Infarkt myokardu je nebezpečný
Zdroj: lovelyday12 / Shutterstock.com

Jak poznat infarkt: nenápadné varovné signály mohou přijít několik týdnů předem

Každé malé dítě ví, že když se nám zastaví srdce, nežijeme. Na tenhle výkonný sval spoléháme doslova a do písmene celý život. Při infarktu ale jeho část odumře. Pokud se postiženému nedostane pomoci dost rychle, jeho šance na přežití jsou mizivé. Zrádné je, že infarkt může přijít dokonce i znenadání. O to důležitější je správně ho rozpoznat.

Ještě než jsme pojali přesvědčení, že nás všechny zabije nemoc SARS-CoV-2, byl největším strašákem právě infarkt myokardu neboli chronická ischemická choroba srdeční. Způsobuje ho nejčastěji náhlé uzavření tepny krevní sraženinou, nejčastěji v místě jejího zúžení. V loňském roce podlehlo této nemoci téměř 35 tisíc lidí, asi třetina všech zemřelých v roce 2019. I přes jeho relativní četnost, největším zabijákem je už mnoho desetiletí, stále ho ne každý dokáže správně rozpoznat. Přitom to může být tenkou linií mezi životem a smrtí. A pozor, infarkt už dávno není jen problémem starší generace. Umírají na něj stále mladší.

Bolest na hrudi, nevolnost, ale i pocení

Okamžitá pomoc je při infarktu důležitá

Infarkt dokáže být velmi záludný. Jeho příznaky totiž mohou být velmi slabé, nebo dokonce téměř žádné. Asi nejčastěji si spojíme tuto chorobu s tupou bolestí, kterou nemocní cítí nejčastěji za hrudní kostí. Obvykle popisují pocit jakéhosi stísnění, svírání či poměrně silného tlaku. Alespoň pokud jde o muže. U žen se totiž tento příznak vyskytuje mnohem méně či vůbec. Pokud se bolest objeví, ve velké části případů se pak rozšiřuje až do levého ramene a ruky, občas dokonce do obou.

Čekat ale jen na tento nejtypičtější příznak by bylo velkou chybou. Varovat by nás měla i větší dušnost a také nadměrné pocení. Často bývá popisován ledový pot na čele. Také pokud si někdo z vašich blízkých začne stěžovat na velkou únavu a k tomu nevysvětlitelnou nevolnost, rozhodně ho vezměte k lékaři. Může jít skutečně jen o banální věc, ale zároveň se může nacházet ve smrtelném nebezpečí. Zejména pokud si bude současně stěžovat také na bolesti zad, čelistí či krku. Nenechte si namluvit, že to je pouze přepracování či stres. V tomhle případě bývá lepší být obezřetný.

Někdy nám to srdce řekne předem

Pokud už nás infarkt postihne, musíme spoléhat na to, že jeho příznaky rozpoznají lidé kolem nás. Pokud ale pozorně vnímáme signály svého těla, občas nám samo srdce naznačí, že něco není v pořádku. Do některé z rizikových skupin patříme, pokud máme vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, ale také pokud žijeme dlouhodobě ve stresu nebo naše stravovací návyky nejsou právě ukázkové. V tom případě je rozhodně dobré vědět, jak blížící se infarkt poznat. Někdy na to máme několik týdnů, někdy jen pár hodin. Ale lékaře bychom měli vyhledat co nejdříve.

Infarkt se hlásí předem

Velmi často se vyskytujícím signálem bývá únava a zadýchávání se. Oba tyto příznaky se vyskytují i bezprostředně před infarktem, tedy v okamžiku, kdy je již tepna vyživující srdce neprůchodná. Občas ale dochází k jejímu ucpání postupně a tak se tyto příznaky mohou objevovat již několik týdnů předem. Nejde samozřejmě o to, že se zadýcháme při fyzické námaze, pokud je naše srdce oslabeno, dušností můžeme trpět i v úplném klidu. Pokud tedy sedíte v křesle, odpočíváte, a nejednou si uvědomíte, že jste zadýchaní, raději rovnou volejte lékaře.

