Zdroj: www.prostreno.cz, www.prozeny.cz, www.vitalia.cz

Tak jako se falšují doklady, oblečení nebo med, tak se falšuje i káva. Mám dojem, že v dnešní době může být „doleva“ snad úplně všechno. Když se sem tam jedním okem podívám na televizní zprávy, nestačím se divit, co všechno lze vymyslet!

Lidé jsou od pradávna hrabiví a snaží se co nejvíce vydělat, to platí i u kávy. Producenti kávy hledají různé náhražky, kterými by nahradili dražší kávu. Nejčastěji se přidává do kávy kávová slupka, jiná rostlina (např. čekanka, slad, fíky, cereálie) nebo cukr. Nejhůře v testech dopadají kávy instantní, ale to vám asi nejspíš jasné. Někteří šidí málo (5 %), ale někteří střelci šidí až moc (!!80 %!!)!

Hodně lidí pít kávu nemůže

Spoustu lidí ale z nějakého důvodu pít kávu prostě nemůže, tak jsou rádi alespoň za náhražku. Tyto náhražky neobsahují kofein. To je plus pro lidi, co ho nesmí, ale velké mínus je, že nemají povzbuzující schopnosti. Ve valné většině obsahují lepek, ale už se dají sehnat nápoje i bez něj. Pokud držíte štíhlou linii, opatrně s denním množstvím, protože mají přibližně trojnásobnou energetickou hodnotu oproti instantní kávě. Další výhodou je, že je mohou i děti. Já vzpomínám na meltu od tety Emilky ke snídani v Jižních Čechách, kam jsme jezdili od dětství na prázdniny. Hned po otevření očí jsem ráno cítila odér melty, která se linula až do stanu (v chatě jsme spát mohli, ale my se přece nebáli a dělali frajery-dnes chápu, jak šťastní byli rodiče, že mají klid!). Aroma náhražek nevyvolává vzpomínky pouze ve mně, každý má k vůni svůj vlastní příběh.

Buďme rádi, že jsme rádi..

Pokud se ohlédneme do historie, káva byla novinkou v 17.století, když jí benátští kupci přivezli z Turecka do Evropy. Žádná sláva se nekonala, lidem černá tekutina nechutnala a hned na ní zapomněli. Nakonec zachutnala právě Benátčanům, poté i zbytku starého kontinentu. V roce 1806 vyhlásil Napoleon Bonaparte kontinentální blokádu (zablokoval dovoz veškerého zboží z britských kolonií do Evropy). Nastal osmiletý výpadek! Lidé mleli v mlýnku vše co je napadlo, aby se alespoň přiblížili k lahodné chuti kávy. Kaštany, šípky, pecky z ovoce, dokonce i brambory. Někdo měl ale šťastnější ruku a sáhl po čekance, žaludech, fících, kořenu pampelišky nebo obilovinách. A tak vznikaly různé, vcelku chutné alternativy.

Na konec drobná zajímavost. Čekanka se stala velmi oblíbenou i u nás, kde se drcený pražený kořen z ní nazývá „cikorka“, název vznikl z latinského názvu Cichorium intybus.