První zmínky o prospěšnosti fluoru pro lidský chrup pocházejí z výzkumu, který probíhal od poloviny 40. let ve Spojených státech. Výzkum se zaměřil na kazivost zubů dětí ve dvou amerických městech. Mezi městy nebyly v tomto směru žádné rozdíly. Poté, co se v jednom z nich začala obohacovat voda fluoridem sodným, klesl tam za šest let výskyt zubního kazu o více než polovinu oproti druhému, kde fluoridace neprobíhala. V 50. letech se pro fluoridaci vyjádřila i Světová zdravotnická organizace, právě na základě amerických studií ukazujících snížení výskytu zubního kazu u dětí v souvislosti s přidáváním fluoridů do vody.

Cesta fluoridů, tedy sloučenin chemického prvku fluoru, do vody i zubních past byla otevřena. Přidalo se i tehdejší Československo, které s fluoridací vody začalo na konci 50. let 20. století. Fluoridy, nejčastěji fluorid sodný a aminfluoridy, začaly být díky své schopnosti zpomalovat růst a metabolismus bakterií poškozujících zubní sklovinu považovány za nezastupitelnou prevenci zubního kazu.

V 80. letech se ale začaly objevovat první hlasy, které varovaly, že fluoridace nemusí být úplně bezpečná. Některé státy, jako například Nizozemsko, Švédsko nebo tehdejší Německá spolková republika, se rozhodly fluoridaci vody zastavit. Fluor a jeho sloučeniny se náhle staly podezřelými. I dnes je možné na internetu najít i velmi ostrá odsouzení fluoridů, která dokonce neváhají celý projekt fluoridace označit za podvod, jehož jediným účelem bylo najít uplatnění pro toxický odpad, který fluorid představoval, a vydělat na tom. Vedle těchto tvrzení se však objevují i racionálnější zdůvodnění, proč se s fluoridací vody přestalo (u nás k tomu došlo v roce 1993).

Důvodem bylo zjištění, že je poměrně obtížné nadávkovat do vody fluor správně a že ve vyšších dávkách může fluor skutečně poškozovat lidské zdraví. Vyskytly se názory, že nadměrné množství fluoru v organismu poškozuje lidský mozek, hlavně v dětském věku. Ale především se potvrdilo, že vyšší množství fluoru může způsobovat takzvanou fluorózu zubů, nebo dokonce kostry, která se projevuje deformacemi kostí. Fluorózu zubů způsobuje nadměrný příjem fluoru u dětí do šesti let a projevuje se nevratnými matně bělavými, v závažnějších případech žlutými až hnědými skvrnami na stálých zubech.

To ovšem neznamená, že bychom fluor vůbec nepotřebovali. Pro růst kostí a zubů a pevnost zubní skloviny je nezbytný. Většinu potřebného množství však získáváme z potravy, například ze soli. A zbytek můžeme doplnit právě ze zubních past. Ty působí pouze lokálně a povrchově, nepolykají se a ústa se po použití pasty vyplachují. Pro děti je vhodné používat speciální dětské zubní pasty, mimo jiné právě pro nižší obsah fluoridů. A pokud pastu používáme tak, jak se má, nemusíme se fluoridů v ní obsažených bát, naopak v této formě naší sklovině poslouží.

Zdroje: www.prirodajelek.cz, www.plzen.rozhlas.cz