Odolná trvalka byla vyšlechtěna z evropských planě rostoucích druhů. Nejprve ji pěstujeme venku a pak ji přesadíme dovnitř a necháme vybělit, abychom získali typické křehké čekankové puky s jemně nahořklou chutí. Výsadba a pěstování

Pěstování na záhoně

  • Čekanka koření hluboko a potřebuje úrodnou půdu – buď vyhnojenou pro předchozí plodinu, nebo pohnojenou před výsevem dostatkem organického materiálu.
  • Vyséváme ji od druhé poloviny jara až do poloviny léta řídce do drážky hluboké 5 mm a 45 cm od sebe.
  • Jakmile lze sazeničky uchopit do prstů, vyjednotíme je na 25 cm.
  • Pravidelně je okopáváme a za suchého počasí je důkladně zaléváme.

Sklizeň kořenů pro pěstování ve sklepě

  • Koncem podzimu nebo začátkem zimy odřízneme listy čekanek asi 2–3 cm od kořene a kořeny opatrně vyryjeme vidlemi. Měly by být asi 30 cm dlouhé a nahoře 5 cm široké a měly by mít zhruba tvar petržele.
  • Odstraníme postranní výhonky a necháme jen hlavní korunku.
  • Kořeny zespoda zkrátíme na 20 cm a uložíme je do chladné, ale bezmrazé místnosti nebo do mělké brázdy pod vrstvu zeminy, kterou si označíme, abychom je později nehledali.

Rychlení čekankových puků

Čekanku rychlíme na etapy, vždy po několika rostlinách.

  • Puky sklízíme těsně před použitím.

    Čtyři až pět kořenů postavíme do květináče o průměru 25 cm a zasypeme je zeminou. Kořeny by měly mít mezi sebou zhruba 5 cm prostor.
  • Květináč zalijeme a zakryjeme jej dalším obráceným květináčem stejné velikosti nebo kartonovou krabicí, aby dovnitř nepronikalo světlo.
  • Květináče postavíme například do skleníku nebo na chodbu, kde bude mezi 7 až 16 °C. Tma a teplo podnítí vývoj puků, které vyrostou v místech, odkud jsme odřízli nať. Rostliny jsou zralé k použití, když jsou puky asi 15 cm dlouhé, což trvá zhruba čtyři týdny.

Jakmile je čekanka sklizená, kořeny odneseme na kompost nebo je znovu zalijeme a necháme na nich vyrůst další puky, ale ty už budou menší.

Použití čekanky v kuchyni

Tuto vynikající zeleninu je potřeba sníst co nejrychleji, dokud jsou puky mladé a pevné a než začnou listy žloutnout a jejich okraje zelenat. Jsou výtečné do míchaných salátů, kterým dodají křehkost a lehce nahořsklou příchuť.

Příliš hořkou čekanku blanšírujeme

Střední část puku je nahořklá, a čím je puk starší, tím je hořčí. Hořkost lze potlačit třeba tím, že čekanku 1–2 minuty oblanšírujeme ve vroucí vodě. Kápneme do ní citronovou šťávu, aby čekanka zůstala krásně bílá. Vnější listy oloupeme, odkrojíme spodní část a ostrým nožem vykrojíme srdíčko.

Přínos čekanky pro zdraví

Čekankové puky obsahují vitaminy C, K a A a jsou bohaté na minerální látky. Najdeme v nich draslík, fosfor, hořčík, železo, vápník, sodík, mangan, zinek a měď, navíc kyselinu listovou a velké množství vlákniny. Obsažené hořčiny podporují správnou činnost jater, žlučníku, močových cest a střev. Důležitý pro diabetiky je inulin, přírodní látka, která působí probioticky. Konzumace čekankových puků zbavuje střeva jedovatých látek a chrání před střevními chorobami. Také účinně snižuje koncentraci tuků a cholesterolu v krvi.