Podle tradiční čínské medicíny jsme zdraví tehdy, pokud jsou principy jin a jang v našem těle v harmonii – v přirozeném a vyváženém vztahu. Když jedna síla příliš vzroste a tato nerovnováha trvá příliš dlouho, systém vykolejí – a my onemocníme.

V důsledku nerovnováhy sil jin a jang (ať již jde o přebytek nebo nedostatek) vzniknou zpočátku nevinné potíže, které se však časem mohou změnit ve vážnou chorobu, tvrdí zastánci tradiční čínské medicíny.

Jin a jang – vitální síly

Veškerý život se podle tradiční čínské medicíny opírá o dva faktory: hmotu (jin) a energii (jang). Každý člověk má určitou základní konstituci a tím i dispozice k poruchám. I když se cítíme zdravě, je dobré vědět, zda jsme typ jang (tzv. „horký“) nebo jin („studený“), protože pak můžeme prostřednictvím odpovídající výživy zachovat své zdraví a případné malé potíže včas vyrovnat.

Také potravinymají svůj temperament

Výživa musí padnout jako dobře střižený oblek, tvrdí čínské přísloví. Vyvážená strava udržuje tělo zdravé a pomáhá předcházet onemocněním, případně je léčit. Podle tradiční čínské medicíny se i potraviny a nápoje dělí na jang a jin. Podle své schopnosti vyvolávat teplo nebo chlad se pak dále rozdělují na

  • horké,
  • teplé,
  • neutrální,
  • osvěžující,
  • studené.

Horké potraviny nás v zimě i v malém množství chrání před chladem. Při přehnané spotřebě však vytvoří velmi rychle stav vnitřního horka. Podle čínské medicíny jsou ve svém energetickém působení extrémem zvyšujícím v těle jang, proto bychom je měli používat s rozvahou a v malých množstvích. Čínská medicína řadí mezi horké potraviny:

  • pálivě ostrá koření (pepř, chilli, muškát, zázvor a skořice),
  • jehněčí a kozí maso, uzeniny, pečené a grilované potraviny (např. steak),
  • vysokoprocentní alkohol, svařené víno, fenyklový čaj.

Teplé potraviny by měly být na jídelníčku v každé roční době, zvláště při chladném počasí. Jsou vhodné především pro ženy. Pouze v parném létě nebo při stavech, jako je horečka, neklid, hyperaktivita, bolesti hlavy, bychom měli teplé potraviny ve stravě omezit. Patří sem:

  • drůbež, většina ryb,
  • ovčí a kozí sýr,
  • polévky a zeleninové směsi,
  • tykev, fenykl, jedlé kaštany, většina sušených natí a bylin,
  • ocet, ostré koření, cibule, česnek, koriandr, majoránka,
  • sušené ovoce, rozinky, vlašské ořechy,
  • pohanka, káva a kávovina,
  • červené víno.

Potravinami s lehce ohřívající a neutrální kvalitou můžeme vyrovnat nedostatek pohybu, vychlazenou stravu a citové kolísání.

Neutrální potraviny (především jídla z obilovin) by měly tvořit základ stravy. Budují naši základní energii a současně regulují přebytky a nedostatky jinu a jangu. Po jídle z biologicky plnohodnotného obilí a vařené zeleniny, doplněného vhodnými bylinkami, se cítíme spokojeně a nemáme potřebu mlsat. Patří k ním:

  • celozrnné obiloviny a chléb z nich,
  • zelenina s pevnou konzistencí jako karotka, fazole, zelí, celer, ořechy a luštěniny,
  • telecí a hovězí maso (vařené nebo dušené), divočina, vejce,
  • máslo, kravské mléko, sladká smetana,
  • med, slad, sladové pivo,
  • hroznová šťáva.

Důsledkem pomalé látkové výměny je často nadváha. „Trávicí oheň“ hoří pouze slabě a nemá dostatek síly, aby přeměnil stravu na teplo a energii. Kdo se snaží nadváhu snížit konzumací osvěžujících a studených potravin (syrové zeleniny a ovoce, mléčných výrobků), ještě více oslabuje jang a energie trávení stále více stagnuje. Na nadváhu pak nezabere žádná dieta.

Použití osvěžujících potravin by podle tradiční čínské medicíny mělo být podobné jako užití teplých potravin: Měli bychom je jíst pravidelně v malých množstvích jako přílohu. Tyto potraviny a nápoje posilují jin, v létě a při stavech horkosti by měl být jejich podíl zvýšen a naopak v zimě a při stavech chladu snížen.

Přílišná konzumace těchto potravin vede po delší době ke zchladnutí „ohně trávení“, objevují se problémy s trávením, oslabení odolnosti, poruchy látkové výměny a citlivost na chlad. Tradiční čínské rozdělení řadí k osvěžujícím potravinám:

  • většinu zeleniny,
  • domácí ovoce,
  • sojové výrobky,
  • houby,
  • výrobky z kyselého mléka jako tvaroh, kefír aj., měkké sýry,
  • ovocné a bylinné čaje,
  • bílé víno, šampaňské, pšeničné pivo.

Studené potraviny ochlazují, což může být za velkých veder žádoucí, ale jinak přemíra studených (a osvěžujících) potravin oslabuje sílu jang. Právě této energie ovšem tělo v zimě potřebuje zvýšené množství – doporučované jižní ovoce a citrusové plody tak oslabují imunitu a tím napomáhají nachlazení.

