Nebudeme si nic nalhávat – kombucha má do vábného vzhledu skutečně daleko. Přes tento fakt se ale většina lidí přenese. Vždyť kombucha, triumf přírodní medicíny, obsahuje vitamin C, celou škálu zástupců z řad vitaminu B (namátkou thiamin, riboflavin, niacin a pyridoxin) a enzymů. Nechybí ani dnes tak populární kyselina listová či kyselina mléčná a jablečná. Za pozornost stojí také kyselina glukuronová, která pomáhá z těla vyplavovat ve vodě těžko rozpustitelné látky a zajišťuje tak tělu skvělou detoxikaci.

Hoax z 20. let: Kombucha naroste v těle!

Největší úspěch u nás kombucha slavila před pár desítkami let, ale i dnes najdete stovky lidí, kteří ji rádi popíjejí a zapřisáhnou se, že za pevné zdraví vděčí právě tomuto podivnému nápoji. Jeho česká historie ale sahá mnohem hlouběji. První boom přišel hned po konci první světové války. Podle jedné z teorií u nás kombuchu proslavili legionáři. Už v roce 1926 ale zažila krizi. „Zaručené“ poplašné zprávy, stejné, jako dnešní internetové hoaxy, se totiž šířily jen o něco pomaleji, ale stejně efektivně. Šuškalo se, že tahle „houba“ začne při časté konzumaci růst v lidském těle.

Houba to není, alkohol někdy ano

Co je vlastně kombucha? Většina z nás odpoví, že houba. A jako nasáklá houba kombucha skutečně vypadá. Ve skutečnosti jde o kolonii kvasinek a bakterií, které si vzájemně prospívají. Kombuchou je ale až výsledný jemně perlivý nápoj

. Ten se vyrábí jednoduše: Kombucha se vloží do oslazeného černého nebo zeleného čaje a nechá se sedm až deset dní působit. Nastává octové kvašení, a to díky přítomnosti bakterií rodu Acetobacter. Ale pozor, pokud část kvašení bude anaerobní, tedy bez vzdušného kyslíku, může být nápoj mírně alkoholický. Kombucha je k mání jak v e-shopech, tak v mnoha prodejnách zdravé výživy či čínské medicíny.

Cesta z Mandžuska do Japonska

Právě Čína totiž zřejmě odstartovala úspěšnou cestu kombuchy kolem celého světa. Používat se zřejmě začala v Mandžusku, protože tam pramení nejranější důkaz její existence. Pochází přibližně z roku 220 před Kristem. Kolem roku 400 prý převezl čínský lékař jménem Kombu zázračný nápoj do Japonska. Na druhou stranu, slovíčko kombu najdeme i v Japonštině. Jde o nahnědlé řasy z rodu Laminariaceae, které možná kombuchu v něčem připomínají. Dalších jazykových vysvětlení lze nalézt ještě celou řadu.

Pokud kombuchu ochutnáte, můžete být překvapeni, že příště bude zase chutnat trochu jinak. Stejně tak se různí barva nápoje. Na vině je jednak konkrétní druh čaje, ale i doba, po kterou kombucha působí (dochází k fermentaci). Mění se i kolonie. Od našedlé lesklé, lidově řečeno oslizlé placky, přechází k tmavším odstínům. Její životnost není nekonečná. Pokud vám vydrží půl roku, můžete se počítat mezi velmi úspěšné „pěstitele“.

Zázračný lék? Studie jsou neprůkazné...

A je kombucha skutečně takovým zázrakem? Mnoho lidí vám potvrdí, že jim zachránila zdraví. Lékaři dosvědčují, že obsahuje tělu prospěšné látky. Pokud na ni nemáte alergii, jejím popíjením nic nezkazíte, naopak. Pozor si dejte jen na možný obsah alkoholu a případnou kontraindikaci s léky, například v případě hormonální léčby. Na druhou stranu, neexistuje nezávislá studie, která by takřka zázračné účinky kombuchy potvrdila.