obrázek z archivu ireceptar.cz

Jak vzniká med, včelí vosk, chléb a propolis a jak je využívat?

Hlavním posláním včel je opylování rostlin, člověk ale včely chová i proto, aby získal jejich cenné produkty. Především med, vosk, pyl a propolis. Tyto dary včel jsou pro nás lahůdkou i lékem.

Med je invertní roztok nižších cukrů s obsahem vody a dalších obohacujících látek, které jsou identické s rostlinou. Vzniká ze sladkých šťáv rostlin, k nimž včely přidávají výměšky svých vnitřních žláz. Proto hovoříme o živočišném produktu. Medy dělíme podle zdroje snůšky na nektarové a medovicové. Nektarové medy vznikají nasátím sladké šťávy včelou v kalichu květu rostlin, medovicové sběrem zpracované mízy stromů, kterou vylučují mšice, červci a mery. Včely ji sbírají jako kapičky vyloučené sladké šťávy na povrchu listů a jehliček stromů.

V praxi se často setkávám s názorem, že lesní medovicové medy jsou nejlepší. Klást si otázku, který med je kvalitnější, je ale naprosto zbytečné. Všechny medy mají vysokou kvalitu, liší se jen složením ovlivněným rostlinou, ze které pocházejí.

Včelí med, vosk, propolis a pyl neboli včelí chlébVčelí med, vosk, propolis a pyl neboli včelí chlébAutor: Archiv ireceptar.cz

Medová továrna

K naplnění jednoho medného váčku musí včela navštívit až 1000 květů, denně vylétá až šedesátkrát. Ve snůškovém období včely vylétají z česen vysokou rychlostí přímým směrem, přitom se nedokáží vyhnout nenadálé překážce. Pokud se tedy člověk nechce stát terčem, neměl by se před česny zdržovat.

  • obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

    Jedno včelstvo spotřebuje za rok asi 90 kg medu, 40 kg pylu a 40 l vody.

    Po vyhledání zdroje pastvy včela nejprve analyzuje nektar savým jazýčkem. Zjistí tak obsah cukru, vody a minerálních látek.
  • Poté nasaje nektar do medného váčku uvnitř těla, kde probíhá první proměna – štěpení cukru na glukózu a fruktózu.
  • Po příletu do úlu létavky předávají částečně rozštěpený obsah medného váčku včelám úlovým. Když se při předávání sladké šťávy spojí jazýčky, vypadá to, jako kdyby se pusinkovaly.
  • Další dny se roztok štěpí v medových váčcích úlových včel. Ty pak rozštěpenou sladinu uloží do plástové buňky, kde zraje a snižuje se v ní obsah vody pod 18 %. Po vyzrání medu včely buňky uzavřou voskovými víčky. Tak je bezpečně zakonzervována vzácná tekutina.

Včela sbírající nektarVčela sbírající nektarAutor: Archiv ireceptar.cz

Poměrně často musím vyvracet názor, že zkrystalizovaný med je doplňovaný cukrem. Není, překrystalizace je přirozený biologický proces a naopak potvrzuje pravost medu.

Včelí vosk

Vosk včela vytváří ve speciální žláze a vylučuje jej do sternitů (pánviček) na spodku prodlouženého zadečku. Ztuhlé voskové lupínky jsou odebírány ostatními včelami a dále zpracovány na stavbu díla. Pokud mají dostatek potravy, včelí dělnice vosk vylučují zpravidla mezi dvanáctým až osmnáctým dnem života. Na výrobu 1 kg vosku včela spotřebuje 3 kg medu a 50 g pylu.

Svíčky ze včelího vosku krásně voníSvíčky ze včelího vosku krásně voníAutor: Archiv ireceptar.cz

Pozor při vyváření plástů pro získání vosku: rozvařená vosková kaše, kterou je nutné prolisovat přes hustou tkaninu, dokáže i přes ochranný oděv způsobit popáleniny.

Včelí chléb a mateří kašička

Pyl je pohlavní samčí buňka, která kromě genetické informace obsahuje také bílkoviny, volné aminokyseliny, nukleové kyseliny (ribonukleovou a deoxyribonukleovou), minerální látky, vitaminy, cukry, tuky, organické kyseliny, enzymy, vonné a chuťové složky, fytoncidní látky (působící antibioticky) a vodu. Díky pylu vzniká v kojicích žlázách včely mateří kaše. Právem se pylu také říká včelí chléb.

Včela pyl získává na tyčinkách květů rostlin. Pylová zrna mají různý tvar a barvu, liší se především způsobem přemísťování: hmyzosnubné rostliny mají pylová zrnka opatřena záchytným systémem háčků a úchytů, kdežto větrosnubné rostliny opatřily pylovým zrnkům vzdušné komory, které je nadnášejí ve větru.

včelky dělnicevčelky dělniceAutor: Archiv ireceptar.cz

V košíčcích umístěných na zadních končetinách nosí včely rouskový pyl. Surové pylové zrnko je opatřeno na povrchu tvrdou slupkou, která chrání jeho vnitřní obsah podobně jako skořápka ořech. Proto je pyl v buňkách plástu následně enzymaticky fermentován výluhem slinné žlázy včely. Fermentace je biologický proces, při kterém se poruší obal pylového zrna, čímž se otevře jeho jádro. Takto zpracovaný pyl se nazývá perga.

Při sběru pylu je dobré si zhotovit „pylochyt“ umístěný mimo úl. Získáme absolutně čistý rouskový pyl bez příměsí voskových lupínků a jiných drobných nečistot. Pyl odebíráme každý den, jinak zplesniví. Získaný pyl okamžitě usušíme v domácí sušičce na ovoce, uložíme jej do lahviček s hermetickým uzávěrem a konzumujeme v medu nebo v jogurtu.

Včely pracují na medovém plástuVčely pracují na medovém plástuAutor: Archiv ireceptar.cz

Zázrak jménem propolis

V minulém režimu se propolis jako zázračná medicína pašoval z Jugoslávie, přitom byl k mání u každého zdejšího včelaře. Společnost odrostlá na penicilínu však přírodním prostředkům nedůvěřovala. Dnes již umíme propolis nejen zpracovat, ale také využívat jako přírodní antibiotikum s širokým spektrem působnosti. Chytrá příroda chrání pupeny stromů potahem z pryskyřice. Tím zabraňuje atakům plísní, virů, mykóz a bakterií. Včela schopnosti pryskyřice využívá k ochraně svého příbytku. Pryskyřici sbírá na pupenech, obohacuje ji výměšky svých slinných žláz a mění ji na propolis. Tím pak potírá stěny úlů, rámečky, plásty a vše ostatní, čímž vytváří prostředí bez mikrobů.

Akční letáky