Jak se vyhnout chřipce, čím posilovat imunitu
25. 9. 2014

Jak se vyhnout chřipce, čím posilovat imunitu

Bolesti svalů, kloubů, hlavy, krku, teploty — to jsou známé příznaky chřipky. Co kromě očkování dělat, aby se nám vyhnula? Nejdůležitější je posilovat imunitu, aby se tělo infekci ubránilo nebo se s ní rychle vypořádalo.

Imunitní systém má několik úhlavních nepřátel, které sice dokáže přemoci, ale setkání s nimi ho může poškodit a oslabit na dlouhé měsíce.

Mezi infekce, které imunitu výrazně oslabují, patří například spalničky, ale také zdánlivě obyčejná chřipka.

Virus chřipky poškozuje jeden z druhů imunitních buněk, a přestože se tělo s infekcí nakonec vyrovná, utrpí při tom naše imunita citelné ztráty. Onemocnění chřipkou tak má nejen bezprostřední nepříjemné projevy, ale činí nás také výrazně zranitelnějšími ve vztahu ke všem ostatním druhům infekcí.

Co posílí imunitu?

Výživa

Imunitní systém spotřebovává na tvorbu stále nových protilátek a na tvorbu bílých krvinek zodpovědných za imunitní funkce velké množství energie a živin. Základem je proto správná výživa.

děti potřebují vitamíny

V naší stravě musí být dostatek bílkovin, protilátky jsou totiž také bílkoviny. Pro tvorbu bílých krvinek jsou zase zapotřebí některé vitaminy, především kyselina listová (je obsažena ve špenátu, brokolici nebo růžičkové kapustě) a vitamin B12 (obsažený v játrech, červeném mase, mléku a vejcích).

Otužování

Dalším z opatření je otužování. Stejně jako svaly, kosti a ostatní součástky našeho těla také imunitní systém zakrňuje, není–li často trénován. Svaly a kosti posilujeme pravidelným pohybem, imunitní systém můžeme trénovat otužováním.

Smyslem každého otužování je navodit situaci, která náš organismus mírně stresuje čili přechodně ho činí náchylnějším k infekci. Pokud se organismus do těchto situací dostává pravidelně a ve správné míře, vychází z nich patřičně posílen. Přitom je ovšem nutné dbát na hlavní zásadu: Chceme–li trénovat imunitní systém, nesmíme mu toho nakládat příliš. Jsme–li proto z nějakého důvodu oslabení nebo cítíme, že na nás „něco leze“, je nutné s nabuzováním imunity posečkat do doby, kdy budeme zase úplně zdraví.

Studená voda, saunování

Má–li nám být otužování něco platné v období, až udeří chřipková sezona a náš imunitní systém bude vystaven útokům ze všech stran, musíme se otužovat dlouhodobě a pravidelně. To znamená začít nejlépe ihned a pokračovat celý rok.

s otužováním se musí opatrně

i

Otužování je vhodné pro každý věk. Nikdy na ně není příliš brzy a nikdy není příliš pozdě. Důležité je zvolit vhodnou formu otužování pro daný věk.

Vhodné je otužování studenou vodou, které provádíme nejlépe každý den, přibližně jednou týdně je vhodné saunování. To pochopitelně není pro každého, jedná se přece jen již o větší zátěž pro organismus. Vyhnout by se mu měly

  • děti v předškolním věku,
  • kardiaci,
  • lidé s vysokým krevním tlakem,
  • na přechodnou dobu všichni, kteří se v dané chvíli necítí úplně zdrávi.

Malé děti nepatří do sauny a nejvhodnější u nich není ani sprchování studenou vodou, proto je otužujeme především častým pobytem na čerstvém vzduchu, přiměřeným oblékáním a vhodnou úpravou domácího prostředí – přetopený a nevětraný byt jim imunitu rozhodně neposílí!

Chřipková epidemie na obzoru

Pokud už vypuklo chřipkové období, měli bychom dodržovat zásady protichřipkové prevence:

V místech s velkou koncentrací lidí se viry šíří velice snadno. Je-li v našem
regionu hlášena chřipková epidemie, vynecháme návštěvu divadel a kin, koncertů, plesů či sportovních zápasů.

teplota

i

Kombinace prochladnutí, únavy a poletujících kapének nás jinak spolehlivě na několik dní připoutá k posteli a hrnku čaje.

Musíme-li cestovat autobusem plným chrchlajících lidí, dáme si aspoň šálu před ústa a nos, nebo použijeme respirátor (je běžně k dostání v některých lékárnách či obchodech s pracovními oděvy nebo pomůckami).

Myjeme si pravidelně ruce – zejména po návratu z venku a před jídlem. Virus se velmi často přenáší například tak, že si chřipkou nakažený člověk při kýchnutí kryje ústa rukou a pak se chytí tyče v autobusu. Zdravý nešťastník se chytí po něm téhož místa, a pak si třeba neumyje ruce a koupí si párek v rohlíku. Virus do těla nejsnáze vstupuje sliznicí úst nebo spojivkami. Proto je lépe vůbec si nesahat do obličeje – leda až po umytí rukou teplou vodou a mýdlem.

Totéž platí i pro kýchání. Kýcháme zásadně do kapesníku, nezakrýváme si ústa rukou, protože jimi pak předáváme nákazu dále. Nekýcháme neodkrytě, protože do ovzduší vyšleme tisíce mikroskopických kapiček slin s velkým obsahem všemožných virů a bakterií, které sídlí v našich ústech a krku.

Během dne pijeme hodně tekutin (ale ne alkohol, protože ten naopak oslabuje).
Jíme citrusové plody, protože dodávají hodně vitaminů, a ze stejného důvodu
také hodně čerstvé zeleniny.

Chodíme často na čerstvý vzduch do přírody a dál od přelidněných městských ulic. Organismus pookřeje a bude lépe schopný bránit se infekci. Z téhož důvodu to doma nepřeháníme s topením.

Pro Receptář Soňa Havlová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: devětpluspět = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS