Štípance od blech se objevují nejvíce na zádech, krku a pažích.
Zdroj: DJTaylor / Shutterstock.com

Poznáte kousanec od blechy? Má jasné znaky

Když se nám na těle objeví neznámé štípance, snažíme se obvykle nejprve zmírnit svědění. Zároveň však pátráme po jejich původci. Momentu, kdy nás blecha štípne, si většinou nevšimneme. Až vzhled a umístění skvrn mohou pomoci určit, zda původcem našich nepříjemností nejsou blechy.

Poznáte kousanec od blechy?

Jak je patrné na snímku, štípance od blech se na lidské kůži obvykle vyskytují v řadě za sebou. Nejčastěji se objevují v oblasti zad, trupu, krku, paží a nohou. Fleky jsou červené, velké přibližně 1 cm a mají krvavé centrum. Nejčastěji svědí, někdy i pálí. Blešího kousnutí si obvykle hned nemáme šanci všimnout, protože jako takové není cítit. Až s větším časovým odstupem, obvykle po několika hodinách, začne kůže reagovat.

Bleší kousnutí: zhruba 1 cm velké červené fleky s krvavým centrem.

Ono se řekne: neškrábat

Pokud objevíme bleší kousnutí, neměli bychom jej škrábat. Jinak hrozí nebezpečí zanesení infekce a zanícení ran. Lékaři doporučují místo omýt teplou mýdlovou vodou a vydezinfikovat. Nepříjemný otok pomůže zmírnit chladivý sáček, list aloe vera nebo některý z přípravků určených při poštípání hmyzem. Obvykle se nabízejí ve formě gelů nebo olejů.

Kterak blecha obecná o své prvenství přišla

V období 14.–19. století byla v Evropě nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem blecha obecná (Pulex irritans), zvaná též pro své hostitele blecha lidská. V současnosti ji předstihly jiné dva druhy, které si lidé ve své blízkosti drží díky milovaným domácím mazlíčkům.

Že blechy psí (Ctenocephalides canis) prý na člověka nejdou je jen pověra.

S blechou psí (Ctenocephalides canis) a blechou kočičí (Ctenocephalides felis) se máme šanci setkat mnohem častěji. A věřte, že zažitý mýtus, že „to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou,“ neplatí. Dospělci tohoto drobného bezkřídlého skákavého hmyzu napadají úspěšně i další teplokrevné živočichy včetně člověka.

Prablecha zalitá v jantaru

Ať se nám to líbí nebo ne, blechy obývají naši planetu mnohem déle než lidé. Je až s podivem, jak důmyslným způsobem příroda zachovala tak drobné živočichy po miliony let. Vědcům se podařilo dokázat, že blecha na Zemi existovala dávno před člověkem. Důkazem se stal nález prablechy z třetihorní doby (Palaeopsylla klebsiana) zalité v baltském jantaru, popsaný v roce 1911 Alfonso Dampfem.

Skáče jako blecha

Blechy můžeme pro nepříjemné následky jejich kousnutí nenávidět. Ale zároveň je můžeme i obdivovat. Třeba pro jejich proslulé skokanské schopnosti: dokáží vyskočit 20 centimatrů do výšky a 35 centimetrů do dálky. Kdyby se jim měl vyrovnat lidský skokan, musel by do dálky skočit 180 metrů! V následujícím videu můžete sledovat nejen celý vývojový cyklus blechy, ale také detailní záběry jejího úžasného odrazu:

Akční letáky