Pukléřka má mimořádné účinky. Sliz ochraňuje sliznice, podávání je namístě při zánětech v ústní dutině, v horních cestách dýchacích i v trávicím traktu. Zlepšuje trávení a vstřebávání živin, má výrazné antibakteriální a antivirové působení. Působí také jako všeobecně posilující prostředek, léčí žaludeční a střevní vředy.

Jak užívat lišejník?

Z pukléřky můžeme připravit klasickým způsobem nálev (čaj), používá se ale také macerát, který předem mírně přihřejeme. Využít můžeme i odvar, zahušťovaný dlouhým, velmi mírným varem tak, aby z výchozího 1 litru zbylo 750 ml. Vyšší překročení rozumné dávky může vyvolat nevolnost, jinak ale nejsou známé žádné vážné nežádoucí účinky ani kontraindikace. Naopak, droga je vhodná pro jakýkoliv věk. Pokud někomu vadí hořká chuť, může si čaj či odvar přisladit medem.

Kúra proti žaludečním vředům

Proslulá je léčebná kúra podle srbského léčitele Jovo Mijatoviče, která se zpravidla opakuje několik víkendů za sebou.

  • Ve čtvrtek večer přelijeme 5 až 10 g islandského lišejníku 1,5 l studené vody a nádobu přikryjeme.
  • V pátek po příchodu z práce vaříme na mírném ohni tak dlouho, až zůstane 1 litr. Odvar přecedíme, vmícháme do něj 100 g medu,ještě několik sekund za stálého míchání povaříme a vlijeme do termosky. Zpočátku podáváme 2 až 3 polévkové lžíce a potom každou hodinu 1 polévkovou lžíci až do večera.
  • Druhý den v sobotu a pak ještě v neděli postupujeme stejně. Pokud se stane, že čaj v průběhu tří dnů, kdy má být podáván, zkysne,vylijeme ho a připravíme čerstvý.

Tajemství účinku

Pukléřka obsahuje tzv. membránový sliz, složený především z polysacharidů (lichenin, isolichenin a další). Dále obsahuje tzv. lišejníkové kyseliny (fumaroprotocetrarová, protolichesterová, usninová, cetrarová a další) a také pektiny, vitamin A, vitaminy řady B a jód.

Kde pukléřka roste?

Pukléřka islandská (Cetraria islandica), někdy také nazývaná islandský mech, je lišejník s lupenatě křovitou, zelenohnědou až hnědou stélkou se žlábkovitě svinutými laloky. Roste zpravidla na zemi, v příkopech, na pastvinách, na lesních cestách, na mechem obrostlých skalách a balvanech, někdy i na kůře stromů. Drogou je stélka (Lichen islandicus), která se sbírá po celý rok, nekvalitnější je ovšem v květnu. Zakoupit ji můžete i v bylinářství a některých lékárnách.