Hřiby a suchohřiby
Často na ně narazíme pod listnatými stromy, zejména pod duby, kde se daří například hřibu dubovému, hřibu koloději či suchohřibu plstnatému. Ještě více hřibů roste pod jehličnatými stromy. Zde můžete narazit kupříkladu na hřib smrkový, hřib borový, suchohřib hnědý nebo hřib strakoš. Některé druhy hřibů, jako je hřib kovář nebo suchohřib žlutomasý, naleznete jak pod jehličnany, tak pod listnatými stromy.
Kozáky a křemenáče
Tyto oblíbené a velmi chutné houby, kterými se každý rád pochlubí, jsou vázány zejména na břízy a osiky. Některým vzácnějším druhům křemenáčů se daří i pod jinými stromy.
Bedly
Kdo by neznal bedlové řízky? Na tuto delikatesu se řada cizinců příliš netváří, ale každý, kdo je ochutnal, si je musel zamilovat. Bedlám se daří nejlépe v prosvětlených lesích a na okrajích všech typů lesa. Často na ně narazíte i v křovinách.
Holubinky a ryzce
Jde o nejpočetněji zastoupené rody u nás. Najdete je v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích. Mezi nejchutnější druhy patří holubinka namodralá, mandlová, nazelenalá či odbarvená, z ryzců pak ryzec syrovinka a ryzec pravý.
Lišky
V našich zeměpisných šířkách roste několik druhů, nejznámější je liška obecná rostoucí poslední dobou stále více jak v listnatých, tak jehličnatých lesích.
Muchomůrky
Překvapivě i v této skupině jsou jedlé a chutné druhy – muchomůrka růžovka, šedivka, císařka či šiškovitá. Zatímco poslední dvě jmenované jsou vzácné a chráněné, šedivka je pak méně chutná, tak muchomůrka růžovka patří mezi gurmánské skvosty houbové říše a bývá řazena jako jedna z nejchutnějších hub vůbec. Roste ve všech lesích, často i za sucha a pozná se zejména podle růžovějící dužniny (všechny ostatní muchomůrky zůstávají po rozkrojení vždy čistě bílé) a rýhovaného prstenu, což je další odlišný znak od jinak podobné prudce jedovaté muchomůrky tygrované s prstenem hladkým.
