Jalovčinky jako koření i lék aneb rozmanité využití plodů jalovce
9. 2. 2019

Jalovčinky jako koření i lék aneb rozmanité využití plodů jalovce

Jalovčinky se svou pryskyřičnou vůní lesa skvěle okoření zvěřinu. Ovšem mají i léčivé účinky. Pročišťují močové cesty, odvodňují, povzbuzují metabolismus. Jak je pěstovat, sklízet a užívat?

Jalovec obecný (Juniperus communis) je naše původní dřevina s voňavým jehličím a výjimečně aromatickým i plody. Můžeme ho pěstovat na zahradě, aniž bychom se museli obávat přenosu rzi hrušňové na ovocné stromy – na rozdíl od jalovce čínského a dalších druhů není náš domácí jalovec jejím mezihostitelem. Abychom se dočkali plodů musíme pěstovat samčí i samičí rostlinu a dopřát jim světlé místo. Na půdu ani vláhu náročné nejsou, dorůstají obvykle do výše kolem tří metrů. Namnožit je lze polovyzrálými řízky, odebranými nejlépe v červnu.

Jalovec obecný (Juniperus communis)

Jalovčinky jsou též běžně k dostání jako koření. Podrcené jsou vynikající ke zvěřině, drůbeži, paštikám, nádivkám. A kromě ginu mohou ochutit i další nápoje. Zároveň jsou účinným lékem na řadu obtíží.   

Jalovčinky jako lék

Jalovčinky působí jako silné diuretikem, které dezinfikuje močové cesty a je účinné i proti zadržování vody v těle. Plody jalovce podporují též látkovou výměnu a trávení, tlumí nadýmání. Nesmí se však užívat při onemocnění ledvin, protože je i v malých dávkách dráždí. Jalovčinky opatrně a jen krátkodobě užíváme při nekomplikovaných zánětech močových cest, nejlépe ve směsích.

Před použitím jalovčinky podrtíme, budou účinnější

Jak je užívat?

Nálev připravený z čajové lžičky rozmělněných plodů na šálek vody užíváme jednou až dvakrát denně po dobu dvou až tří týdnů. Pojídat můžeme i čerstvé jalovčinky, raději po malých dávkách – několik bobulí denně.

Zevně přinášejí jalovčinky úlevu při revmatismu – jako obklady či přísada do koupele. Jalovcovou silici můžeme přidat do masážního oleje na unavené svaly a šlachy. Nebo macerujeme v oleji roztlučené jalovčinky.

Co se skrývá v plodech?

Jalovčinky obsahují 30 % invertního cukru, 9 % pryskyřice, 2 % na terpeny bohaté silice, jež je z hlediska léčebného účinku nejvýznamnější. Dále inosid, flavonový glykosid, třísloviny, hořčinu juniperin, vitamin C, kaučuk, soli draslíku a vápníku.

Plody se sklízejí na podzim v době zralosti a suší v tenkých vrstvách na stinných a vzdušných místech. Bobule získají kořenitý pach a nasládlou pryskyřičnou chuť.

Autor Jana Bucharová.

Související články

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: sedmmínusšest = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2019 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS