomit, že neexistuje metoda, která by houbu opravdu zlikvidovala. Spory jsou ve vzduchu stále přítomné a začnou růst všude, kde se jim naskytnou příhodné podmínky.
