Botanik Václav Větvička.
Zdroj: Deník / Martin Divíšek

Botanik Václav Větvička: Funguju jako call-girl nebo přítel na telefonu

Když dítě nebo štěně přistihnete, jak ochutnává neznámé rostliny v parku, na louce, v lese nebo na zahradě, lékař obvykle nestačí. Je třeba určit onu rostlinu – pomůže botanik.

Dozajista to znáte: Z vlastní zkušenosti možná už ne, zapomněli jste, třeba i záměrně. Ale jen si opatříte malé štěně (to spíš než kotě), hned musíte být ve střehu. Všechno musí vyzkoušet. A jak jinak, než per os, jak by řekli vzdělanci. Pusou, hubou, tlamou. V případě štěněte a kotěte tlamičkou. A samozřejmě – co chvíli pokusný objekt spolknou. Když je to cosi rostlinného původu, hned majitel volá veterináři, ten na toxikologii a toxikologie třeba vyhledá mne. Mé známé kočky ochutnají každou novou kytku v bytě, třebaže už odrostly z kotěcích chlupů. Takové zvířecí pokusy nejsou řídké, ale nic to není proti ochutnávacím pokusům lidských mláďat. A to je teprve nadělení, dokonce nejen mikulášské a vánoční.

Obzvlášť červené bobulky děti lákají Obzvlášť červené bobulky děti lákají Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Na čem že se to potomek pásl?

Tohle všechno mi jako asociace naskočilo v palici po nedávném telefonátu z toxikologie. Musím se přiznat, že možná už 40 let spolupracuji s Toxikologickým informačním střediskem Kliniky nemocí z povolání pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Něco jako call–girl, dívka na telefonu – anebo svého času „milionářský“ přítel na telefonu. Na středisku mají mé telefonní číslo – a snad je mají i leckde na pohotovostech a v ambulancích. Nejsložitější je, když vyplašený rodič s sebou nepřinese vzorek, na němž se jeho potomek napásl (a někdy i třeba ona zmíněná kočka). Je–li větvička při ruce, má Větvička snazší úlohu. Až donedávna jsem musel klást otázky typu: listy jsou postaveny střídavě nebo vstřícně, měla spolknutá bobule (malvička, peckovice) tzv. bubák, nebo ne? – a tak dokolečka.

Na děti i štěňata je třeba dávat pozor, jinak ochutnají každou druhou rostlinu Na děti i štěňata je třeba dávat pozor, jinak ochutnají každou druhou rostlinu Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Očičko telefonu jako velký pomocník

Ulevilo se mi, když technika pokročila natolik, že snad v každém mobilu je ono kouzelné očičko, jímž na kritický objekt (rostlinu, listy, plody) namíříte, cvak, a hned to ememeskou zaememeskovat. A já se hloupě nevyptávám a hned vím, na čem jsem. A hlavně na čem je postiženec, který v nestřeženém okamžiku třeba ožíral tisůvky z tisu. Samozřejmě nejsem vševědoucí, ale zatím jsem se zpravidla dobabral poznání. Přišel na příklad snímek krásně červeného listu, jak jen přísavníky alias psí vína zčervenat na podzim umějí a vzápětí druhý snímek, s celým hroznem (i když botanicky to pravý hrozen není) modrofialových kuliček. Bobulí psího vína. Obratem jsem svoji diagnózu řekl – a na druhé straně už mohl diagnostikovat a ordinovat lékař. V tomto případě život ani bříško osmnáctiměsíčního nenechavého batolete ohroženo nebylo.

Pozor, lusky tohoto krásného stromu, štědřence zlatého deště, jsou jedovaté Pozor, lusky tohoto krásného stromu, štědřence zlatého deště, jsou jedovaté Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Pozor na zlatý déšť!

Přitom jsem si vybavil vzpomínku na léta dlouho minulá, bezpočítačová a bezmobilová, kdy mne jednou volali z dětské kliniky na pražském Karlově, že tam mají mládenečka, co mu není dobře, protože si natrhal v Riegrových sadech lusky hrachu. Vzorek neměli, tak jsem skočil do auta, dojel na Karlov, tam jsme synka naložili do sanitky a jeli do parku. Mé podezření se ukázalo oprávněným. Bylo to sice v době, kdy ještě nebyly známy televizní fialové reklamní krávy, ale přesto městské děti věřily, že se mléko vyrábí v továrnách. A hrách je to, co má lusky. V Riegrových sadech měl lusky štědřenec, rostlina, u níž pánové Riedl a Vondráček v Klinické toxikologii zaznamenali úmrtí dítěte po požití tří semen nebo tří lusků – to už si teď nepamatuju, ale je to potvora nad jiné nebezpečná. Zlatý déšť jí lidé říkají, nebo žlutý akát. Podstatné ale bylo, že mládeneček přežil, doktoři zasáhli včas.

A tak, dělaje si takovou malou čtyřicetiletou inventuru, musím konstatovat, že žádné ze žravých a nenechavých mláďat zatím neutrpělo úhonu, možná i mým přičiněním. Je to nad všechna vědecká pojednání, která bych byl kdy napsal. A mám dobrý pocit z toho, že se ona mláďata dočkala i všech mnoha dalších prosincových nadílek, aniž by se kdy dostala do nesnází a jiných „nadělení“.

Akční letáky