Knajpovací chodníčky na potocích se studenou vodou už najdeme nejen v Rakousku, ale i u nás.
Zdroj: Shutterstock.com

Co se stane s vaším tělem, když se budete otužovat. Právě teď je nejlepší začít

Otužování je skvělý způsob zocelování vlastního těla. A právě teď je nejlepší doba, kdy s ním začít.

Je to jen pár let, co dal film Bába z ledu všem generacím jasně najevo, že v pozdním věku je přece možné nejen najít partnera, ale taky se pustit do nových životních výzev. Třeba se uprostřed zimy vnořit s partou podobně naladěných šílenců do ledové Vltavy, Labe nebo Moravy. Zatímco láska ve starším věku je stále spíš tabu, z otužování se mezitím stal celosvětový trend. Kdo se nenoří do kádě, jako by ani nebyl. Činnost, která na první pohled vyvolává spíš úlek, má přitom řadu zdravotních přínosů. A pokud se k ní přistoupí správně a s rozvahou, nejde o nijak drastickou metodu, spíš o postupné poznávání sebe sama a překonávání vlastních hranic.

V létě do bazénu, v zimě klidně jen do studené sprchy V létě do bazénu, v zimě klidně jen do studené sprchy Zdroj: Shutterstock.com

Hlavně pomalu

Jedním z propagátorů otužování je třeba Nizozemec Wim Hof, řada z nás se už nejspíš setkala s fotografiemi nebo videi toho, jak se noří do bazénu plného ledových kostek či do díry vysekané v ledu. S úsměvem na rtech a také s ledovým klidem. Tenhle ledový muž přísahá, že chladová terapie organismu jedině prospívá. A ačkoli zrovna na jeho osobní přístup se názory různí, o prospěšnosti otužování jako takového se odborníci, včetně lékařů, většinou nepřou – i když důležité je říct, že bychom k ní měli přistupovat s mírou. Zvlášť v případě, že se celý život balíme do dvou vrstev navíc, trpíme studenýma nohama a zahlížíme na každého, kdo v zimě otevře okno.

Pokud se rozhodneme to alespoň zkusit, měli bychom začít zlehka. Ať to bude v parném létě, nebo uprostřed února. „Pro začátek doporučuji spíš minimalistický přístup. Vzít pár kostek ledu, zalít je studenou vodou a připravit si tak lázeň klidně jen pro dlaně a chodidla,“ radí český biohacker Libor Mattuš (www.libormattus.com), autor knihy Chladová terapie: kompletní průvodce otužováním. „Postupně si tak můžeme fyzicky i mentálně zvykat na zimu, protože tu vždy nejvíc cítíme právě v končetinách. A když otužíme je, otužíme se i celí. Pokud se pak třeba po roce rozhodneme pro celotělový ponor, bude pro nás výrazně snazší.“ Voda by podle něj měla být studená, ale ne nepříjemně. Jen tak, abychom do ní části těla dokázali ponořit v klidu, bez sevření a alespoň trochu s radostí.

Uvolnit se, klidně dýchat a uvědomovat si, co nám koupání v ledové vodě přináší Uvolnit se, klidně dýchat a uvědomovat si, co nám koupání v ledové vodě přináší Zdroj: Shutterstock.com

Tohle mi dělá dobře

Právě vědomí, že se snažíme nějak prospět svému tělu, je podle Libora Mattuše další klíčovou částí úspěchu. Pokud se začneme chladu bránit, dostane mozek signál o ohrožení, v těle se rozjedou stresové reakce a příznivých účinků se nedočkáme. „Na seminářích učíme různé dechové techniky, které pomáhají se s chladem vyrovnat v klidu, ale není to žádná věda,“ popisuje Libor Mattuš. „Stačí přijít na to, co zrovna nám vyhovuje. Můžeme si chlad personifikovat a zkusit si s ním povídat, poznávat ho.“ Dobře fungují také nejrůznější vizualizace, můžeme si třeba dlaně představovat jako teplé a prokrvené, v klidu a opakovaně vyslovovat, že nám je dobře. A také si uvědomovat, říkat nebo jen v hlavě formulovat, co od chladové terapie očekáváme, jak nám pomáhá, do budoucna i v danou chvíli.

