Ve vacích na hřbetech koní kočovných Tatarů k nám přicestovala před mnoha sty lety. Plody tvrdší než obilí bylo třeba mlít ve zvláštních mlýnech, ale ani to naše předky neodradilo a pohanku si velmi oblíbili. Je totiž snadno stravitelná a plná prospěšných živin. Z pohankové mouky pekli tmavý hutný chléb, z pohankových krup vařili výživné kaše a pekli placky. Pohance se dařilo i v podhorských oblastech, kde pšenka dobře nerostla. Dnes se na náš jídelníček vrací, a pokud si ji občas uvaříme, naše tělo nám poděkuje.
Blahodárný rutin a další účinky na zdraví
Pohanka je výjimečná vysokým obsahem flavonoidu rutinu.
- Tato látka je známa schopností zpevňovat cévy, díky čemuž pomáhá při praskání drobných žilek, při křečových žilách i hemoroidech.
- Snižuje také hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje obranyschopnost.
Nejvíce rutinu obsahují rozvíjející se květy a v téže době i listy, ale dostatek ho najdete i v plodech. Nejlépe rutin působí v kombinaci s vitaminem C, proto je k pohance dobré přidávat i čerstvé ovoce a zeleninu. Rutin je obsažen i v pohankovém medu.
Dále plody pohanky obsahují škroby, které mají nízký glykemický index a proto nasytí na dlouhou dobu, lehce stravitelné bílkoviny, prospěšné mastné nenasycené kyseliny, vlákninu, vitaminy skupiny B a E a také významné množství minerálních látek a stopových prvků, jako jsou vápník, fosfor, draslík, železo, mangan či zinek.
Pohanka neobsahuje lepek, proto si palačinky či lívance z pohankové mouky můžete dopřát i v rámci bezlepkové diety. Při pečení pro nedietáře je však výhodné přidat i mouku pšeničnou nebo žitnou, aby pečivo či koláče nebyly příliš hutné.
Pohanka v kuchyni
Vařená či spařená pohanka je dobrou přílohou (například s osmahnutou cibulkou, česnekem, kořením či houbami, které překryjí její ne každému příjemné aroma), lze jí zahustit polévky, přidat ji do karbanátků… Zakoupit lze i pohankovou mouku či vločky pro snadnou přípravu kaší.