Dokonce i tak nenápadná věc jako kašel nebo chrapot mohou být příznakem infarktu. V důsledku oslavení srdečního svalu totiž začíná docházet k hromadění tekutin v plicích, náš oběh nefunguje jak má. A právě tato tekutina nás nutí ke kašlání. Zkrátka srdce není jen obyčejnou pumpou krve, má v našem těle velmi důležitou roli. Problém s tělním oběhem se pak projeví také otékáním nohou, zejména v oblasti kotníků a lýtek - i tady je důvodem hromadění vody v těle.

I další příznaky jsou téměř shodné s tím, jak se infarkt projevuje již v okamžiku, kdy už je opravdu zle. Proto už pár dní před definitivním selháním našeho srdce můžeme zaregistrovat nadměrné pocení, a dokonce až 80 procent pacientů s infarktem před ním pociťuje nevolnost. Přitom právě tenhle příznak obvykle do souvislosti se srdcem nedáváme.

Záleží na minutách

O své srdce se musíte starat

Mnoho postižených se snaží své problémy bagatelizovat. Jejich blízcí často slýchají: „Jen si na chvíli lehnu, to bude v pořádku.“ Ale čím déle zůstane srdce bez přívodu krve a zejména kyslíku (nebo zásobované nedostatečně), tím větší část srdečního svalu odumře a tím menší je šance na záchranu života. Proto by mělo být prvním krokem rozhodně přivolání lékaře či záchranné služby. Než dorazí, pokuste se nemocného posadit do polosedu, a zajistit mu dostatek čerstvého vzduchu. Pomoci může podání acylpyrinu či podobného léku, které napomáhají s ředěním krve a mohou pomoci krevní sraženinu rozpustit. Ale pozor, infarkt rozhodně jednou tabletkou nevyléčíte.

Jinan, vrba, pelargonie či kaštan

Pokud už infarkt nastane, je na hledání bylinek pozdě. Do přírody si můžeme ale dojít pro pomoc předtím. A tak se pokusit mu úplně zabránit, nebo jej alespoň co nejvíce oddálit. Cenným pomocníkem v tomto směru je jinan dvoulaločný, listy jinanu působí na rozšiřování cév, pomáhají srovnat srdeční rytmus a také při nedostatečném prokrvení dolních končetin. Z listů si můžete vyrobit odvar či tinkturu. Ale pozor, jinan je u nás řazen mezi vzácné.

Léčivé látky z vrby pomáhají

To potkat vrbu bílou při procházce zase taková zvláštnost není. Tu přitom již pro léčení zánětů žil, ale také ledvin, močového měchýře i při revmatismu. Použití má mnoho, zajímat nás ale bude tentokráte především kůra obsahující salicyláty, tedy látku, ze které byl vyroben již zmiňovaný acylpyrin. Další zajímavou „srdeční“ bylinu máte možná na zahrádce, nebo v květináči. Pelargonie vonná (Pelargonium radens), někdy zvaná též růžová, má zajímavou vůni, ve které najdeme citrusy i růži. Zpracovávají se listy, ze kterých se nejčastěji vyrábí tinktura pomáhající k čištění krevních stěn. Dobře funguje ale také výluh či odvar, který využijeme v aromalampě či si jej přidáme třeba do koupele. Silice v listech totiž dokáží srdce zklidnit.

Nakonec jsme si nechali ještě jeden, docela běžný, strom. Tentokráte jde o pomocníka skutečně obrovského. A to doslova – jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), zvaný též kaštan koňský, bývá totiž mohutný strom dožívající se i několika set let. Pokud budete s dětmi sbírat plody na výrobu zvířátek, nasbírejte si také listy. I tady je nejlepší vyrobit tinkturu, která zlepšuje zažívání, ale působí také velmi silně protizánětlivě a zmírňuje revmatické problémy. Přitom právě záněty žil bývají považovány za jednu z příčin zúžení tepen a následně pak infarktu.

Akční letáky