Mrkev je doslova nabitá vitaminy, mezi něž počítáme takzvanou čtveřici A, D, E, K, což jsou vitaminy rozpustné v tucích, které si naše tělo nedokáže vyrobit v dostatečném množství, a proto bychom měli dbát na jejich příjem v podobě přirozené – tedy stravy. Nejdůležitější schopnost této čtveřice spočívá v tom, že si je naše tělo dokáže ukládat do zásoby a později je čerpat. Pokud toho chcete dosáhnout, dbejte na to, abyste spolu s mrkví vždy snědli i nějaký ten zdravý tuk.
Mrkev i karotka jsou plné blahodárných vitaminů.
Mrkev, nebo snad karotka?
O karotce hovoříme, pokud máme rané odrůdy mrkve s jemnější dužinou a tupým kořenem, zatímco mrkev je odrůda pozdní, mnohem větší, zato ale dobře skladovatelná. Abychom dokázali z mrkve získat co největší množství vitaminu A neboli betakarotenu, ochránce naší imunity, bojovníka proti stresu a znečištěnému prostředí, měli bychom mrkev vařit nebo restovat. Zasyrova získáme bohužel jen mizivé množství vitaminu A.
Dámy i pány by jistě mělo navnadit, že mrkev má přímo zázračné účinky:
- regenerační účinky na pleť
- zkvalitňuje nehty i vlasy
- prospívá těhotným
- podporuje mužskou plodnost
- posiluje srdce a cévy
- urychluje hojení ran
- uleví při zažívacích potížích
Ještě než se pustíte do zpracování mrkve, zkontrolujte správné skladování – radost vám udělá jedině, pokud ji uložíte na chladné a temné místo s přístupem vzduchu. Důležité také je, abyste mrkev nezpracovávali dlouho před samotným vařením, přišli byste tak o většinu zdraví prospěšných látek.
Mrkvové kuličky
Snadné a rychlé kuličky, do jejichž výroby můžete zapojit i ty nejmenší.
Ideální zábava i svačina pro děti.
- 150 g mrkve
- 2 vejce
- 2 polévkové lžíce polenty
- 100 g sterilované kukuřice
- 100 g cornflakes
- ½ čajové lžičky kari
- na špičku nože kurkumy
- sůl a pepř
- rostlinný olej
Mrkev nastrouháme na jemném struhadle, přidáme vejce, jemně nadrobené cornflakes, polentu a kukuřici. Ochutíme solí a pepřem, kořením a důkladně promícháme. Vlhkýma rukama tvarujeme kuličky velikosti vlašského ořechu. Smažíme na vrstvě rozpáleného oleje dozlatohněda ze všech stran. Uložíme na papírový ubrousek, který odsaje přebytečný tuk, a podáváme.
Mrkovo-masové karbanátky
Perfektní způsob, jak do zastánců masa dostat kousek zeleniny.
Skvělé jsou i zastudena jako oběd do kanceláře.
- 2-4 mrkve
- 120 g kuskusu
- 200 g mletého masa
- 1 středně velká cibule
- 2 vejce
- celozrnná mouka
- majoránka
- česnek
- sůl a pepř
- pečicí papír
Nejprve si dle návodu připravíme kuskus. Mrkve očistíme a omyjeme, pokud je to nutné, oloupeme. Nastrouháme na jemném struhadle a smícháme v míse s kuskusem. Přidáme mleté maso, najemno nakrájenou cibuli a promícháme. Osolíme a opepříme, opět promícháme a přidáme vejce, dle potřeby zahustíme celozrnnou moukou. Vlhkýma rukama tvoříme karbanátky, které pečeme 20 až 30 minut na plechu vyloženém pečicím papírem na 180 °C.
Netradiční nakládaná mrkev bez nálevu
Vynikající jen tak s pečivem nebo jako salát nebo příloha.
Mrkev nestrouhejte, ale krájejte, aby zůstala křupavá.
- 500 g mrkve
- 1 velká cibule
- 3 stroužky česneku
- 60 ml rostlinného oleje
- 2 polévkové lžíce octa
- ¼ čajové lžičky mletého koriandru
- 2 čajové lžičky mleté pikantní paprika
- sůl, pepř,
- cukr krystal
Nejprve si očistíme mrkev, případně ji oloupeme a nakrájíme na tenké dlouhé nudličky. Cibuli nakrájíme na tenká půlkolečka a smícháme v míse s mrkví. Přidáme prolisovaný česnek zbavený středového klíčku (pálí po něm žáha). Ke směsi přidáme ocet a koření, lehce osolíme a osladíme a dobře promícháme. Na hluboké pánvi si necháme rozpálit olej, kterým přelijeme zeleninovou směs, a důkladně promícháme. Dochutíme solí, pepřem nebo cukrem dle chuti a dáme stranou vychladnout. Takto připravenou mrkev necháme vychladit v lednici a můžeme podávat za dvě hodiny, nejlepší ale bude druhý den. Takto připravenou mrkev můžeme skladovat v lednici až týden.
Za mrkvanci do Polné – 9. a 10. září 2017
Vchodové dveře si lidé v Polné nedaleko Jihlavy druhý víkend v září zdobí mrkví s pentlemi v národních barvách. Tradiční zářijová pouť je totiž v Polné zasvěcená mrkvi. Tedy zelenině, která se na Vysočině pěstovala mnohem dříve, než brambory.
K pouťovým dobrotám patří koláče z mrkve zvané mrkvance, odtud označení mrkvancová pouť. Rozšířené pěstování této zeleniny tu zavedl šlechtický rod Žejdliců ze Šenfeldu, aby zpestřil jídelníček chudého lidu. Žejdlicové dokonce ustanovili jeden "mrkvový den" v týdnu, kdy se nesmělo jíst nic jiného. A tak si lidé vymýšleli, co všechno je z mrkve možné udělat. A zjistili, že z mrkve je možné připravit nejen polévku, salát či přílohu, ale třeba i báječné koláče.
Univerzální recept na ty pravé polenské mrkvance neexistuje. V rodinách se recepty často dědí z generace na generaci. Místní kronikáři shromáždili desítku nejosvědčenější receptů na mrkvace, mrkvánky či mrkvancové tlamičky. Jsou to vesměs těsta kynutá a kromě mrkve se v nich velmi často jako koření objevuje fenykl nebo pepř.
