Zdroj: Časopis Receptář
Pořádně „našlápnuto“ ovšem máme i v případě druhé choroby přenášené klíšťaty – v úvodu zmíněné lymeské boreliózy. Tou u nás ročně onemocní více než 4000 lidí, někteří odborníci ovšem předpokládají, že skutečné číslo je mnohonásobně vyšší. Před boreliózou nás zatím žádné očkování neochrání (na přípravě vakcíny už se ale pracuje), pokud se na ni ovšem přijde včas, dá se zvládnout léčbou antibiotiky.
Rozhodující je čas
Odhaduje se, že boreliózou je infikována zhruba čtvrtina klíšťat, v některých místech to ovšem může být až polovina z nich. Nebezpečné na borelióze je to, že může probíhat skrytě. Pokud se řádně a včas nepřeléčí, může přejít do chronického stadia, kdy už léčba antibiotiky nezabírá, a napadat klouby, srdce, oči nebo centrální nervovou soustavu. Neznamená to samozřejmě, že bychom se kvůli strachu z klíšťat měli vyhýbat pobytu v přírodě, jen bychom měli důsledně dodržovat doporučená preventivní opatření.
Klíšťata se vyskytují především v listnatých a smíšených lesích, setkat se s nimi můžeme ale i v městských parcích, na zahradách, na březích řek a rybníků. V těchto místech bychom se měli raději pohybovat pouze po cestách, nevstupovat do křovin a nelehat si do vysoké trávy (ani na deku).
Klíště obecné (Ixodes ricinus)
Klíšťata žijí ve výšce do 1 metru, obvykle sedí v podrostu nebo na stéblech trav a číhají na vhodného hostitele. Proto je důležité chránit si především nohy od kolen dolů – obléknout dlouhé světlé kalhoty, na kterých lezoucí klíště snáze spatříme, a vysoké ponožky. Vhodné je opakovaně použít repelent.
Zda se na nás klíště nepřisálo, bychom měli pro jistotu kontrolovat každou hodinu – čím dříve je totiž objevíme a odstraníme, tím větší je šance, že se vyhneme nákaze. K přenosu viru klíšťové encefalitidy stačí pouhé dvě hodiny, u boreliózy je tato doba delší – až 24 hodin. Kontrolu bychom měli zopakovat ještě druhý den, klíště mohlo po našem těle nějakou dobu putovat, než našlo vhodné místo k přisátí.
Zvláštní pozornost věnujeme místům, která klíšťata s oblibou vyhledávají: podkolenním jamkám, tříslům, podpaží, zadní části uší, hlavě, intimním partiím.
Pokud už přisáté klíště objevíme, co nejdříve je odstraníme. Poté bychom se měli tři týdny vyhýbat fyzické námaze a pobytu na slunci a sledovat svůj zdravotní stav.
Lymeská borelióza se může projevit nejrůznějšími příznaky, z nichž nejčastější je jasně ohraničená červená skvrna s bledým středem v místě přisátí (obvykle zmizí po dvou až třech týdnech). Během prvního měsíce se mohou objevit i příznaky připomínající chřipku – únava, zvýšená teplota, bolesti svalů či kloubů. U části pacientů se ovšem červená skvrna ani zmíněné příznaky neobjeví a nemoc může snadno přejít do chronického stadia.
Klíště se může ukrývat i na vnitřní straně psího ucha
Pozor na mazlíčky
Infikované klíště mohou zvenku v srsti přinést i psi nebo kočky. Pokud s námi sdílejí domácnost nebo dokonce postel, může se stát, že se klíště zvířete pustí a přisaje se na nás. Samozřejmostí by proto u domácích mazlíčků mělo být používání antiparazitických obojků nebo přípravků.
Zajímavé je, že psi se mohou nakazit lymeskou boreliózou se všemi důsledky stejně jako lidé, zatímco kočky tato choroba neohrožuje. Pro psy existuje účinná vakcína, kterou může aplikovat kterýkoliv veterinární lékař, očkování je však nutné opakovat každý rok.
JAK SPRÁVNĚ ODSTRANIT KLÍŠTĚ
Při kontrole myslíme na to, že se nepřisávají pouze dospělá klíšťata, nýbrž také jejich předchozí stadia – larvy a nymfy. Ty jsou velice malé – larva měří kolem 0,8 mm a nymfa 1,2 mm. Na klíště bychom měli pohlížet jako na infekční materiál – neměli bychom na ně sahat holýma rukama ani je nijak rozmačkávat.
Bezpečné vytáhnutí klíštěte
V prvních hodinách po přisátí lze klíště odstranit snáze, protože je přichyceno jen kusadly. Později ze svých slin vytvoří cementový obal, kterým se pevně přichytí k pokožce. Místo, kde se přisálo, důkladně potřeme dezinfekcí a necháme ji chvíli působit, aby se zahubily choroboplodné zárodky. Klíštětem netočíme, abychom je nepřetrhli. Speciální pinzetou je chytíme co nejblíže k povrchu kůže a jemně jím zakýváme na obě strany, abychom narušili cementový obal. Pak je vytáhneme kolmo vzhůru. Ranku po odstraněném klíštěti opět důkladně potřeme dezinfekcí. Parazita zabalíme do kousku papíru a spláchneme do záchodu.
Pokud nemáme po ruce speciální pinzetu, postačí v případě nouze i navlhčený froté ručník či žínka, s jejichž pomocí klíště vyvikláme.
logo receptář
