Durian se pěstuje především v jihovýchodní Asii a nesnesitelně páchne. Dokonce tak, že si ho turisté nesmějí nosit ani do hotelu, natož brát do letadla. A přitom je dobré.

Nektar i ambrosie

Plody durianu vypadají jako ostnaté míče na ragby, jsou dlouhé třicet a v průřezu patnáct centimetrů. Váží 1-3 kg. Zpočátku jsou zelené a bez zápachu, později žloutnou a dozrávají. V této době padají ze stromu a mohou být životu nebezpečné – ovšem právě v tomto období jsou nejchutnější. Již třetí den po sklizni však začínají černat, kazit se a hnít. Díky tvaru jsou tak výrazné, že je na tržišti nelze přehlédnout. V nabídce místních prodavačů patří k nejdražšímu ovoci.

Jejich typickou chuť velmi výstižně ve své knize Pět let na Sumatře charakterizoval již MUDr. Pavel Durdík, který působil v Asii jako vojenský lékař v polovině 19. století: „Dužina připomíná svou chutností bídnému pozemšťanu pokrm bohův, nektar a ambrosii zároveň. Jednu velikou vadu má však durian; nanejvýš odporný sirovodíkový zápach, připomínající zápach česneku, shnilých vajec a čertova lejna.“ Po popisu těchto nectností se však již věnuje pozitivům: „Chutná nadevše pomyšlení. Má chuť něžně pikantní, neobyčejně vkusnou, se vzdáleným nádechem jakési nad míru jemné kořenné lahody. Těžko je vyjádřit ty rozkošné chuti, jež budí na jazyku. Je v tom i šampaňské i malina, i cukr i smetanový sýr, i mandle i libovonná vanilie.“

Asiaté skutečně považují durian za vyhlášenou a také pro tělo blahodárnou pochoutku. Na trzích třeba v Bangkoku můžeme koupit žlutou vyloupanou dužinu na plastových táccích, jí se syrová. Používá se ale i při výrobě dortů a různých krémů.

Kolik jablek, tolik durianů

Existuje celá řada odrůd durianu, podobně jako třeba u nás jabloní, jež se liší velikostí a tvarem plodu, ale především chutí. Strom je vysoký i více než 25 metrů, má neopadávající listy dlouhé 10–18 cm. Květy rostou přímo na kmeni nebo na silných větvích ve shlucích po třech až třiceti.

Květy opylují netopýři, některé druhy ptáků a včely obrovské. Durian kvete jednou až dvakrát do roka a strom po vysazení plodí ovoce po čtyřech až pěti letech, které zraje přibližně tři měsíce od opylení. Zralé plody se chytají do natažených sítí tak, aby se nepoškodily.

Kulturní plodina patří k druhu durianu cibetkového (Durio zibethinus), v Evropě je znám již více než 600 let. U nás není příliš známý nejen proto, že se pěstuje ve vzdálených zemích, ale také kvůli zápachu, který komplikuje transport. Někdy se sice dá koupit v asijských tržnicích, kilogram stojí více než 300 Kč. Rovněž lze koupit sušený durian nebo durianové bonbóny.

Tip pro gurmány

Při otevírání durianu je třeba najít na slupce slabé místo, kam zapíchneme nůž a ovoce rozřízneme. Objeví se velká semena obalená žlutobílou dužinou, kterou jíme. Z celkové hmotnosti plodu však připadá na jedlou část pouze asi pětina. Doporučuje se rovněž nekombinovat toto ovoce s alkoholem.