Naládovat se těsně před spaním je zvyk, nebo spíš zlozvyk mnoha z nás
Zdroj: Dejan Dundjerski / Shutterstock.com

Co se děje s tělem, když si dáte večeři těsně před spaním. Nedělejte to!

Celý den jsme v zápřahu a nemáme čas se ani pořádně najíst. Večer, když už je konečně trochu klid, se za celý den vyhladovělé tělo ozve. Dopřejeme mu tedy nášup a pak se svalíme do postele. Taky jste se poznali v této denní rutině? Ačkoliv sami tak nějak tušíme, že to není zrovna nejzdravější, přesto to mnoho z nás dělá. Vědci ale nyní přišli s potvrzením, že to našemu zdraví skutečně nesvědčí. Pozdní večeře mohou dokonce vést ke zvýšenému riziku mrtvice a srdečních onemocnění.

Zdroj: www.verywellfit.commoneymag.czacademic.oup.com, terapeutka Hannah Dove, dietoložka Emily Tills

Naládovat se těsně před spaním je zvyk, nebo spíš zlozvyk mnoha z nás. Někdo nemá přes den čas, někdo jí nejradši v klidu, což je právě večer, kdy si po celodenním maratonu konečně sedneme a dáme se do jídla. Po pořádné porci si ještě k televizi dáme chuťovky typu chipsů nebo sušenek a po programu se jde s plným žaludkem spát. Sami asi tušíme, že to není zrovna nejzdravější model. A naše tušení nyní potvrdili i odborníci. Pozdními večeřemi naše zdraví opravdu neposilujeme, ale naopak ho ohrožujeme v mnoha směrech, a to i takových, které bychom nečekali.

Po pořádné porci si ještě k televizi dáme chuťovky typu chipsů nebo Po pořádné porci si ještě k televizi dáme chuťovky typu chipsů nebo Zdroj: Syda Productions / Shutterstock.com

Vědci před pozdními večeřemi varují

Podle studie, kterou tým vědců publikoval loni v srpnu v odborném magazínu The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, jsou pozdní večeře faktorem, který může vést nejen k nežádoucímu přibírání na váze, ale také zvyšuje riziko onemocnění srdce, mrtvice a cukrovky. Jak se to může stát? Za vším je údajně spojitost mezi fungováním metabolismu a dobou konzumace jídla. Studie se účastnilo 20 zdravých dobrovolníků, z nichž jedna skupina jedla večeři v 18 hod. a druhá v 22 hod. Obě skupiny jedly samozřejmě stejné jídlo. Všichni šli spát v 23 hod. Ti, kdo jedli později, měli mnohem vyšší hladinu cukru v krvi, a naopak hůře spalovali tuk než ti, kdo si dopřáli večeři už v šest hodin. A právě chronicky zvýšené hladiny cukru v krvi jsou dávány do souvislosti se vznikem cukrovky a kardiovaskulárními problémy. Nehledě na to, že čím hůře spalujeme tuky, tím větší je riziko přibírání na váze. A po tom rozhodně většina z nás netouží, navíc obezita sama způsobuje mnoho dalších zdravotních problémů.

Časnější večeře nám navíc může pomoct k lepšímu spánku. „Mnoho lidí má problém s trávením, když jedí pozdě večer. Nejenže se tělo místo odpočinku snaží strávit jídlo, ale mohou se také objevit problémy jako reflux, jednoduše kvůli poloze vašeho těla. Ležení po celé hodiny s plným žaludkem zkrátka není ideální,“ potvrzuje terapeutka Hannah Dove z Providence Saint John’s Health Center v kalifornské Santa Monice. A reflux je nejen nepříjemná, ale i potenciálně nebezpečná porucha trávení. Spočívá ve vracení natrávené potravy spolu s žaludečními kyselinami zpět do jícnu. A právě poloha vleže tomuto nežádoucímu procesu nahrává. To znamená nejen nepříjemné pálení žáhy a pocity bolesti na hrudi, ale při dlouhodobém dráždění dojde až ke změně sliznice jícnu (tzv. Barrettův jícen), což znamená zvýšené riziko rakoviny v této oblasti.

Je tedy žádoucí upravit si denní příjem jídel tak, aby večeře proběhla dříve. A jak by měl takový stravovací harmonogram ideálně vypadat? Každému může vyhovovat něco trošku jiného, ovšem obecně platí následující rozvržení – snídani si dát do hodiny po probuzení, pak o čtyři až pět hodin později oběd a večeři čtyři až pět hodin poté. Dietoložka Emily Tills ze společnosti Nourished with Emily doporučuje si s těmito rámci klidně trošku pohrát, abychom našli přesně to, co nám vyhovuje.

Čím později jíme, tím víc bychom se měli vyhýbat mastným a kořeněným jídlům Čím později jíme, tím víc bychom se měli vyhýbat mastným a kořeněným jídlům Zdroj: Lolostock / Shutterstock.com

Harmonogram je důležitý, občas pak můžeme i „zhřešit“

A pokud nám to někdy opravdu nevyjde, například kvůli pracovnímu vytížení, nemusíme si zoufat ani hladovět. Emily Tills k tomu říká: „Ačkoliv nedávná studie a předchozí výzkumy zdůraznily přínosy časnější konzumace večeře, neznamená to, že byste museli večerní jídlo vynechat, pokud to prostě dříve nevyjde. Například pracující na směny nebo ti po hektickém dni mohou zjistit, že pozdější večeře je jediná možnost, kdy si mohou sednout a relaxovat, a je důležité si i takové jídlo užít, nikoliv se stresovat.“ Podle ní je totiž mnohem důležitější, jaká je pravidelná rutina. Takže pokud budeme jíst brzkou večeři co nejčastěji, občasné vybočení kvůli náročnému dni neznamená katastrofu.

Vyplatí se proto naplánovat si denní rozvrh jídel s časnou večeří a ten se snažit co nejvíce dodržovat s tím, že pokud se to náhodou nepodaří, měl by být mezi posledním jídlem a spánkem rozestup alespoň dvě hodiny. A čím později jíme, tím víc bychom se měli vyhýbat mastným a kořeněným jídlům, také jídlům s přemírou jednoduchých cukrů, alkoholu a kofeinu. Naše tělo a v souvislosti s tím i naše zdraví nám budou vděčné.

Akční letáky