Zapomínání komplikuje běžný život

Jak se bránit zapomínání a jak rozpoznat a mírnit demenci?

Z nemocí, které do značné míry souvisejí s vyšším věkem, patří mezi ty nejobávanější Alzheimerova choroba. Zapomínání a demence má však vícero různých podob a rovněž i příčin.

Demence je degenerativní onemocnění mozku, které má několik podob. Nejčastější je Alzheimerova choroba, která byla nazvána podle německého lékaře Aloise Alzheimera, který ji popsal už v roce 1907 (a ve stejném roce i český lékař Oskar Fischer). Onemocnění se vyskytuje obvykle ve vyšším věku, nemusí tomu ale být vždy – až u 10 % pacientů se vyskytuje tzv. časná forma Alzheimerovy choroby, kdy příznaky přicházejí ve 30-50 letech věku.

Cévní onemocnění jako příčina demence

Druhá nejčastější je demence vaskulární, vznikající na podkladě cévního onemocnění (cévní mozková příhoda, ischemická choroba aj.). Projevy tohoto typu demence se mohou lišit podle míry a místa poškození. Obvyklý je tzv. schodovitý průběh - zhoršování není plynulé, chvíli se zdá být stav stejný a následně může dojít k rychlejšímu poklesu. Celkově také může výkon člověka značně kolísat během dne i mezi jednotlivými dny.

Třetím nejčetnějším typem demence je smíšený typ, kdy se projevují příznaky cévního onemocnění i projevy Alzheimerovy choroby. Vzácněji, ve zhruba 10–15 % případů, se vyskytuje demence s Lewyho tělísky, při které stejně tak dochází k úbytku kognitivních funkcí, ale navíc se projevují i potíže s hybností - tzv. parkinsonický syndrom, doprovázený častými pády. Pro tuto chorobu je charakteristická šouravá chůze a ztuhnutí svalstva.

Existuje také frontotemporální demence, kdy bývají nápadné zejména změny chování. To může být neadekvátní, objevují se změny sociálních dovedností a změny v emocích, přitom poruchy paměti se mohou vyskytovat až později. A konečně se demence může objevit také u jiných onemocnění, jako je třeba Parkinsonova choroba, a existuje také celá řada vzácnějších typů demence.

Mozek je do jisté míry možné podpořit cvičenímMozek je do jisté míry možné podpořit cvičenímAutor: LightField Studios / Shutterstock.com

Jak rozpoznat demenci?

Projevy demence jsou pozvolné a zpočátku nenápadné a někdy se proto zaměňují za projevy přirozeného stárnutí. Demence pak kvůli tomu bývá diagnostikována později, nebo dokonce vůbec ne.

Podle Mgr. Markéty Šplíchalové z České alzheimerovské společnosti se demence projevuje narušením kognitivních funkcí (poznávacích funkcí mozku, jako jsou paměť, řeč, myšlení, úsudek, plánování, pozornost aj.), provází ji také změny a poruchy chování a nálady (tzv. behaviorální a psychologické symptomy u demence), vede k poruše soběstačnosti a celkově má významné sociální dopady na člověka i jeho okolí. 

Mezi první příznaky onemocnění patří poruchy krátkodobé paměti. Každému z nás se občas stává, že například zapomeneme, kam jsme co položili, ale nemocný člověk bude věci hledat často, může je zakládat na nesprávná místa. Nemusí si pamatovat, že byl v obchodě, a druhý den tam bude chtít jít znovu. Může se opakovaně ptát na stejné věci nebo zapomínat na domluvené schůzky. Narušení řečových schopností se obvykle projevuje chudší slovní zásobou, problémy s vyjádřením se nebo nalezením vhodných slov a pojmů. Lidé s narušenými prostorovými schopnostmi zase bloudí i na známých místech.

Nemocní často také mohou mít problémy s financemi - například s placením složenek nebo s výběry z bankomatu. Člověk najednou zapomene brát léky, nebo jich naopak vezme více. Má potíže s ovládáním přístrojů a spotřebičů, jako jsou telefon, mikrovlnka či žehličku, ačkoliv je dosud zvládal. Blízcí nemocného si také často všimnou, že ztrácí zájem o dění kolem sebe, ubývá mu koníčků i aktivit.

