Jak připravit pohanku, aby byla zdravá i chutná?

Autor
Jana Bucharová

Ve vacích na hřbetech koní kočovných Tatarů k nám přicestovala před mnoha sty lety. Plody tvrdší než obilí bylo třeba mlít ve zvláštních mlýnech, ale ani to naše předky neodradilo a pohanku si velmi oblíbili. Je totiž snadno stravitelná a plná prospěšných živin. Z pohankové mouky pekli tmavý hutný chléb, z pohankových krup vařili výživné kaše a pekli placky. Pohance se dařilo i v podhorských oblastech, kde pšenka dobře nerostla. Dnes se na náš jídelníček vrací, a pokud si ji občas uvaříme, naše tělo nám poděkuje.

Blahodárný rutin a další účinky na zdraví

Pohanka je výjimečná vysokým obsahem flavonoidu rutinu.

• Tato látka je známa schopností zpevňovat cévy, díky čemuž pomáhá při praskání drobných žilek, při křečových žilách i hemoroidech.
• Snižuje také hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje obranyschopnost.

Nejvíce rutinu obsahují rozvíjející se květy a v téže době i listy, ale dostatek ho najdete i v plodech. Nejlépe rutin působí v kombinaci s vitaminem C, proto je k pohance dobré přidávat i čerstvé ovoce a zeleninu. Rutin je obsažen i v pohankovém medu.

Dále plody pohanky obsahují škroby, které mají nízký glykemický index a proto nasytí na dlouhou dobu, lehce stravitelné bílkoviny, prospěšné mastné nenasycené kyseliny, vlákninu, vitaminy skupiny B a E a také významné množství minerálních látek a stopových prvků, jako jsou vápník, fosfor, draslík, železo, mangan či zinek.

Pohanka neobsahuje lepek, proto si palačinky či lívance z pohankové mouky můžete dopřát i v rámci bezlepkové diety. Při pečení pro nedietáře je však výhodné přidat i mouku pšeničnou nebo žitnou, aby pečivo či koláče nebyly příliš hutné.

Pohanka v kuchyni

Pokud chcete v pohance zachovat co nejvíce cenných látek, po opláchnutí ji nevaříte, ale pouze zalijte vroucí vodou (na 1 díl pohanky přijde 1,5 až 2 díly vody – podle toho, jak měkká vám vyhovuje) a nechejte ji půl hodiny pod pokličkou nebo utěrkou. Tento způsob přípravy je ideální pro pohanku, která je loupaná mechanicky, bez použití vysokých teplot. Poznáte ji podle světlé barvy, zatímco kroupy, ze kterých byly slupky odstraněny při vysokých teplotách, jsou tmavé. Pohanku lze i povařit a pak nechat odstát. Pokud ji předtím na lžíci oleje nebo sádla velmi krátce opražíte, získá příjemnou oříškovou příchuť.

Vařená či spařená pohanka je dobrou přílohou (například s osmahnutou cibulkou, česnekem, kořením či houbami, které překryjí její ne každému příjemné aroma), lze jí zahustit polévky, přidat ji do karbanátků… Zakoupit lze i pohankovou mouku či vločky pro snadnou přípravu kaší.

Předchozí

Další

Autor Jana Bucharová.