Dobrý sluha

Chladovou terapii podstupuje každý s jiným cílem. Většina těch, kdo se jí věnují, mluví o zlepšení fyzické kondice, ale i nálady, energie a celkově dobrém pocitu z vlastního těla. Zima pomáhá zlepšit stav pleti. Má dobré účinky v období chřipkových nákaz a viróz. Otužilci si totiž často dokážou s nemocí poradit bez příznaků nebo s lehčím průběhem. I drobné otužování, jako chlazení rukou a nohou ve studené vodě, které pro začátek doporučuje Libor Mattuš, pomáhá zlepšovat termoregulaci těla a i po menopauze, andropauze nebo obecně ve vyšším věku řešit problém studených nohou. Je ovšem potřeba věnovat se mu pravidelně, alespoň dvakrát nebo třikrát týdně.

Vyběhnout v zimě bosi do sněhu? Úleva pro mozek i chodidla Vyběhnout v zimě bosi do sněhu? Úleva pro mozek i chodidla Zdroj: Shutterstock.com

Pokud se rozhodneme posunout až k celotělovému ponoru, můžeme si připočítat například zlepšení celkového stavu kardiovaskulárního systému. Pravidelný pobyt v chladu totiž pomáhá do těla vyplavovat molekuly oxidu dusnatého, které vylepšují cévní výstelku a celkově mají blahodárný účinek. Zároveň ale platí, že právě celotělový ponor i jen do chladné vody může být pro někoho nebezpečný. Mezi ohrožené skupiny patří právě kardiaci, kterým ale na druhou stranu může rozumná forma otužování pomoci. Proto je důležité, pokud bychom rádi otužování celého těla vyzkoušeli, ale máme jakékoli zdravotní problémy nebo nám už zkrátka není dvacet ani čtyřicet, poradit se s lékařem a do rozsáhlejší chladové terapie se pak pustit nejlépe pod vedením školeného instruktora. „Podle mě je ale skvělé začít v jakémkoli věku. Naopak je to možná lepší. Je to totiž podobné jako se sportem. Jako mladí máme spoustu sil a snadno se přetrénujeme. Sám vidím, že řada nadšenců po pár měsících končí. Zatímco ve vyšším věku máme více času, už na sebe dokážeme nespěchat, a tím spíš se dokážeme se zimou přátelit po delší dobu.“

Teď je nejlepší čas začít s otužováním. Teď je nejlepší čas začít s otužováním. Zdroj: Shutterstock

Dlouhá cesta k cíli

V zásadě je tedy jedno, zda skončíme u dlaní, nebo si jednou celí vlezeme do ledové kádě. Pokud si ale nějaký cíl nastavíme, je dobré nespěchat. „Je to jako trénink na olympiádu. Taky není hotovo za týden, sportovci se pečlivě připravují několik let a stejně tak začínající otužilci by měli po krůčkách, klidně i v průběhu dvou, tří nebo těch čtyř let, postupovat k cíli,“ přirovnává i v tomto případě Libor Mattuš terapii ke sportu. Začít právě během léta, v září nebo srpnu, kdy je ještě teplo. Počkat a až po čase do lázně pro ruce a nohy přihodit o pár kostek ledu víc. Nebo ponořit větší část končetin, ale klidně jen o pár centimetrů. „Prodlužovat čas, z původních dvaceti sekund, které obvykle doporučujeme, až po dvě nebo tři minuty,“ popisuje. „To celé si rozložit alespoň do pár týdnů a pak až začít s dalším krokem.“ Poslouchat tělo a vnímat, jestli si samo říká o přídavek, nebo naopak zbrždění celého procesu. Zároveň je důležité nenechat se omezit vlastními předsudky ani představami, že chlad nám škodí. „Od vzniku lidstva byl naším souputníkem a náš organismus je zvyklý s ním pracovat. Je to nástroj, podobně jako nůž nebo oheň, a pokud se naučíme ho správně a zodpovědně používat, může nám velmi prospět.“

Titulka Receptář srpen Titulka Receptář srpen Zdroj: VLMedia

Zdroj: Časopis Receptář

Akční letáky