Komáři přenášející nebezpečné nemoci se vyskytují i u nás, byť jen vzácně. A není to záležitost posledních horkých let či období povodní – virus West Nile byl na jižní Moravě doložen již před 21 lety, a ve střední Evropě se skutečně objevila i nákaza západonilskou horečkou. Již v roce 2012 zjistili zoolog Ivo Rudolf a hygienik Oldřich Šebesta ve stejné oblasti výskyt komára tygrovaného (Aedes albopictus), který se objevil i v dalších letech. Je přenašečem řady pro nás exotických a nebezpečných nemocí, včetně neblaze proslulé horečky Dengue.

Černí pasažéři oceánských lodí

V článku „Invazní a nepůvodní druhy komárů aneb Máme se u nás bát exotických nákaz?“ (Živa 4/2017) výše zmínění autoři uvádějí, že komáři se k nám mohou dostat například v miniaturních tůňkách, které se udržují v ojetých pneumatikách po celou dobu, po kterou zámořská loď tento absurdní tovar přepravuje do Evropy. Zaletí též do kabin aut a vyletí o notný kus dál, a tak pohodlně cestují po světě. Takto se právě zmíněný komár tygrovaný již natrvalo usídlil v jižní a jihovýchodní Evropě.

Komár tygrovaný pochází z tropů jihovýchodní Asie, dnes se však tento přizpůsobivý druh za pomoci člověka úspěšně rozšířil po celém světě. Již před 50 lety připlul do Albánie jako černý pasažér obchodní lodi z Číny, před 20 pak do Itálie, kde se v současnosti vyskytuje nejhojněji v celé Evropě, na druhém místě je Španělsko. Dále se silniční i námořní dopravou šířil do zemí bývalé Jugoslávie, spolu s pokojovými květinami – dračinci – do Holandska.

Na rozdíl od zemí jižní Evropy u nás pravděpodobně zatím trvale nežije, ovšem na jižní Moravě byl jeho výskyt zjištěn opakovaně. Právě tato nejteplejší oblast našeho státu je místem, kde by se měl šanci zabydlet trvale. Nezvykle horké léto nyní zažilo celé Česko, ale limitující je pro komára také zimní mráz. I když ve své domovině mráz nezná, poradil si s ním – nepříznivé období přečkají vajíčka na chráněném místě, kam mráz nepronikne, což je v jihoevropských zemích celkem snadné. Stačí, aby byla vajíčka po jeden den vystavena teplotě 7 °C pod nulou nebo hodinu teplotě pod 12 °C a jsou spolehlivě zlikvidována.

S repelentem nejen do přírody

Komárům tygrovaným se daří především ve městech, kde najdou dostatek hostitelů, které napadají především ve dne, i úkrytů. K rozmnožení stačí tomuto komárovi pouhá miska s vodou.

Své druhové jméno dostal podle bílého pruhu na hrudi a bíle kroužkovaných nohou na jinak tmavém těle. Snadno ho však zaměníme za další invazní druhy, jako je komár tropický. Virus západonilské horečky (naštěstí její méně nebezpečné formy) ovšem po povodních na jižní Moravě přenášel i náš domácí druh, komár pisklavý.

Výčet nemocí, které může přenášet, je dlouhý – od západonilské horečky, horečky dengue a chikungunya (obě provází bolest hlavy a kloubů), po japonskou encefalitidu i západoamerickou encefalitidu koní. Je také podezřelý z přenosu viru žluté zimnice a Zika. Dobrou zprávou je, že v Evropě zatím na nákazu zaviněnou tímto komárem nikdo nezemřel – což však neplatí pro jiné kontinenty.