Mění se i nálada a celkové psychické nastavení: postižený ztrácí schopnosti, které měl dříve, a kvůli tomu může být více smutný, plačtivý až depresivní. Hůře také chápe, co se kolem něj děje, může se u něj vyskytnout strach, nejistota, neklid až úzkost, u někoho také podrážděnost a agrese. Se ztrátou paměti i úsudku se někdy objevuje podezíravost - nemůže například najít své věci a obviňuje blízké, že mu je schovali. U Alzheimerovy choroby se také brzy objevuje ztráta náhledu na onemocnění - nemocný člověk těžko přijímá upozornění, že více zapomíná, a odmítá lékařské vyšetření.

Demence postupem času přináší i ztrátu soběstačnosti v běžných denních činnostech. Nejprve nemocný hůře zvládá komplexní činnosti, jako je například cestování městskou hromadnou dopravou, později to mohou být i jednodušší úkony, jako je úklid, nákup, vaření či hygiena a oblékání.

Zapomínání může velmi ztížit každodenní životZapomínání může velmi ztížit každodenní životAutor: Proxima Studio / Shutterstock.com

Zapomínání může mít řadu příčin

Ne každá porucha paměti musí nutně znamenat demenci, člověk může zapomínat i z řady dalších příčin. Například deprese může doprovázet demenci, ale může také sama o sobě způsobovat potíže s pamětí. Depresivní člověk je nesoustředěný, zapomíná, je unavený, ztrácí zájem o věci kolem sebe, jeho mozek je přetížený problémy, nad kterými neustále přemýšlí. Deprese se ale na rozdíl od demence dá lépe léčit. Zapomínání a nesoustředěnost se objevuje také u lidí s poruchami spánku nebo s úzkostnou poruchou. Příčinou může být i cévní mozková příhoda, úrazy mozku, bezvědomí trvající déle než 15 minut, dehydratace, delirium nebo působení stresu a významných životních změn.

Pokud pozorujeme jakoukoliv změnu paměti, řeči nebo myšlení,
měli bychom se obrátit na praktického lékaře, aby se mohla včas zahájit vhodná léčba. Můžeme také podstoupit bezplatné vyšetření pomocí testů v kontaktních místech České alzheimerovské společnosti po celé ČR. Na vyšetření nepotřebujeme doporučení od lékaře a vždy je lepší, pokud nás na ně doprovodí někdo blízký. V současné době bohužel neexistuje léčba namířená proti příčině onemocnění, nicméně některé léky (například tzv. kognitiva nebo také antidepresiva) mohou vývoj onemocnění zpomalit.

Existuje prevence?

S nejvýznamnějším rizikovým faktorem bohužel nic nenaděláme: je jím totiž věk. Zatímco v 65 letech postihuje demence zhruba jednoho člověka ze třinácti, v 90 letech už je to jeden člověk ze dvou. Určitou roli mohou hrát i genetické vlivy, zejména u časných forem Alzheimerovy choroby (s příznaky před 60. rokem věku). Riziko vzniku demence mohou ovšem zvyšovat i faktory, které ovlivnit můžeme. Jsou to choroby srdce a cév, neléčený vysoký krevní tlak (zejména ve středním věku), vysoká hladina cholesterolu v krvi, neléčený diabetes 2. typu, kouření, nadměrné užívání alkoholu či obezita.

Takže podobně jako u jiných chorob, i v prevenci demence je prospěšné dodržovat zásady zdravého životního stylu. Mezi jeho hlavní součásti patří kvalitní strava středomořského typu – konzumace libového masa, ryb, ovoce, zeleniny, olivového oleje. Obecně prospěšné jsou potraviny obsahující antioxidanty, pro mozek a srdce pak také nenasycené mastné kyseliny (omega-3), které najdeme především v tučných rybách. Mezi jejich zdroje patří i některé rostlinné oleje a výrobky z nich a také některé ořechy a semena (především vlašské ořechy a lněné semínko).

Pro mozek je důležitá i psychická aktivita - čtení, luštění, společenské hry, jakékoliv učení se novým věcem, které ho pomáhá udržet v kondici. Neméně důležitý je i pohyb, který hraje roli v prevenci řady onemocnění, včetně demence. Pro seniory je přínosné 30 minut rychlejší chůze denně, plavání nebo tanec. Takovéto aktivity mohou člověka navíc přivést do společnosti dalších lidí, pomáhat mu bojovat proti osamělosti a ovlivňovat náladu k lepšímu. Důležitými prvky v boji proti těmto onemocněním jsou totiž i dobré společenské vztahy a psychická pohoda.

Akční letáky