Kopřiva však není jen úporný plevel, může být i užitečná. Lidé odpradávna využívají množství léčivých a užitkových rostlin, které však bývají typické pouze pro určitou oblast a konkrétní potřebu. Jen zlomek z nich je rozšířen téměř po celém světě a používán k mnoha různým účelům. Kopřiva patří mezi ně. Obsahuje látky využitelné v lékařství a v kosmetice (např. chlorofyl a jiná barviva, různé kyseliny, aminokyseliny, sacharidy, třísloviny a další), vitaminy (A, B1, B2, B3, C, K) a minerály (hlavně železo a hořčík). Lékařství a kosmetický průmysl používají šťávy z čerstvých kopřiv, sušené listy a v menší míře i kořeny.

Kopřivové košile v létě chladí, v zimě hřejí

Kopřiva byla a je i v současnosti (i když již v menší míře) využívána také jako rostlina poskytující pevná vlákna, z nichž se vyrábějí odolné látky, nitě, rybářské sítě a provazy. Oděvy se z kopřiv vyráběly již před šesti tisíci lety. Oproti lnu má kopřiva několik výhod – kopřivová příze (získává se z dutých stébel) je jemnější a elastičtější, její výroba je jednodušší, levnější a nezatěžuje tolik životní prostředí jako výroba příze ze lnu. Kopřivové oděvy udržují lepší tepelnou pohodu – v létě v nich není horko a v zimě více zahřejí. Z kopřivových tkanin se vyráběly i různé brašny, tašky, ubrusy nebo třeba síta, přes která se prosívala mouka či čistil med.

Kopřiva na zahradě, strážkyně bezpečí

Naši předci věřili, že zlí duchové se kopřiv bojí, proto je využívali k magickým obřadům. Například zlobivé dítě šlehali kopřivou, aby z něj vyhnali nečisté síly, které údajně způsobovaly jeho hyperaktivitu. Věřili také, že různé amulety a koberečky utkané z kopřiv dokáží odhánět duchy a že pokud je budou mít ve svém obydlí, bezpečně je ochrání před temnými silami. Košťaty z kopřiv se z domu vymetalo „uhranutí“ a kopřivy rostoucí v zahradě byly považovány za jakési tělesné strážce domu.

Kopřivové krmení

Kopřiva byla a je dodnes podávána kravám a kozám jako krmivo podporující zdraví zvířat a zvyšující produkci mléka. Nasekanými kopřivami se krmí také drůbež, jež pak bývá v lepší kondici, rychleji přirůstá a vajíčka mají lepší kvalitu. Můžeme je nasušit i na zimu. Sušené kořeny kopřivy se prodávají jako doplňkové krmivo obsahující množství vlákniny pro morčata, křečky, králíčky a jiné domácí miláčky.

Recepty pro zdraví i krásu

Pastová kopřivová polévka

  • Do hrnce s vodou nadrobno nakrájíme asi 0,5 kg brambor a vodu přivedeme do varu.
  • Důkladně omyté kopřivy (asi 15–20 mladých výhonů) spaříme vařící vodou a poté nadrobno nakrájíme.
  • Kousky kopřiv zlehka osmahneme na rostlinném oleji (asi 2 minuty) a poté je přidáme k vařícím se bramborám (7–10 min. před uvařením brambor).
  • Mezitím v asi 100 ml vody rozmícháme 1 lžíci mouky, připravíme kousky cibulky, mrkve a vavřínového listu, vše na pánvi krátce osmahneme a přidáme k bramborám a kopřivám, dle chuti osolíme a vše důkladně zamícháme.

Hotová polévka bude mít pastovitou konzistenci. Po naservírování můžeme dle chuti do polévky přidat natvrdo uvařené vejce a smetanu nebo majonézu.

Kopřivový čaj

Můžeme ho připravovat z čerstvých i sušených listů (asi 5 čerstvých listů či 1 lžíce sušených na jeden šálek čaje). Listy zalijeme horkou vodou a necháme asi 15 minut luhovat. Kopřivový čaj pomáhá při chřipce a nachlazení, léčení jaterních a žlučových potíží, cukrovky, střevních a žaludečních problémů, zánětů horních cest dýchacích či revmatismu.

Vlasová tinktura

Podporuje růst a vitalitu vlasů. Připravujeme ji z kořenů sklízených na jaře nebo na podzim. Kořeny nakrájíme na drobné kousky, naplníme jimi sklenice, zalijeme 35–45% alkoholem a necháme 14 dní luhovat (lahvičku každý druhý den protřepeme). Poté výluh slijeme do tmavé skleněné láhve a každý den si můžeme tinkturou masírovat pokožku hlavy.

Proč pálí?

Mladé listy kopřivy se hodí do salátů, můžeme z nich připravit polévku nebo léčivé čaje. Pokud kopřivy seřízneme, obrazí a můžeme mladé listy sklízet i v létě.

Listy kopřivy jsou pokryty žahavými chloupky (tzv. trichomy) z oxidu křemičitého s kulovitou ampulkou na vrcholu, napuštěnou směsí kyseliny mravenčí, histaminů, serotoninu a nervových hormonů. Po dotyku se chloupky zabodnou do kůže, ampulka se ulomí a tekutina se okamžitě dostane do rány. Hlavním úkolem této zbraně je odradit býložravé živočichy od konzumace. Pálivost kopřivy se odráží i v jejím latinském rodovém názvu Urtica, odvozeném od slova uro = pálím. Druhové jméno dioica je řeckého původu, znamená dvoudomá a označuje, že kopřivy vytvářejí samčí a samičí rostliny. Kopřivy mohou být vysoké 140 cm i více. Jejich kořeny, které měří až několik metrů, rostou relativně mělce pod zemí a bohatě z nich vyrůstají nové výhony. Díky tomu se tak na neudržované zahradě vytvářejí neproniknutelné kopřivové stěny.

Že je popálení kopřivou zdravé, je pravda tak napůl. Sice dráždivé látky způsobují prokrvení kůže a v minulosti se skutečně kopřivy používaly při léčbě revmatických poruch, ale v současné době lékaři tuto formu terapie nedoporučují. Prokrvení sice v principu uleví do bolesti, ale pocity způsobené popálením jsou nepříjemnější, než revmatická bolest samotná.