Studené a osvěžující potraviny je proto lépe konzumovat povařené. Patří sem:

  • syrová strava a všechny chemicky a průmyslově připravovené výrobky,
  • některá zelenina (rajská jablka, okurky, cukety),
  • exotické a jižní ovoce (kiwi, pomeranče, ananas, mango),
  • jogurt, zmrzlina, umělý pokrmovýtuk, sůl,
  • většina ovocných a zeleninových šťáv,
  • ovocné a aromatizované čaje,
  • mátový čaj, černý čaj,
  • minerální vody.

Jak se stravovat rovnovážně

  1. Základní součástí jídelníčku by měly být potraviny neutrální, teplé a osvěžující.
  2. Podle tradiční čínské medicíny jsou slezina a žaludek tzv. orgány „středu“, rozdmychávají a vyživují „oheň“ trávení. Posílíme je neutrálními potravinami, zvláště plnohodnotnými obilovinami.
  3. Vaříme podle ročních období: Na jaře a v létě bychom měli používat více osvěžujících přísad, které doplníme malým množstvím chladných potravin, nebo pít čaje a šťávy s osvěžujícím až chladným účinkem. Na podzim a v zimě zase musíme zvýšit podíl teplých potravin a přidat malé množství horkých.
  4. Pokud máme v létě jako hlavní jídlo salát, podáme nejdříve horkou polévku, pokud podáváme pečené maso, doplníme je výhonky, ovocem nebo zeleninou.Dbáme na vyváženost: Všechny pokrmy by měly mít celkový harmonický účinek z hlediska termického i chuťového. Proto kombinujeme přísady s rozdílným tepelným účinkem.
  5. Jíme vařené pokrmy. Vařené a teplá jídla jsou nejlépe stravitelná, dodávají energii a zanechávají skutečný pocit nasycení.

Výživa podle pěti prvků

Tradiční čínská medicína přiřazuije k jednotlivým ročním obdobím pět prvků: Dřevo představuje jaro, oheň značí léto, Země symbolizuje pozdní léto, kov zastupuje podzim, voda je znamením zimy. Tyto prvky představují pět energetických kvalit, které jsou všude kolem nás, vzájemně se ovlivňují a pravidelně se střídají.

Jaro je ve znamení dřeva

Vhodné jarní potraviny mají kyselou chuť a značná část z nich je zelená. Na jaře bychom měli konzumovat lehkou potravu kyselé chuti, která podporuje energii jater a žlučníku. Při oslabení obou těchto orgánů je vhodné přidat i sladkou chuť.

Podle čínské medicíny kyselá chuť „uchovává tělesné šťávy.“ Kdo sportuje a hodně se potí, nebo kdo se zdržuje v suché místnosti, měl bych pít kyselé osvěžující ovocné čaje, nebo jíst ovoce a kompoty.

Kyselá chuť také „směřuje energii v těle dolů“. Při stavech, které naši energii „zvedají“ (zlosti, citové podrážděnosti a stresu), můžeme zkusit vypít nakyslý osvěžující nápoj, aby se uklidnilo naše srdce.

Také při horečce (stoupá jang) se doporučuje jíst nakysle osvěžující pokrmy. Opatrně při jídle kysele chladných potravin (jogurtu, jižního ovoce, rajčat a dalších). Převaha těchto potravin oslabuje žaludek a slezinu, z dlouhodobého hlediska pak celý organismus.

Které potraviny se řadí k prvku dřeva

Teplé: zelené obilné zrno, granátové jablko, švestka, ocet, petržel, slepičí maso, třešňová šťáva.

Neutrální: předvařená pšenice bulgur, kuskus, špalda,ostružiny, maliny, kvasnice, šípkový čaj.

Osvěžující: pšenice, kyselá jablka a třešně, rybíz, jahody, brusinky, mandarinky, pomeranče, angrešt, borůvky, výhonky luštěnin, řeřicha, kyselé zelí, kachní maso, tvaroh, kyselé mléko, ibiškový, slézový a meduňkový čaj, sekt, bílé víno.

Studené: pšeničné klíčky a výhonky, ananas, kiwi, citron, výhonky fazole mungo, šťovík, rajče, jogurt.

Recept pro jarní období

Šťavnatá zeleninová pánev s pšenicí

Pokrm je osvěžující; doplňuje jin a vytváří šťávy.

Potřebujeme

  • pšenici nebo pšeničný bulgur (D)
  • cuketu (Z)
  • jarní cibulku (K)
  • rajče (D)
  • pepř (K)
  • sůl (V)
  • sezamový olej (Z)
  • bílý jogurt (D)
  • petrželovou nať (D)

Vysvětlivky: D = dřevo, O = oheň, Z = země, K = kov, V = voda

Jak na to

Pšenici nebo bulgur uvaříme podle návodu na obalu. Na lžíci sezamového oleje krátce podusíme pokrájenou cuketu, rajče a jarní cibulku a promícháme s uvařenou pšenicí (bulgurem).

Hotový pokrm osolíme a opepříme, přidáme do něj polévkovou lžíci bílého jogurtu a posypeme nasekanou petrželovou natí.

Helena Toušková, foto Hana Toušková