Dyslexii, dysgrafii a poruchu soustředěnosti pomůže zvládnout vhodně zvolené doučování.
Zdroj: Lisa F. Young / Shutterstock.com

Jak opravit poruchu učení

Proč se, k čertu, mé vlastní dítě, ne a ne naučit vyjmenovaná slova? Nač myslí? Nebo na to vážně nemá? Rodiče si někdy zoufají nad školními výsledky svých potomků. A mnozí žáci sami nad sebou také. Přitom potřebují jen najít jinou cestu k vědomostem.

Základní dovednosti číst, psát, počítat – neboli trivium – mají neustále velký význam, neboť jsou předpokladem tzv. sekundární gramotnosti, která umožňuje další vzdělávání.

Jenže značný počet školáků trpí některou z tzv. specifických poruch učení. Někdy se o nich hovoří jako o nemoci moderní doby, poruchy učení ovšem existují už od chvíle, kdy se lidé začali učit číst, psát a počítat.

Snad jen vzrůstající počet dětí s poruchami učení dávají psychologové do souvislosti se současností a rizikovými faktory, jako je stres či nezdravý životní styl, kterým bývají děti vystaveny ještě před svým narozením...

Jak se poruchy učení projevují

dyslexie - porucha čteníNejčastěji diagnostikovanou poruchou − dyslexií − trpí asi desetina populace, méně dysgrafií a dysortografií, případně dyskalkulií (1 % populace).

Trpí–li dítě dyslexií, zaměňuje písmena tvarově a zvukově podobná (b za d; a za e). Těžkopádně čte, slova luští, domýšlí nebo bezmyšlenkovitě komolí.

Jak pomoci dítěti překonat dyslexii

  • Denně s dítětem čtěte, ne však déle než čtvrthodinu.
  • Vybírejte takové knihy nebo časopisy, které se vztahují k jeho koníčkům.
  • Nepopohánějte je k rychlejšímu tempu.
  • V žádném případě je nekárejte za chyby, na­opak: Za každý úspěch dítě nezapomeňte pochválit.

Barevně podtrhávejte a vybarvujte písmena tvarově podobná.

Čtení je pro dyslektika natolik namáhavé, že mívá obtíže se zapamatováním textu a s osvojováním školní látky z učebnic a sešitů. Proto se nevydrží dlouho soustředit.

Odborníci zjistili, že „nedyslektik“ při čtení zapojí jen centrum řeči a zrakového vnímání, kdežto mozek dyslektika vykazuje překotnou aktivitu různých mozkových center – proto je mnohem více namáhán a rychleji se unaví.

Dysgrafie, porucha psaní

dysgrafie - porucha psaní

Dysgrafik má obtíže vybavit si tvar písmene a znázornit ho, jeho písmo proto bývá nečitelné. Když má takové dítě psát rychle, třeba v průběhu výuky, vynechává nejen hlásky, ale i slova. Při psaní se dysgrafik rychle unaví, často si stěžuje, že ho bolí ruka. Nedokáže ale psát úhledně a plynule ani v případě, že má dostatek času.

Jak se vypořádat s dysgrafií

  • Než dítě začne psát, uvolněte mu celou paži, předloktí, zápěstí i prsty. Stačí jednoduché kroužení (třeba „sněhuláci” – velký kruh paží, menší předloktím, nejmenší zápěstím).
  • Dbejte na správné sezení dítěte u stolu. Nohy opřené kolmo o podlahu či stupínek, rovná záda, dostatečná vzdálenost obličeje od papíru, loket opřený o stůl, správné držení tužky (špetkový úchop – palec proti ukazováku, tužka se opírá o prostředník).
  • Cílem není krasopisná úhlednost. Zaměřte se na plynulost a uvolněnost pohybu.

Dysortografie, porucha pravopisu

Dítě se vykreslováním tvarů písmen vyčerpá natolik, že už si nedokáže ohlídat čárky a háčky, natož aby mělo čas na odůvodňování tvrdého a měkkého i. Dysortografik má obtíže s aplikací pravopisu, i když ho teoreticky dobře zná.

Často se stává, že pokud se dítěte zeptáte na konkrétní gramatické pravidlo, dokáže ho vysvětlit. Nedokáže je však v daném okamžiku aplikovat v písemném projevu: Klasickou chybou bývá například slovo „výkend“, jehož psaní dysortografik odůvodní jako slovo s předponou vy–.

Dyskalkulie, porucha schopnosti operovat s čísly

dyskalkulie

Dyskalkulik má výrazné obtíže s pochopením nejzákladnějších matematických pojmů, plete si například znaménka plus a minus.

Bez názorných pomůcek nedokáže spočítat ani tu nejjednodušší početní úlohu, neumí se orientovat na číselné ose.

Všechno zlé je pro něco dobré

Odstraňování nebo zmírňování obtíží dítěte se specifickými poruchami učení trvá dlouho. Obecně řečeno: Pro nápravu specifických poruch učen neexistuje žádná univerzálně platná a účinná metoda. 

Děti s poruchami učení se často velmi dobře uplatňují v umění, v technických a přírodovědných oborech, vynikají v geometrii, mechanice a tvořivosti.

i s poruchou učení lze vystudovat vysokou školu

Po odborné diagnóze by měla následovat individuální pomoc. Tou může být výuka ve  školní třídě s malým počtem žáků, kterou vede speciálně školený pedagog, ale také například série sezení u specialisty na poruchy učení, případně pravidelná pomoc rodičů nebo kombinace všech možností.

Důležitým rysem všech specifických poruch učení je, že nesouvisejí s mírou inteligence – ačkoliv si mnozí zoufalí rodiče (a někdy i učitelé) myslí opak.

Při správné péči tedy je zcela reálné, aby člověk s poruchou učení vystudoval vysokou školu.   

S poruchou učení lze studovat

Potíže dětí s učením jsou často doprovázeny hyperaktivitou a poruchou soustředěnosti. Někteří pedagogové a psychologové vidí příčinu všech těchto problémů ve způsobu vzdělávání.

  • Tvrdí, že na děti jsou ve škole nebo doma kladeny větší nároky, než jsou schopny zvládat, a tak selhávají.
  • Kvůli velkému objemu informací není dostatek času se jednotlivé látce věnovat a pořádně ji objasnit, aby ji žáci dobře pochopili a byli pak schopni získané vědomosti skutečně v životě využívat.
  • Problémy mohou být způsobeny také tím, že žáci a později studenti vlastně vůbec nevědí, jak správně studovat. Ve škole narážejí na spoustu slov nebo symbolů, kterým nerozumějí, a to jim nedovoluje pochopit souvislostí.

Dyslexii, dysgrafii a poruchu soustředěnosti lze z tohoto hlediska pokládat za studijní problém, který se dá zvládnout pomocí speciálního individuálního nebo intenzivního doučování.

Foto Shutterstock

Akční letáky