Správně fungující imunitní systém je podmínkou dobrého zdraví a energie. Pokud se na něj můžeme spolehnout, dokáže nás před běžnými infekcemi ubránit nebo alespoň zmírnit jejich dopady. Pokud máme imunitu sníženou, jsme k infekcím náchylnější, a co horšího – mohou nás postihnout daleko vážnější problémy. Je-li naše imunita dlouhodobě narušená, může to výrazně urychlit vznik řady závažných onemocnění: počínaje vysokým tlakem přes aterosklerózu, kardiovaskulární choroby, revmatická onemocnění až po rakovinu.
Zdraví začíná ve střevech
Je všeobecně známé, že imunitu oslabuje nadměrné užívání antibiotik, daleko méně známý je ovšem fakt, že se na něm významně podílí také nevhodná strava s nedostatkem vitaminů, minerálů a vlákniny. Přemíra kaloricky bohatých pokrmů s mizivou výživovou hodnotou má za následek nejen nadváhu či dokonce obezitu, ale také méně viditelný, ale závažný problém – střevní dysmikrobii (porušení rovnováhy mikroorganismů v trávicím traktu). Ta se projevuje nejen nejrůznějšími střevními obtížemi, ale také snižováním imunity - 80 % naší imunity se totiž tvoří ve střevech. Kvůli dysmikrobii se nedokážou dostatečně vstřebávat životně důležité živiny z potravy, paradoxně tak můžeme trpět nadváhou i podvýživou zároveň.
Potřeba antioxidantů s věkem i stresem vzrůstá
Velkým nepřítelem imunity jsou také volné kyslíkové radikály, které ničí proteiny a nukleové kyseliny a výrazně tak podkopávají naši obranyschopnost. Jediný, kdo na ně platí, jsou antioxidanty: především vitaminy A, C, E, dále beta-karoten, selen, zinek či flavonoidy. Bohužel s přibývajícím věkem, prodělanými nemocemi a chronickým stresem v organismu množství volných radikálů narůstá, a naopak se v něm tvoří méně antioxidantů.
Jaká strava naši imunitu podpoří?
Pokud chceme, aby náš imunitní systém správně fungoval, měli bychom se snažit dodržovat chronicky známé zásady zdravého životního stylu. Základem je správná výživa. Imunitní systém potřebuje hodně energie a živin: dostatek bílkovin (řada protilátek je bílkovinné povahy), pro tvorbu bílých krvinek jsou zase nebytné některé vitaminy - především kyselina listová (najdeme ji ve špenátu, brokolici nebo růžičkové kapustě) a vitamin B12 (obsažený v játrech, červeném mase, mléku a vejcích). Dbát bychom měli na dostatečný přísun antioxidačních vitaminů A, C, E a beta-karotenu. Vždy je lepší dát přednost vitaminům přírodním, v tomto případě najdeme zmíněnou čtveřici antioxidantů v citrusech, jablkách, červené a žluté zelenině, špenátu, slunečnicových semenech, obilných klíčcích a mléčných výrobcích.
Jedním z nejdůležitějších stopových prvků je selen, antioxidant, který aktivuje přirozené detoxikační mechanismy a zvyšuje obranyschopnost. V přírodní formě je obsažen v mořských rybách, luštěninách a obilninách.
Minerálem, který významně přispívá k posílení obranyschopnosti organismu a urychluje proces uzdravování, je zinek. Najdeme ho zejména v játrech, tmavém masu, mléku, vaječných žloutcích a mořských živočiších, hlavně ústřicích. Měli bychom ovšem počítat s tím, že vařením či mletím se ničí.
Omega-3 nenasycené mastné kyseliny zpomalují stárnutí buněk, mají protizánětlivé účinky a posilují imunitu. Snižují riziko nádorových onemocnění a hladinu cholesterolu v krvi, čímž brání ucpávání cév a výskytu vysokého krevního tlaku. Navíc také zlepšují psychický stav a paměť. Nenasycené mastné kyseliny si lidský organismus bohužel neumí sám vyrobit. Jsou však obsaženy v potravinách, jako je rybí tuk, řepkový a sójový olej nebo lněná či dýňová semínka.
B vitaminy obecně pomáhají udržovat především správné fungování metabolismu, tedy proces látkové přeměny v těle. Jsou klíčové pro zdraví nervového systému, mozku a srdce, proto by neměly našemu tělu chybět. Hlavním přirozeným zdrojem B vitaminů, souhrnně označovaných také jako B-komplex, jsou kvasnice, celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy, ale například i ryby. Pokud hodně sportujeme nebo tělo pravidelně hodně zatěžujeme, mohou nám vitaminy řady B pomoci s prevencí proti onemocnění či vyčerpání organismu.
Tělo potřebuje pohyb i odpočinek
Nesmírně důležitý je pravidelný pohyb, hodně prospívá i pravidelné otužování. Nemusí to nutně znamenat zakoupení permanentky do fitcentra a členství v klubu otužilců. Docela postačí pravidelné svižné procházky za jakéhokoliv počasí trvající alespoň hodinu. Stejně důležité je umět odpočívat a dostatek spánku – je to pro posílení imunity mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Imunitu oslabuje i dlouhodobý chronický stres – proto bychom se měli snažit jeho zdroje eliminovat a naučit se občas „vypustit páru“.
Pokud už onemocníme, neměli bychom nemoc přecházet a řádně se doléčit. Nemusí to být hned těžká infekce, která imunitní systém oslabí na dlouhou dobu. Stačí „obyčejná“ chřipka či viróza – organismus ji sice překoná, ale dlouho zůstává výrazně zranitelnější vůči ostatním druhům infekcí.